RADOMÍRA KODETOVÁ reditel@knihovna-pardubice.cz

Knihovník Zdeněk Vavřík se nenarodil v Pardubicích, ale v Libhošti u Nového Jičína (21. 9. 1906), přesto byl s tímto městem úzce spjat. Jeho jméno se často spojuje nejen s městskou knihovnou, ale také s pardubickým divadlem či galerií. Byl sám literárním autorem, jehož tvorba zasahovala do oblasti básnické, prózy i dramatické tvorby. Od roku 1939 působil Zdeněk Vavřík v pardubické městské knihovně. Jednalo se o velice obtížné období našich dějin, avšak i přes složitost doby se mu podařilo zmodernizovat proces půjčování knih zavedením tzv. amerických polic, tedy volného výběru alespoň části knižního fondu. Během jeho působení se také zvýšil počet čtenářů i počet hodnotných knih ve fondu. V knihovně probíhaly přednášky o vhodné četbě pro mládež i ostatní uživatele.

Vydával Knihovníkův zápisník, který vycházel od prosince 1940 a byl určen nejenom knihovníkům, ale i čtenářské veřejnosti. V roce 1940 se konaly v Pardubicích velké oslavy – 600 let od povýšení na město. Zdeněk Vavřík k tomu uspořádal publikaci Pardubice. Kniha se dočkala velkého úspěchu a dokonce inspirovala – podle Vavříkova vzoru se totiž v Plzni rozhodli připravit podobnou publikaci o jejich městě.

Dalším příspěvkem k oslavám města Pardubic bylo pásmo pro Český rozhlas Staletí, v němž promlouvají hlasy historických osob, které se zapsaly do jeho dějin. Spolu s Ing. Salákem (technické záležitosti) byl Zdeněk Vavřík pověřen instalací prvního sálu městské galerie na pardubickém zámku. Pro veřejnost se galerie poprvé otevřela před Vánocemi roku 1942.

Zdeněk Vavřík byl také spisovatelem; z poezie si připomeňme alespoň sbírku Píseň za pomezí (1939), která je vyznáním lásky k zrazené zemi, a z roku 1940 útlou knížku veršů Rodná.

S velkým úspěchem se setkalo zpřístupnění středověkého cestopisu Marka Pola dětským čtenářům. Pro děti také sepsal knížku pověstí, říkadel a dalšího vyprávění Kolovrat (vyšla roku 1961). Především dětským čtenářům je také určeno Čtení o Janu Želivském (1953).

Z dramatické Vavříkovy tvorby uveďme rokokovou hříčku Casanova, adaptaci pohádkové hry Turandot a  Juditu, která se však setkala s poněkud rozporuplnými kritikami.

V roce 1956 odchází Zdeněk Vavřík z Pardubic do Prahy, kde pak působí jako redaktor Literárních novin. Umírá 29. 12. 1964 v Praze.

Foto: archiv KK Pardubického kraje