ALENA SOUČKOVÁ  alena.souckova@svkhk.cz

Knihovny v oblasti východních Čech mají dlouholetou historii. Již před polovinou 19. století je v historických kronikách doložena činnost spolků, besed a ochotnických divadel. Tělocvičné jednoty Sokol vznikaly ve východočeských městech mezi prvními na území Čech a Moravy (v roce 1862 v Jaroměři, Nové Pace, Jičíně). Spolky a besedy byly i veřejnými půjčovnami knih, ale většinou pouze pro své členy. Knihy se půjčovaly ve školách a na farách. Veřejně přístupné byly i šlechtické knihovny – např. od konce 18. století šternberská hraběcí půjčovna knih v Častolovicích.

Podobně i knížecí rodina Harrachů v Hrádku u Nechanic podporovala finančně i darováním knih školní knihovnu založenou v roce 1871. Podnět k založení knihovny ve městě (tehdy nazývaném Nechanice nad Bystřicí) dal vychovatel harrachovských dětí. V roce 1919 vznikla Veřejná knihovna města Nechanice sloučením knihoven spolků a Štolbovy knihovny. JUDr. Josef Štolba (jehož jméno nese současná knihovna) byl velkým milovníkem knih a autorem mnoha divadelních her. Do Nechanic také svolal první sjezd spisovatelů (v čele s Aloisem Jiráskem) žijících na východě Čech.

Také v Rychnově nad Kněžnou se stala již počátkem 17. století první knihovnou šlechtická knihovna rodu Kolowratů. Knihovny pro studenty a profesory mělo tamní piaristické gymnázium. Ve druhé polovině 19. století fungovaly Občanská a Řemeslnická beseda – obě měly kolem 2000 knih, které zdarma půjčovaly svým členům. V roce 1921 byla otevřena Havlíčkova veřejná knihovna a čítárna, která vznikla sloučením besedních knihoven. Půjčovalo se dvakrát v týdnu, obec dávala na knihovnu 3000 korun ročně, městská spořitelna 1000 korun, přispívaly i další organizace. Čítárna časopisů byla otevřena denně od pěti do osmi hodin večer a k dispozici bylo 30 deníků a týdeníků a 28 revuí. Počátky obecní veřejné knihovny v Úpici na Trutnovsku jsou spojeny s činností spolkové knihovny a knihovny Čtenářské besedy na konci 19. století, mj. záslužným působením MUDr. Antonína Čapka, otce spisovatele Karla Čapka a malíře Josefa Čapka.

Z počátku dvacátých let 20. století, tzn. na základě účinnosti prvního knihovního zákona, najdeme v dobových dokumentech i zmínky o knihovnách. Například v obci Barchov byla roku 1920 ustavena Hospodářsko-čtenářská beseda, jejímž předsedou byl František Hyršl, rolník z č. p. 68. Tento spolek se staral o své členy ve věcech hospodářských (nákupy krmiv, umělých hnojiv, uhlí apod.), ale též o knihovnu, která se stále doplňovala. Podle tehdejších záznamů se zde hojně četlo. V roce 1923 byla v obci zřízena veřejná knihovna.

V Ostroměři na Jičínsku existovala hospodářsko-čtenářská beseda Komenský; zmínky o knihovně jsou z roku 1893. Zásluhu na jejím vzniku měl tehdejší řídící učitel Jan Pavelka. Ve spolcích zde byli činnými učitelé, úředníci i rolníci. Náplní činnosti bylo veškeré společenské dění v obci: přednášky z oblasti hospodaření, ale i cestopisné pořady, pořádaly se výstavy ovoce, květin a drobného zvířectva. Základem knihovny byly dary členů. Knihovna měla v počátcích 306 svazků a odebírala deset časopisů především s hospodářskou tematikou. Byla umístěna v besední místnosti v hostinci Na poště; čtenářský poplatek činil pět korun za půjčení knih. V roce 1905 měla knihovna 85 členů – to bylo na tehdejší dobu hodně. V roce 1920 se knihovna stává veřejnou a stěhuje se do úřední místnosti radnice.

Ve městě Červený Kostelec na Náchodsku působila školní knihovna již v roce 1834. O její větší činnost se od roku 1849 zasloužil kaplan Jiří Ehl. Knihovna sloužila pouze učitelům a žákům. Na rozšíření půjčování knih a časopisů se podílely různé spolky. Městská knihovna vznikla v roce 1920. O činnosti knihovny svědčí zápis z pamětní knihy města Červený Kostelec z roku 1923: lidová knihovna má 1838 svazků, z toho 407 poučných, 184 časopisů a 1247 knih zábavných. V roce 1922 se knihy půjčovaly 62krát za rok, průměrně si vypůjčovalo 75 čtenářů. Výpůjčky 2krát týdně. Celkem bylo přečteno 9001 knih, zapsaných čtenářů bylo 346 (jeden čtenář v průměru přečetl asi 30 knih). Z té doby také pochází čtyřicetičtyřstránkový seznam knih rozdělený na dvě části: 1. básně, próza, dramatika, 2. zeměpis-cestopisy, dějepis, přírodní vědy, různé, časopisy a dodatek. Součástí seznamu knih je i dobový knihovní řád (ponechán originální pravopis):

1. Právo vypůjčovati si knihy přísluší každému dospělému obyvateli Červeného Kostelce. Dětem se knihy nepůjčují ani nevydávají.

2. Knihy se půjčují zdarma na legitimaci, kterou vydá knihovník při prvém půjčování v knihovně.

3. Na jednu legitimaci se půjčují pouze dvě knihy na dobu 14 dní.

4. Aby se vypůjčování urychlilo, je třeba, aby každý vypůjčovatel již doma vybral si ze seznamu 5–8 knih pro případ, že by dvě vybrané knihy nebyly již v knihovně.

5. Na lístku vybraných, napsaných knih, uveďte nejprve číslo, pak spisovatele a název. Knihovna je rovnána podle čísel. Ulehčíte a urychlíte knihovníkovi půjčování knih.

6. Právoplatný majitel legitimace ručí za knihy, které byly na jeho legitimaci vypůjčeny i bez jeho vědomí. Proto ztrátu legitimace ihned hlaste!

7. Vypůjčovatel nechť sobě po obdržení knihy prohlédne a jejich vady ihned oznámí, jinak ručí sám za jejich dobrý stav.

8. Knihami zacházejte šetrně a nic do nich nepište!

9. Poškozenou neb ztracenou knihu je povinnen majitel legitimace nahraditi v plné ceně (i s vazbou), menší poškození nechají se spraviti na účet majitele legitimace.

10. Knihy patřící veřejné knihovně nesmí vypůjčovatel nikomu jinému půjčovati.

11. Seznamy prodává knihovník v knihovně za určitý poplatek. Seznam v knihovně se nikomu nepůjčuje a musí si každý majitel legitimace seznam zakoupiti.

12. V červenci a srpnu je knihovna uzavřena a musí býti všechny knihy do té doby odvedeny.

Knihovny v oblastech s převahou německého obyvatelstva (například na Trutnovsku) vznikají až po roce 1945.

• Historie knihovny. Kultura Rychnov nad Kněžnou, s.r.o. [online]. c2019 [cit. 2019-06-13]. Dostupné z: http://kulturark.cz/knihovna/historie-knihovny.

• Historie knihovny. Město Červený Kostelec [online]. [Cit. 2019-06-13]. Dostupné z: https://www.cervenykostelec.cz/clanek/historie-knihovny.

• Historie knihovny. Městská knihovna Úpice [online]. c2019 [cit. 2019-06-13]. Dostupné z: https://www.knihovnaupice.cz/o-knihovne/historie-knihovny.

• Historie knihovny. Místní knihovna Častolovice [online]. c2019 [cit. 2019-06-13]. Dostupné z: https://knihovnacastolovice.cz/historie-knihovny/.

• Historie knihovny. Obecní knihovna E. Štorcha v Ostroměři [online]. [Cit. 2019-06-13]. Dostupné z: https://knihovnaostromer.webk.cz/pages/historie-knihovny.html.

• JANKOVÁ, Alena. Veřejná knihovna v Rychnově nad Kněžnou 1871–2001: vydáno u příležitosti 130 let od založení knihovny Občanské besedy a 80 let od otevření Havlíčkovy knihovny. Rychnov nad Kněžnou: Městský úřad, 2003, 74 s.

• O knihovně. Knihovna Nechanice [online]. [Cit. 2019-06-13]. Dostupné z: https://knihovnanechanice.webk.cz/pages/o-knihovne.html.

• O veřejné knihovně v Barchově. Obec Barchov - oficiální stránky obce [online]. 2018–2019 [cit. 2019-06-13]. Dostupné z: https://www.barchov.cz/o-verejne-knihovne-v-barchove-4371/.