Před 50 lety, 2. 2. 1970, zemřel Bertrand Russell (* 1872), britský matematik, logik, filozof a spisovatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu (1950).

Před 200 lety, 4. 2. 1820, se narodila největší česká spisovatelka Božena Němcová († 1862; datum narození je ovšem nejisté), autorka Babičky a mnoha dalších děl (např. Pohorská vesnice, V zámku a v podzámčí, Divá Bára, Karla, Chudí lidé, Chyže pod horami, Pan učitel), pohádek i oceňované rozsáhlé korespondence.

Před 120 lety, 4. 2. 1900, se narodil Jacques Prévert († 1977), francouzský básník, scenárista, režisér a výtvarník, autor sbírky Slova.

Před 125 lety,  6. 2. 1895, se narodil český spisovatel, dramatik a publicista Ferdinand Peroutka († 1978), autor monumentálního díla Budování státu, ale i románů Oblak a valčík nebo Pozdější život Panny; od roku 1948 žil v exilu v Anglii a později v USA.

Před 115 lety, 6. 2. 1905, se narodil Jan Werich († 1980), český herec, dramatik, spisovatel a scenárista; působil v Osvobozeném divadle (1926 až 1938) v proslulé dvojici V+W s Jiřím Voskovcem, s nímž napsal řadu her (Vest pocket revue, Golem, Balada z hadrů, Těžká Barbora a další) a hrál s ním v několika filmech (Hej rup, Svět patří nám aj.); po válce působil mj. v Divadle ABC (ve dvojici s Miroslavem Horníčkem), hrál v řadě filmů (Až přijde kocour, Císařův pekař a pekařův císař, Byl jednou jeden král, seriál Pan Tau aj.) a vydal několik dalších knih (Fimfárum, Falstaffovo babí léto aj.); knižně vyšla i jeho obsáhlá korespondence s Jiřím Voskovcem, který žil od roku 1950 v USA.

Před 130 lety, 10. 2. 1890, se narodil ruský básník, prozaik a překladatel Boris Pasternak († 1960), který patří k největším ruským básníkům 20. století. Jeho sbírka Sestra má – život (1917) je jednou z nejvlivnějších v ruské poezii vůbec. V češtině vyšel nejobsáhlejší výbor z Pasternakovy poezie pod názvem Hvězdný déšť. Velký výbor z próz vyšel ve svazku Vzdušné tratě (obsahuje mj. novelu Malá Luversová a autobiografický Glejt). Básník se nezapře ani ve svých prózách. Pasternak žil ve složité době, jeho modernistická, subjektivní, lyrická, filozofická poezie se těžko snášela s doktrínou socialistického realismu v porevolučním Rusku. Autor však přesto Rusko neopustil. V těžkých 30. a 40. letech, kdy možnost publikování jeho básní byla omezená, ne-li nemožná, se věnoval překladům Shakespeara, Goetha, Rilka či Verlaina. Dlouhá léta pracoval na svém vrcholném díle, románu Doktor Živago, v němž na osudu hrdiny, lékaře a básníka Jurije Živaga, zachytil nelehký osud ruské inteligence v časech revoluce a občanské války, aniž by však akcentoval jen politický (a vůči revoluci nesouhlasný) podtón díla – v románu jde především o básnické zachycení duše zmítané v rozkolech tragické doby, jež tu symbolizuje i hrdinova láska ke dvěma ženám (věrná manželka Toňa a milenka-múza Lara). Román takového ražení a názoru na svět neměl v Sovětském svazu šanci na publikování. Pasternak jej vydal v roce 1957 v Itálii, čímž proti sobě rozpoutal štvavou, nenávistnou kampaň, která přerostla až v hysterii o rok později, kdy mu byla udělena Nobelova cena za literaturu – oficiální sovětská místa to chápala jako politickou provokaci, Pasternak byl vyloučen ze svazu spisovatelů a byl nakonec donucen Nobelovy ceny se vzdát (až v roce 1987 ji přijal jeho syn). Popularitu díla ve světě podnítila i hollywoodsky přizpůsobená filmová verze režiséra Davida Leana z roku 1965.

Před 370 lety, 11. 2. 1650, zemřel francouzský filozof, matematik, fyzik a spisovatel René Descartes (* 1596), z jehož děl je nejznámější Rozprava o metodě a výrok „Myslím, tedy jsem“.

Před 160 lety, 21. 2. 1860, se narodil český spisovatel Karel Matěj Čapek-Chod († 1927), autor naturalistických románů Turbína, Jindrové a dalších.

Před 75 lety, 23. 2. 1945, zemřel ruský spisovatel Alexej Nikolajevič Tolstoj (* 1883), autor historického románu Petr I. či třídílné románové epopeje Křížová cesta.

Sestavil MILAN VALDEN

Portréty archiv autora