MILOSLAV NIČ nicmila@gmail.com

V letošním lednovém čísle časopisu Čtenář (s. 7–10) jsem přiblížil průběh konference Knihovna – Pilíř 4.0 – role veřejných knihoven v průmyslu 4.0 (https://pilir4.info/), která se uskutečnila v polovině října 2019 ve Slaném, a slíbil jsem, že se k řadě diskutovaných problémů vrátím v sérii článků. Tímto příspěvkem začínám svůj slib plnit.

Mým cílem je otevřít diskusi pohledem člověka, který sice s knihovnami a knihovníky přicházel do styku po desetiletí, ale stojí mimo knihovnickou komunitu. Znamená to, že řadu problémů vnímám povrchně, protože mnohé souvislosti je možné poznat jen dlouhodobou praxí. Na druhé straně jistý odstup a zkušenost z jiných oblastí umožňuje vidět vývojové souvislosti, které mohou v každodenní rutině zaniknout.

Nástup průmyslu 4.0

Nástup nové průmyslové revoluce, pro kterou se ujalo označení průmysl 4.0, se začíná pomalu projevovat a v několika příštích letech lze očekávat významné změny, které bezpochyby zasáhnou i veřejné knihovny. O měnících se rolích knihoven promluvil na slánské konferenci Vít Richter (videozáznam jeho přednášky Klíčové role knihoven naleznete na adrese https://www.pilir4.info/outputs.html).

Ukázal, že stereotypní vnímání veřejných knihoven jako statických institucí je mylné. Knihovny neustále reagovaly a reagují na změny společenské poptávky, některé role ustupovaly do pozadí a na jejich místo nastupovaly úkoly nové. Pokud se veřejné knihovny dokázaly vyrovnat s velkými změnami v minulosti, bezesporu v nich existuje i síla čelit výzvám budoucnosti.

Jakým způsobem se nové role objevují? A jak vlastně poznat, které nové role by si měly vzít knihovny za vlastní a které nemá cenu sledovat? Na jedné straně jsou důležité vize samotných knihovníků. Na slánské konferenci probíhala živá diskuze o tom, jaké služby mají knihovny nabízet a které již odmítat. Mezi diskutujícími převládla shoda, že případné nové služby by se měly opírat o existující klíčové předpoklady a nemělo by se dělat vše, co je možné.

Služby poptávané

Na straně druhé je však podstatné dívat se na budoucí role knihoven očima zřizovatele, kterým je nejčastěji město. Pokud se vedení města rozhodne aktivně připravovat na nástup průmyslu 4.0 a dalších výzev současnosti, bude poptávat řadu služeb, které může veřejná knihovna potenciálně zabezpečit. Podívejme se na tyto služby z hlediska současnosti, pravděpodobného budoucího vývoje a konkurenčních organizací, veřejných i soukromých, které je mohou poskytovat.

Přístup k informacím

— Současnost: Zde je role knihoven naprosto jednoznačná a vyplývá z jejich zaměření i historického vývoje. Nástupem internetu se sice význam knihoven jako informačního zdroje oslabil, stále však knihovny zůstávají klíčovým informačním zdrojem významné části občanů.

— Budoucnost: Digitalizace informačních zdrojů a následná právní a technická opatření budou posilovat význam dálkového přístupu k informacím, včetně knih a časopisů. Narůstající podíl uživatelů vyrůstajících v digitalizovaném světě a vývoj čtecích zařízení bude snižovat podíl čtenářů dávajících přednost klasickým knihám a časopisům.

— Konkurence: Místním knihovnám budou konkurovat nejen soukromí poskytovatelé specifických služeb, ale také regionální a celostátní knihovny, které mohou těžit z přirozené koncentrace finančních a lidských zdrojů.

Přístup k moderním technickým zařízením

— Současnost: Překotný vývoj techniky s sebou přináší mnoho nových přístrojů, jako jsou 3D tiskárny, zařízení virtuální reality, roboti nebo pokročilé senzory. Města, která se opravdu starají o všechny své obyvatele, se snaží odstraňovat bariéry vzniklé rozdílným sociálním prostředím a materiálním zázemím občanů.

— Budoucnost: Mezi knihovnickou komunitou zatím není shoda v tom, zda působení v této oblasti patří k úlohám knihovny. Otázkou však zůstává, kdo jiný může tuto roli ve většině měst plnit.

— Konkurence: V případě pozitivního rozvoje českého školství budou školy vybavovány moderní technikou a prostřednictvím dětí a vnuků se s ní budou seznamovat starší generace. Významný pokrok virtuální reality a její rozšíření v domácnostech umožní simulovat potřebné podrobnosti v dostatečné míře tak, aby fyzická zkušenost nebyla nutná.

Přístup k celoživotnímu vzdělávání

— Současnost: Veřejné knihovny jsou významným aktérem v oblasti celoživotního vzdělávání již povahou své hlavní činnosti. Síť veřejných knihoven je jediným veřejným systematickým poskytovatelem celoživotního vzdělávání.

— Budoucnost: Odborníci na vzdělávání i soukromí podnikatelé se shodují na tom, že význam celoživotního vzdělávání bude neustále narůstat. Okolní svět se velmi rychle mění a znalosti nabyté ve škole rychle zastarávají.

— Konkurence: Veřejné vzdělávací instituce vyšších stupňů hledají nové finanční zdroje a snaží se rozšířit svoji nabídku i pro starší generace. Také představitelé průmyslu jsou tlačeni vývojem na trhu práce k tomu, aby si své pracovníky vzdělávali sami nebo ve spolupráci se soukromými poskytovateli vzdělávacích služeb. Lze očekávat, že nově vznikající kapacity se stanou velmi významným hráčem na poli celoživotního vzdělávání.

Zprostředkovávání kontaktů

— Současnost: Knihovny jsou přirozeným centrem setkávání. Moderní veřejné knihovny se prezentují jako komunitní centra a to jim už dnes významně pomáhá při jednání se zřizovateli.

— Budoucnost: Trendy setkávání ve virtuálním prostoru se budou nadále rozvíjet, ale osobní setkávání bude mít stále nezastupitelnou úlohu. Mnohé prvky osobního kontaktu dokáže zprostředkovat i nejmodernější technika velmi nedokonale a je otázkou, zda se někdy v tomto směru ve vzdálené budoucnosti stane plnohodnotnou náhradou.

— Konkurence: Ve městě s kvalitním prostředím pro život působí řada společenských, kulturních a sportovních organizací, které nabízejí širokou škálu možností pro společné setkávání. Pro veřejné knihovny představují na jedné straně konkurenci, na straně druhé však i velkou příležitost ke spolupráci. Velkým konkurentem v boji o potenciální klienty je však také přirozená „pohodlnost“ uživatelů, kterou dovedně využívá např. televize.

Kurátorství dat

— Současnost: Množství volně dostupných dat nabízených veřejnými institucemi stoupá velmi rychlým tempem. Bohužel, jejich kvalita využitelnost pro řešení praktických problémů omezuje nebo dokonce vylučuje.

— Budoucnost: Pro průmysl 4.0 jsou data strategickou surovinou a narůstat bude i jejich význam pro veřejnou správu, včetně řízení obcí.

— Konkurence: V této oblasti by měli mít knihovníci velkou konkurenční výhodu. Současní studenti knihovnických oborů na českých univerzitách jsou připravováni na práci v této oblasti. Problémem ovšem je, že po ukončení studia nastupuje do veřejných knihoven jen zlomek absolventů.

Společenská záchytná síť

— Současnost: Knihovny poskytují vzácnou příležitost k osobnímu kontaktu pro osamocené spoluobčany. Některé z nich také nabízejí aktivity cílené na sociálně znevýhodněné obyvatele.

— Budoucnost: Pokud se naplní současné představy o rozvoji průmyslu 4.0, budou města čelit významným společenským otřesům. Lidé přicházející o zaměstnání nestrádají pouze materiálně, ale nová životní situace přináší závažné psychologické následky. To bude rovněž platit pro mnoho dalších lidí, kteří si práci udrží, ale prestiž jejich postavení výrazně poklesne.

— Konkurence: Knihovny nemohou být hlavním aktérem v této oblasti, nicméně jejich podpůrná činnost může mít velký význam.

Veřejné knihovny samozřejmě nemusí plnit všechny výše zmíněné role nebo v nich mohou hrát jen pomocnou úlohu. Jednotlivé cíle včetně role koordinační mohou naplňovat jiné městské organizace, neziskové organizace nebo soukromá sféra.

Pro město je ale velkou výhodou, když na jeho území aktivně působí nezávislé organizace, které pomáhají naplňovat potřeby občanů. Nabídka těchto organizací se ovšem město od města liší. I v případě, že ve městě potřebné organizace působí, je třeba počítat s tím, že mohou zaniknout nebo přesunout své působiště jinam. V klíčových oblastech musí město vědět, že dokáže na vzniklou situaci rychle zareagovat.

Neznamená to, že nabádám k duplikování nabídky soukromých iniciativ. Naopak, snahou by mělo být s nezávislými organizacemi spolupracovat a poskytovat jim co nejlepší zázemí. Spolupráce umožňuje optimalizovat využití zdrojů a zároveń udržuje ve městě potřebný lidský kapitál pro případ nepříznivého vývoje. Materiálové zabezpečení je možné v případě potřeby nakoupit velmi rychle, ale kvalitní a připravení lidé se tak snadno zajistit nedají.

Budou knihovny poskytovatelem klíčových aktivit?

Jaké městské organizace mohou být přirozenými koordinátory a poskytovateli klíčových aktivit? Školy jsou organizacemi, které přicházejí na mysl ve vzdělávacím kontextu jako první. Města jsou ovšem zřizovatelem pouze základních škol, zatímco školy střední obvykle zřizuje kraj. Školy jsou navíc svojí podstatou zaměřeny na děti a mládež, zatímco cílem města by mělo být poskytnout prostor všem občanům. I na slánské konferenci několikrát zaznělo, že v českém prostředí jsou knihovny jediným typem veřejných institucí, které se systematicky věnují celoživotnímu vzdělávání.

V mnoha městech působí muzea, která organizačně spadají pod městský úřad. Z hlediska personálního i finančního zabezpečení ale mívají stejné, či ještě větší problémy než knihovny. Navíc povahou svého zaměření mívají užší záběr a větší odstup od moderních technologií než knihovny.

Města rovněž organizačně zajišťují kulturní akce. Starost o pořádání přednášek a setkávání občanů se může přirozeně přiřadit k těmto organizačním útvarům, řada dalších souvisejících aktivit jde však zcela nad rámec jejich každodenní praxe.

Tento výčet organizací ponechává veřejnou knihovnu jako nejvšestrannější variantu. Spolupráce s ostatními městskými organizacemi je samozřejmě prospěšná, ale musí být jasné, kdo nese hlavní odpovědnost za dlouhodobý vývoj. Roztříštěné vedení může uspět v jednotlivých aktivitách, ale dlouhodobé plnění hlavních cílů může dosáhnout jen zázrakem.

Pokud si veřejné knihovny svůj potenciál uvědomí a začnou na jeho naplnění usilovně pracovat, jejich společenská prestiž bude v budoucnu rychle stoupat. Stoupající pochopení významu knihoven regionální i celostátní politickou reprezentací se bezpochyby projeví i na finančním zabezpečení, které v tuto chvíli brání naplňovat jejich skutečný potenciál. Budoucnost veřejných knihoven leží v rukou jejich současných zaměstnanců!