Podklady jsou čerpány z fondu Knihovny knihovnické literatury, databáze Anopress.

KOCANDA, Martin a Robert OPPELT. Z barokního areálu moderní knihovna nebude. Mladá fronta Dnes [online]. 2020, 20(21), [cit. 2020-01-30]. ISSN 1210-1168. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp).

Rozhovor s generálním ředitelem Národní knihovny České republiky na témata jako jsou: nová budova Národní knihovny ČR (včetně osudu „Kaplického knihovny“), rekonstrukce Klementina, současný stav Národní knihovny ČR, moderní knihovna 21. století, digitalizace, zpřístupnění zdigitalizovaných sbírek, výstavy, nákupy vzácných děl aj.

WILKOVÁ, Scarlett. Když knížky mluví. Magazín Mladé fronty DNES [online]. 2020, 18(5), [cit. 2020-01-30]. ISSN 1210-1168. Dostupné z: http://www.idnes.cz.

Autorka popisuje zkušenosti nevidomých a slabozrakých lidí, kteří přišli o zrak v průběhu života, a jejich zkušenosti s audioknihami. Ty lze půjčit například v ostravské zvukové knihovně http://cms.kmo.cz/www/cl-900/30-zvukova-knihovna-pro-nevidome-a-slabozrake/. Dále popis různých druhů nosičů, na kterých lidé mohou audioknihy najít, nebo zařízení, kam si je mohou stahovat. Je zmíněna Knihovna a tiskárna K. E. Macana pro nevidomé (https://www.ktn.cz/intro), kde tyto knihy vznikají. V druhé části článku je zdůrazněn význam audioknih pro zdravou populaci a prodej audioknih. Je rovněž popsán proces vzniku audioknih samotných.

KADLECOVÁ, Kateřina. Čtení se mění, kniha zůstává. Reflex [online]. 2020, 24(4), [cit. 2020-01-30]. ISSN 0862-6634. Dostupné z: http://www.reflex.cz.

Autorka článku srovnává četbu v minulosti a současnosti. Představuje nové trendy ve čtení/poslechu knih – audioknihy. Dále srovnává čtení knih elektronických a tištěných. Předkládá specifika trhu s e-knihami. Navazuje zvláštnostmi dnešního českého knižního trhu, nejhustší sítí knihoven, čtenářskými návyky v Česku. Článek také hovoří o výsledcích výzkumu publikovaného v knize TRÁVNÍČEK, Jiří. Rodina, škola, knihovna: náš vztah ke čtení a co ho ovlivňuje (2018). První vydání. Brno: Host, 2019. 178 stran. ISBN 978-80-7577-994-6.

BREZINA, Ivan. Proč čichat ke knihám. Magazín Víkend DNES [online]. 2019, 12(47), [cit. 2020-01-31]. ISSN 1210-1168. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp.

Rozhovor s neurologem MUDr. Martinem Janem Stránským o dopadech používání počítačů, mobilů a jiných elektronických zařízení na náš mozek, rozdílech mezi čtením elektronických a tištěných textů, výhodách čtení tištěného textu, o důležitosti čtení u malých děti a důchodců, poruchách čtení vrozených či získaných po úrazech, rozdílech ve zpracování informací přijímaných sledováním televize či čtením knihy apod.

TĚTHALOVÁ, Marie. Čtení je základ gramotnosti. Informatorium 3–8 [online]. 2019, 12(10), [cit. 2020-01-31].

Zkušenosti tří žen (Moniky Kovalské, Daniely Krolupperové a Zuzany Pospíšilové) s rozvíjením předčtenářské gramotnosti. M. Kovalská, ředitelka mateřské školky, popisuje nedostatek slovní zásoby, komunikačních dovedností, potíže s vyjadřováním dnešních dětí. Klade důraz na rozvoj předčtenářské gramotnosti za pomoci čtení, her, návštěvy knihoven. Spisovatelky dětských knih D. Krolupperová a Z. Pospíšilová předkládají svoje zkušenosti s rozvojem čtenářské pregramotnosti, mj. za pomoci předčítání v rodině a včasné návštěvy knihoven. Vyzdvihují přínos komunikace autorů dětských knih s dětskými čtenáři.

PRUCKOVÁ, Lenka a Pavel KONEČNÝ. Knihovna? V budoucnu spíše místo setkávání lidí. Olomoucké listy [online]. 2019, 12(12), [cit. 2020-01-31]. Dostupné z: https://www.olomouc.eu/administrace/repository/radnicni-listy/201912.cs.pdf.

Rozhovor s Lenkou Pruckovou, ředitelkou Knihovny města Olomouce (http://www.kmol.cz/), který stručně přibližuje historii této instituce založené 1. prosince 1889. Všímá si např. akviziční politiky této instituce z hlediska tištěných i elektronických knih, budoucnosti knihovny, budování nové pobočky, projektu Bookstart a důležitosti čtení u dětí apod.

Připravila RENÁTA SALÁTOVÁ