VĚRA ONDŘICHOVÁ vera.ondrichova@gmail.com

V listopadu 2019 se uskutečnila v Městské knihovně v Poličce první Roboakademie – seznamovací víkend s informatickými stavebnicemi a výukovými robůtky. Mezi patnácti účastníky byli i tři knihovníci – dvě dámy z Městské knihovny v Praze a kolega ze Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové. Pokud se chcete porozhlédnout, jaké platformy pro výuku informatiky se nabízejí pro použití v knihovnách, zveme vás na příští Roboakademii, která proběhne 20.–22. 3. opět v Poličce.

Jiří Valový z SVK v Hradci Králové akci zhodnotil následovně: Roboakademie byla výborný a praktický kurz věnovaný robotům a jejich využití při výuce. Oceňuji především profesionalitu, se kterou byl kurz připraven i veden. Neocenitelné bylo i setkání s dalšími účastníky a výměna zkušeností. Rozhodně bych kurz doporučil všem zájemcům.

V Městské knihovně v Praze už přímo „chovají“ stádečko Ozobotů. Malí robůtci si získávají srdce dětí a dospělých tím, že se dají programovat bez počítače, jen pomocí fixek a papíru. Janu Gajdácsovou z MKP, další z účastnic Roboakademie, která s nimi pracuje moc ráda, jsem vyzpovídala. Přijela do Poličky podle svých slov proto, aby se porozhlédla po dalších použitelných robotických stavebnicích.

Co vás přilákalo na Roboakademii?

Já jsem taková hračička a technologie mě fascinují. Kdybych se vše chtěla naučit sama, tak nevím, kde začít. Proto se mi zalíbila nabídka kurzu, kde je možné se na jednom místě a za pomoci odborníků seznámit s různými možnostmi v krátkém čase. Je to super způsob, jak přičichnout k různým platformám a rozhodnout se, čím se zabývat do hloubky.

Byl to tedy vlastní zájem a nebo i profesní důvody?

Aktuálně v knihovně na Smíchově uvažujeme o zřízení technologické dílny se zaměřením na výukovou informatiku a robotiku. Chceme poskytnout dětem a možná i dospělým prostor k dalšímu vzdělávání. Má to být pro lidi, které to minulo ve škole nebo nenašli vyhovující kroužek. Tady by si mohli pracovat na vlastních projektech. Robotické stavebnice nejsou úplně levné a na začátku člověk ani neví, co si koupit. Děti navíc baví postupně různé věci, jejich zvědavost je „rozlítaná“. Kdybychom uměli robotiku a informatiku v podobě zajímavých technologií nabídnout v knihovně, určitě by se našlo mnoho zájemců.

Roboakademie měla podobu málo strukturovaného víkendu. Drobná přednáška na úvod, představení různých platforem, v případě zájmu zadání úlohy a co nejvíc samostatné nebo týmové práce. Jak ti tento formát vyhovoval?

Já jsem si tu našla přesně to, co jsem potřebovala a chtěla. A bavilo by mě to celý týden. Nejvíc mě nadchlo Lego We Do, Arduino a desková hra Scottie Go. To všechno jsou ideální nástroje, jak lidem přiblížit svět programování, aniž by se museli posadit na hodinu k počítači. Líbí se mi, že to má fyzický rozměr, dá se to vzít do ruky. V knihovně už nějaký čas pracujeme s Ozoboty a mohla jsem mnohokrát pozorovat, že algoritmizace je pro děti i jejich rodiče daleko přístupnější pomocí barevných fixek než prostřednictvím psaní nebo skládání kódu.

Mně se velmi líbí, že v knihovně připravujete dílny práce s Ozoboty. Nemáte někdy pochybnosti, zda to do knihovny patří?

Knihovna podle mě dnes už není jen o knížkách, ale obecně o informacích. Do toho patří internet, práce s informacemi, základní porozumění technologiím. Robotické stavebnice jsou způsob, jak se podívat technologiím pod povrch, porozumět, jak internet a média fungují a jak ty principy přiblížit a vysvětlit dětem. Podle mě to plně zapadá do poslání knihovny.