Zdroje jsou dostupné v Knihovně knihovnické literatury Národní knihovny ČR.

Výzkumní pracovníci v africké Ghaně často publikují výsledky svých studií v tzv. predátorských časopisech. V posledních letech dochází k výraznému nárůstu počtu pochybných vydavatelů, jejichž hlavním cílem je snadný zisk. Rezignují na recenzní řízení, vytvářejí fiktivní redakční rady a napodobují názvy důvěryhodných časopisů. Mezi vědeckou komunitu se tak dostává velké množství neověřených a falešných vědeckých informací. Predátorské časopisy, které se maskují jako důvěryhodní vydavatelé, slibují rychlé zveřejnění vědeckých výsledků. Publikování v nich není specifickým problémem pro výzkumné pracovníky v rozvojových zemích, ale jsou daleko více ohroženi. Vědci, kteří publikují v nejuznávanějších časopisech, mají často rozsáhlé podpůrné sítě, včetně autorů grantů, dobře financovaných knihoven a kolegů, se kterými se účastní konferencí, aby rozšířili své výzkumné programy. To je výsada, kterou nemají výzkumní pracovníci v menších institucích nebo v rozvojových zemích. Výzkumní pracovníci v Ghaně neznají nástroje, které mohou použít ke stanovení kvality konkrétní publikace, a  potřebují vzdělávání v této oblasti. Knihovníci ve výzkumných organizacích jsou v nejlepší pozici, aby podporovali vědce při výběru kvalitních časopisů a publikací a poskytovali jim školení v této oblasti.

(IFLA Journal – Volume 45, Number 4, December 2019, s. 277–288)

Německé knihovny v městech Brémy a Mönchengladbach-Rheydt se rozhodly otevřít pro své návštěvníky v neděli a mají s tím úspěch, především s aktivitami pro celou rodinu. Knihovny se staly místy setkávání, učení a interakce a nakonec také kulturními místy. Staly se tzv. „třetím místem“ – tento termín vytvořil americký sociolog Ray Oldenburg v 80. letech. Podle něj jsou třetí místa podobná bývalým vídeňským kavárnám, jsou kromě domova a práce neutrální, nízkoprahová, neformální a snadno dostupná jako místa komunikace pro přetrvávající výměnu nápadů, mohou sloužit vzdělávání atd. V Německu existuje základní zákaz zaměstnávání v neděli a ve svátky. Existuje však několik výjimek ze zákona, které umožnily otevření knihoven v neděli. Spolkové země mohou na základě nařízení povolit výjimky z tohoto zákazu, a to zejména pokud je nedělní otevření nezbytné pro uspokojení denních potřeb nebo zvláštních potřeb obyvatelstva (potřeby obyvatelstva o svátcích a v neděli slouží primárně volnočasovým aktivitám). Byly zde zdůrazněny integrační aspekty, protože když rodiče pracují, celé rodiny mohou chodit společně do knihovny pouze v neděli. Dalším argumentem pro nedělní otevření knihoven byl preventivní aspekt, protože knihovny slouží mladým lidem jako místa setkávání. Nové funkce knihoven byly také reflektovány v zákoně o podpoře kultury, které otevření v neděli zmiňuje nejen jako ospravedlnitelné, ale dokonce jako nezbytné.

(BuB Forum Bibliothek und Information – 2019, Jahrgang 71, Nr. 8–9, s. 454–455)

K nejvýznamnějším souborným katalogům na Slovensku patří Slovenská knihovna – Portál ke katalogům a sbírkám slovenských knihoven, kde jsou zastoupeny knihovny využívající knihovnicko-informační systém Virtua. Přístup ke katalogu je přes webové stránky Slovenské národní knihovny (http://snk.sk/sk/). Záznam v souborném katalogu se skládá z bibliografického popisu a lokačních údajů (místo uložení, sigla, signatura, čárový kód, dostupnost, status dokumentu). Vyhledávat lze v základním vyhledávacím poli spolu s možností použít spojovací výrazy a booleovské operátory. Dalším významným souborným katalogem je Souborný katalog periodik Slovenské republiky, který buduje a zřizuje Univerzitní knihovna v Bratislavě ve spolupráci s dalšími slovenskými knihovnami. Obsah katalogu tvoří více než 80 000 bibliografických a lokačních údajů o slovenských a zahraničních periodikách, které se nacházejí ve více než 600 institucích na Slovensku. U periodik je výpůjčka zpravidla prezenční v prostorách knihovny. Dalším typem souborného katalogu jsou univerzitní souborné katalogy, které spojují katalogy fakultních knihoven. Vybraný Souborný katalog Univerzity Komenského v Bratislavě spojuje katalogy knihoven 13 fakult. Zřizuje ho Akademická knihovna UK, která je centrálním vědecko-informačním, bibliografickým, koordinačním a poradenským pracovištěm univerzity.

(Knižnica – 2019, ročník 20, číslo 2, s. 24–30)

Připravil ROMAN GIEBISCH