EVA BARTŮŇKOVÁ  Eva.Bartunkova@nkp.cz

TRÁVNÍČEK, Jiří. Rodina, škola, knihovna: náš vztah ke čtení a co ho ovlivňuje (2018). První vydání. Brno: Host, 2019. 178 stran. ISBN 978-80-7577-994-6

Co třeba nějaký věrnostní program, abysme chodili do knihoven častěji? (žena, 55–64 let) – i takové náměty se objevují v průzkumu čtení české dospělé populace, jehož data předkládaná publikace shrnuje a interpretuje. Zároveň je porovnává s daty z několika předešlých průzkumů, které proběhly v letech 2007–2013. Nově se více pozornosti věnuje digitálnímu prostředí, e-knihám a audioknihám.

První oddíl Rámce řeší vztah digitálního prostředí ke čtení, otázky čtenářské socializace a čtení jako takové. Výsledky průzkumu ukazují, že epocha tisku ani nyní nekončí. Čtení tištěných dokumentů vede k většímu soustředění a porozumění než čtení textu na obrazovce. Jak ovlivní digitální doba čtenářskou kulturu, se teprve ukáže. Otázky čtenářské socializace a čtení se promítají i do dalších kapitol. Za čtenářskou socializaci autor pokládá vše, co nás nějak spojuje se čtením – síť vazeb. ...kým jsme ke čtení přiváděni, s kým vším nás čtení propojuje.

Druhý oddíl Čtení porovnává nejdůležitější data z šetření v roce 2018 s předešlými průzkumy. Ukázalo se např., že přibylo „nečtenářů“ a ubylo „častých čtenářů“, přesto však není pokles dramatický a čtenářství zůstává záležitostí 4/5 populace. Neprokázalo se, že by užívání internetu šlo proti čtení. Spíš se propadá četba časopisů.

Třetí oddíl Nabývání knih zkoumá oblast knižního trhu. Kde a jak nakupujeme knihy, zda je dostáváme darem apod. Pro knihovníky jsou zajímavé výsledky veřejných knihoven, které jsou také zdrojem knih ke čtení – počet zájemců zvolna ubývá, i když převažuje spokojenost s jejich službami a pozitivní obraz knihoven ve společnosti. Je to zejména nejmladší skupina respondentů, která si knihovny s dnešní dobou příliš nespojuje.

Čtvrtý oddíl Čas předkládá výsledky zkoumání role věku na frekvenci čtení i na to, po jakém nosiči čtenář sáhne. Proti čtení nestojí internet, ale spíše televize a video. Člověk, který čte, se nevzdaluje od vnějšího světa. Naopak „častí čtenáři“ bývají více angažováni ve společensko-kulturních aktivitách než „nečtenáři“.

V páté části Hodnoty se průzkum zaměřil na druhy četby (žánry), oblíbené autory a knihy od respondentů, kteří se deklarovali jako „čtenáři“. Stále vede současná oddechová beletrie s výrazným náskokem před klasickou beletrií a literaturou faktu.

Šestý oddíl je přímo zaměřen na již zmíněnou Čtenářskou socializaci. Zkoumalo se čtení v rodině (předčítání, rodinné zázemí, kniha jako dárek), role školy (zvláště povinná četba).

Publikace je zakončena radami a doporučeními rodičům, škole, veřejným knihovnám, ale i šířeji veřejnosti, médiím a státu. V příloze jsou informace o použité metodice a formulář použitého dotazníku.

Autor je literární vědec a kritik, editor a vysokoškolský učitel. Působí v brněnské pobočce Ústavu pro českou literaturu AV ČR. Z tematické oblasti knižní kultury vydal několik knih, např. Poezie poslední možnosti (1996), Příběh je mrtev? (2003), Knihy a jejich lidé (2013), Knihy kupovati (2014, se Zdeňkem Šimečkem), Česká čtenářská republika (2017). Je členem dvou mezinárodních týmů zabývajících se čtenářstvím. Výsledky svých čtenářských výzkumů publikoval ve třech knihách: Čteme? (2008), Čtenáři a internauti (2011) a Překnížkováno (2014).

Kniha je dostupná též v Knihovně knihovnické literatury. Odkaz k výpůjčce přes databázi KKL: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000090778&local_base=KKL.