Main content

TÉMA: Muzejní knihovny: Knihovny a knihovníci muzeí a galerií České republiky

ŠTĚPÁNKA BĚHALOVÁ  behalova@mjh.cz

Dějiny muzejních knihoven sahají do druhého desetiletí 19. století, kdy vznikla tři velká muzea a souběžně také jejich knihovny: v roce 1814 byla založena společně s muzeem Knihovna Slezského zemského muzea, v roce 1817 Knihovna Moravského zemského muzea a v roce 1818 Knihovna Národního muzea. Také většina knihoven regionálních muzeí se zakládala spolu s muzei od druhé poloviny 19. století. V řadě míst tak muzejní knihovny existovaly dříve než knihovny veřejné.

Zaměření a statistika

Knihovny muzeí a galerií pracují jednak s odbornými (studijními) fondy, které slouží k podpoře pracovníků muzeí a galerií a badatelů v oborech rozvíjených v konkrétní instituci, jednak se sbírkovými fondy, nabývanými v souladu s cílem muzeí sbírat a uchovávat památky, a to včetně pozůstalostních knihoven i zajímavých speciálních fondů. Právě tyto fondy a s nimi související specializace je charakteristickým znakem i významným benefitem pro jejich činnost. Značný význam mají dodnes budované regionální fondy knihoven muzeí a galerií. Unikátní složení fondů i rozsah služeb předurčuje postavení knihoven mezi dalšími odděleními uvnitř jejich mateřských institucí, ale též mezi ostatními veřejnými knihovnami. V současné době se ve statistice NIPOS uvádí 235 knihoven muzeí a galerií, které uchovávají 8 676 000 knihovních jednotek.

Vznik profesní organizace

Počátky organizované činnosti knihoven muzeí a galerií se datují do 70. let 20. století; od roku 1997 je Knihovnická komise Asociace muzeí a galerií ČR (AMG ČR) řádnou oborovou komisí této asociace. Základní dokumenty komise jsou vystaveny na webu AMG ČR (https://www.cz-museums.cz/web/amg/organy-amg/komise/knihovnicka-komise) a nejnověji byly publikovány na počátku loňského roku ve Věstníku AMG ČR (https://www.cz-museums.cz/UserFiles/file/2019/Vestnik/2_19_web.pdf). Cílem komise je poskytovat etické a odborné zázemí knihovníkům muzeí a galerií, upevňovat postavení muzejních knihoven uvnitř vlastních institucí i mezi ostatními veřejnými knihovnami, zohledňovat specifika knihoven muzeí a galerií při tvorbě zákonů a vyhlášek a propagovat činnost těchto knihoven mezi odbornou i laickou veřejností. Knihovnická komise pořádá každoroční semináře knihovníků muzeí a galerií, na nichž jsou reflektována aktuální témata oboru. Mezi přednášejícími se pravidelně objevují odborníci z paměťových institucí – muzeí, galerií, knihoven, akademických institucí – a významné osobnosti z oblasti kultury. Ve dnech 22.–24. září letošního roku se bude seminář konat v Husitském muzeu v Táboře, tentokrát s mezinárodní účastí. Program bude věnován koncepčním příspěvkům, regionální literatuře a prezentaci činnosti muzejních a galerijních knihoven ve státech sousedících s Českou republikou.

AMG ČR se stala v září roku 2019 signatářem Memoranda o vzájemné spolupráci v oblasti knihovnictví a informační činnosti. Memorandum bylo uzavřeno mezi významnými profesními sdruženími: Asociací knihoven vysokých škol, Sdružením knihoven ČR, Svazem knihovníků a informačních pracovníků ČR a AMG ČR. AMG ČR bude pro účely Memoranda zastupovat právě Knihovnická komise AMG ČR. Spolupráce bude zaměřena především na oblasti zapojení do mezinárodních odborných struktur, přenosu dobré praxe ze zahraničí do českých knihoven a zlepšení podmínek k poskytování a rozvoji knihovnických služeb všech typů knihoven, tvorby legislativy, vytváření reálného pozitivního veřejného obrazu všech typů knihoven a využívání příležitostí k financování významných projektů a vzdělávání knihovníků.

Místo v nové koncepci rozvoje knihoven

Předsedkyně Knihovnické komise AMG ČR je členkou Senátu AMG ČR a členkou Ústřední knihovnické rady (ÚKR) – poradního orgánu ministra kultury ČR. V současné době pracuje ÚKR na nové Koncepci rozvoje knihoven na léta 2020–2027 s výhledem do roku 2030 nazvané Knihovny jako pilíře demokracie, kultury a vzdělanosti. Činnost knihoven muzeí a galerií jako správců kulturního a znalostního bohatství propojujících v tomto případě jednotlivé paměťové instituce (tzv. GLAM – Galleries, Libraries, Archives and Museums, sektor zahrnující galerie, knihovny, archivy a muzea) bude nasměrována do oblasti trvalého uchování tradičních dokumentů, digitalizace, nově bude též směřovat do oblasti formálního a neformálního vzdělání. Na tuto problematiku se v současné době zaměřuje pozornost ministra kultury Lubomíra Zaorálka, který iniciuje jednání směřující k zapojení knihoven do státního systému tohoto vzdělávání.

Fota: archiv Knihovnické komise AMG ČRSetkání knihovníků muzeí a galerií v roce 1979 v Oblastním muzeu v Teplicích