GERDA LORENZOVÁ Lorenzova@knihovnakv.cz

Budova Kreuzingerovy knihovny v Chebu pochází z roku 1911 a byla vystavěna jako druhá veřejná knihovna na českém území. První přímo k tomuto účelu vybudovanou budovu měly Svitavy již v roce 1892. V současnosti už ale knihovna působí v jiném objektu. Třetí pak vyrostla v Ústí nad Labem v roce 1912. Knihovna byla vážně poškozena při leteckých náletech v dubnu 1945. Trosky knihovny byly strženy v roce 1947 (blíže viz Čtenář, č. 4/2019).

Významný chebský měšťan, spolumajitel zdejších Fischerových strojíren Ing. Dominik Kreuzinger (1856–1903) ve své závěti odkázal částku 400 000 korun na zřízení lidové knihovny ve městě Cheb. Stanovil vykonavatele své poslední vůle a zřídil nadaci pro stavbu budovy knihovny.

Stavba budovy

Do veřejné soutěže bylo zasláno 38 návrhů. První cenu s odměnou 700 korun získal projekt vídeňského architekta Ferdinanda Glasera s názvem Bildung macht frei (Vzdělání osvobozuje), který byl publikován v roce 1907 v časopise Der Architekt. Vítězný návrh však nebyl (patrně pro svou finanční nákladnost) realizován. Druhé místo s odměnou 500 korun bylo přiděleno projektu berlínských architektů Wilhelma Ratze a Josefa Störbla s názvem Ein Volkslied (Lidová píseň) a třetí cenu s odměnou 300 korun porota udělila architektonické kanceláři Kühn & Fanta z Liberce.

V roce 1907 získala nadace za pomoci tehdejšího chebského starosty Dr. Gustava Gschiera reprezentativní stavební pozemek v klidné lokalitě za městskými hradbami na rohu dnešních ulic Hradební a Obrněné brigády. Stavební projekt vypracoval teplický architekt Max Loos z Losinfeldu (1858–1953). Stavební zakázku vyhrál chebský stavitel Franz Kraus dne 17. 8. 1908. Samotná stavba proběhla v letech 1909–1910.

Samostatně stojící pseudobarokní patrová budova se secesní výzdobou na obdélném půdorysu je kryta plechovou mansardovou střechou. Architektonicky je fasáda objektu z každé strany budovy řešena jedinečně. Vnitřní účelné a přehledné dispoziční řešení jednotlivých místností budovy zůstalo zachováno, pouze funkční využití jednotlivých prostor bylo změněno podle potřeb odpovídajících současnému provozu knihovny.

Z předsíně se širokým zádveřím se vstupuje do vestibulu, ze kterého se vcházelo přímo do půjčovny. Odtud byl přístup do prostorného sálu o ploše 120 m2 s přehledně uspořádanými knižními regály. Na sál navazovala dobře osvětlená čítárna s účelně uspořádanými čtenářskými stoly a oddělovacími stěnami. V prvním patře byl situován velký přednáškový sál pro 300 posluchačů, zasedací místnost a byt správce. V suterénu se nacházely náhradní prostory pro uložení knih i další potřebné prostory pro knihovnu, včetně bytu pro domovníka a kotelny ústředního topení.

Se zařizováním knihovny se začalo již během roku 1910. Správou knihovny byl pověřen na základě Kreuzingerovy poslední vůle ředitel Schöneker. Knihovnicí se stala slečna Laubnerová, která s odbornou znalostí prováděla vše potřebné, zahájila rozsáhlou katalogizaci a vykonala všechny přípravy k uvedení knihovny do provozu a k jejímu otevření.

Slavnostní otevření Kreuzingerovy lidové knihovny se uskutečnilo dne 12. 2. 1911 za velké účasti obyvatel. Po svém otevření se stala vedle divadla dalším kulturním centrem Chebu. Podle přání zakladatele byly zavedeny pravidelné přednáškové cykly z nejrůznějších oblastí vědy, vlastivědného výzkumu, umění. Kromě přednášek se zde pořádaly pravidelné literární pořady, hudební a pěvecká představení. Duší všeho vzdělávání byl profesor gymnázia Anton Krauss, idealista humanistického ducha a plný lásky k domovu. Cheb a široké Chebsko v něm mělo obětavého obhajovatele místní kulturní tradice, kterou se od roku 1920 neúnavně snažil chránit a prohlubovat i jako vydavatel časopisu Unser Egerland.

Proměny v čase

Kuratorium Kreuzingerovy lidové knihovny uzavřelo s městem Cheb smlouvu, podle které převzala knihovna úkoly obecní knihovny uložené zákonem o obecních knihovnách z roku 1919. Město určilo na pořizování a udržování stavu knižního fondu každoročně určitou částku podle počtu obyvatel. Výběr knih při nákupu byl záležitostí městské knihovní rady, složené ze zástupců politických stran, čtenářů a kuratoria knihovny.

Na počátku 30. let 20. století bylo v čítárně vyloženo 44 titulů novin všech stranických směrů a 56 titulů časopisů. K dispozici byla i příruční knihovna. Denně otevřená čítárna byla velmi hojně navštěvována, hlavně v zimních měsících. Knihovna měla tehdy 15 380 svazků krásné literatury a děl ze všech oblastí vědy, rovněž i hudební díla. Knihy se katalogizovaly podle amerického desetinného systému. V roce 1931 činil počet zapsaných čtenářů více než 2500; vypůjčili si celkem 72 000 knih.

Dne 28. října 1946 byla knihovna otevřena jako česká veřejná městská knihovna. K dispozici bylo zhruba 75 000 svazků německých knih z různých svozů a konfiskátů. Českých knih bylo pouze 341. Ke konci roku měla knihovna 118 čtenářů a 622 výpůjček. V roce 1951 byla nově ustanovena jako okresní knihovna; v letech 1957–1960 vykonávala funkci krajské knihovny pro tehdejší Karlovarský kraj. Od prosince 1960 nesla knihovna oficiální název Knihovna Ladislava Zápotockého. V letech 1966–1968 proběhla adaptace přednáškového sálu v prvním patře budovy na půjčovnu pro dospělé. Nově bylo doplněno zařízení a rozšířen volný výběr knih. V roce 1992 se knihovna vrátila k pojmenování okresní knihovna.

Od 1. 1. 2003 se jejím zřizovatelem stalo město Cheb. O šest let později došlo k rekonstrukci půjčovny pro dospělé ve velkém sále městské knihovny, která byla vybavena novým nábytkem a počítači. Dne 8. 2. 2010 byla budova Kreuzingerovy lidové knihovny čp. 615 v Chebu zapsána na státní seznam kulturních památek. Roku 2010 byla zrekonstruována studovna a čítárna, kde bylo vyměněno zařízení a oddělen prostor pro studium. V roce 2011 proběhly oslavy 100 let od otevření veřejné knihovny ve městě Cheb a 65 let činnosti české knihovny. V průběhu roku 2011 byla provedena rekonstrukce oddělení pro děti.

 

Budoucnost

V letech 2012–2014 přistoupilo město Cheb k celkové rekonstrukci vlastní historické budovy knihovny. V posledních letech se stal prestižní záležitostí projekt přístavby městské knihovny – návrh ateliéru A69 architekti – v hradebním příkopu. Z prostoru upraveného hradebního příkopu by byla viditelná jen jeho čelní prosklená stěna. Toto řešení vychází z požadavků památkářů, kteří chtějí, aby přístavba byla k okolním historickým objektům šetrná. Čtenáři i návštěvníci kulturních akcí by díky rekonstrukci a vybudování přístavby získali prostředí, které odpovídá současným standardům. Zároveň by se mohl výrazně rozšířit volný výběr knih, které jsou v současné době z podstatné části uloženy ve skladech a čtenáři si je mohou vybírat jen podle katalogu.

Foto: archiv MěK v Chebu