JAN KAMENICKÝ  Jan.Kamenicky@ff.cuni.cz

Devátý díl našeho seriálu uzavírá cyklus z loňského 71. ročníku Čtenáře. Spolu s šéfredaktorem časopisu Jaroslavem Císařem jsme se shodli, že sdílení poznatků a zkušeností získaných v zahraničí je pro české knihovníky rozhodně přínosným tématem, a tak bude na stránkách časopisu pokračovat i nadále. Ovšem autorem tentokrát nebudu už pouze já, protože jsem své zkušenosti ze zahraničí prozatím vyčerpal, ale i další kolegové, od kterých už teď máme přislíbeno několik zahraničních inspirací. I letos se tedy určitě budete moci těšit na další zkušenosti a poznatky získané na stážích v zahraničních knihovnách.

V Evropě i ve světě najdeme spoustu dalších zajímavých knihoven, kterým jsme se v dosud publikovaných textech nevěnovali – buď proto, že náš seriál byl zaměřený hlavně na taková místa, kde můžeme strávit třeba celý týden a navštívit víc knihoven najednou, nebo také proto, že jsem čerpal z vlastních zkušeností a popisoval především ty knihovny, které jsem měl možnost sám osobně navštívit. Dnes se tedy spíše prstem po mapě vydám za dalšími knihovnami Evropy i světa a stručně se podívám na ty nejzajímavější z nich.

Německo a okolí

Začít můžeme u našich sousedů v Německu, a to hned v nedalekém Sasku. V Drážďanech stojí nová knihovna (2002), která v sobě sloučila fondy Saské zemské knihovny a Technické univerzity Drážďany. Nedaleko, v braniborské Chotěbuzi, najdeme svým vzhledem zcela výjimečnou knihovnu zdejší Braniborské technické univerzity (2004). Kdo by se chtěl v bývalém „Východním Německu“ zdržet déle, tak za návštěvu jistě stojí Německé muzeum knih a písemnictví v Lipsku, které sídlí v moderní přístavbě (2011) lipské části Německé národní knihovny. Za dalšími knihovnami se můžeme vydat na jihozápad Německa do Bádenska-Württemberska. Jednou z nejkrásnějších knihoven světa a pokusem o novodobý gesamtkunstwerk je Městská knihovna Stuttgart (2014) z dílny jihokorejských architektů Yi Architects. Celý Stuttgart prochází v posledních letech významnou přestavbou a osvícené vedení města investovalo právě do veřejných institucí, jako jsou knihovna, galerie a divadlo.¹

Po stavebních peripetiích, kdy se z původního záměru rekonstrukce stala v podstatě výstavba úplně nové budovy (což se nejvíc odrazilo na délce rekonstrukce a samozřejmě na ceně), se v roce 2015 konečně otevřela staronová knihovna Freiburské univerzity, jedné z nejlepších německých univerzit. Okolí Freiburgu, tedy oblast Horního Rýna, Schwarzwaldu a Alsaska s městy Štrasburkem, Basilejí a Curychem, je jednou z nejvyspělejších oblastí Evropy, a proto tu logicky najdeme i kvalitní knihovny. Ve Štrasburku jsou to Mediatéka Andrého Malrauxe (2008) a Národní a univerzitní knihovna (rekonstrukce 2014), v Curychu knihovna Právnické fakulty Univerzity Curych (2004), v Lausanne pak Rolex Learning Centre (2010) zdejší technické univerzity. V belgickém Gentu stojí za návštěvu knihovny zdejší univerzity a hlavně městská knihovna De Krook (2017), v Bruselu pak vlámská městská knihovna Muntpunt (2011) a na okraji Bruselu pak naprosto unikátní kombinace knihkupectví a restaurace Cook & Book.² Jen kousek od belgických hranic ve francouzském Lille můžeme navštívit vědecké a studijní centrum Lilliad (2016) zdejší univerzity. 

V Itálii, Španělsku a Portugalsku najdeme jedny z nejkrásnějších historických knihoven, klášterní či palácové, renesanční a barokní, výrazné moderní knihovny ovšem jen ojediněle. Velkou neznámou jsou pro mne knihovny v Polsku; v posledních letech prošly zejména tamější univerzity výraznou modernizací, takže polské knihovny by stály za bližší prozkoumání a jistě by vydaly na samostatný článek. Víceméně totéž platí i o Slovensku, Maďarsku či Slovinsku. Všechny jmenované země vděčí za rozvoj knihoven do velké míry dotacím z Evropské unie. V předchozích částech seriálu jsem se věnoval poměrně důkladně všem severským zemím, ovšem vynechal jsem švédskou metropoli Stockholm. Ve Stockholmu sídlí hned několik kvalitních univerzit, jejichž knihovny by stály za návštěvu, přinejmenším technická univerzita KTH a lékařská univerzita Institut Karolinska a knihovny vcelku nedaleké Univerzity Linköping. Jednou z architektonicky nejzajímavějších knihoven 20. století a jednou z dominant města je pak budova Stockholmské městské knihovny architekta Gunnara Asplunda (1928).

Množství zajímavých knihoven najdeme ve Velké Británii. Na výběr jsou tu jak tradiční instituce jako Britská knihovna (svým fondem vů-bec největší na světě) či univerzitní knihovny Oxfordu a Cambridge, tak i docela velké množství architektonicky zajímavých poboček městských knihoven, které v Británii v posledních letech vznikly navzdory tomu, že mnohá britská města dlouhodobě snižují svým knihovnám rozpočty.³ Nejvýraznější stavby knihoven z poslední doby jsou velkolepá městská knihovna v Birminghamu (2013) od nizozemského studia Mecanoo a univerzitní knihovna ve skotském Aberdeenu (2011) dánského studia Schmidt Hammer Lassen Architects.

Kolem světa

Vydat se pochopitelně můžeme i mimo Evropu. Nejmodernější knihovny najdeme logicky v ekonomicky nejvyspělejších oblastech světa. Ovšem čím vzdálenější jsou nám mimoevropské kultury, tím větší je riziko nepřenositelnosti zkušeností v zahraničí nabytých. I když základní principy fungování knihoven jsou na celém světě prakticky totožné, jejich reálné fungování je silně ovlivněno rozdílnou socioekonomickou realitou. Zkrátka – jiný kraj, jiný mrav. Stejně jako se liší americké a čínské zákony od těch evropských, liší se i americké a čínské knihovny. Třeba v Číně se statistika návštěvnosti knihoven pohybuje v řádově vyšších číslech, a tak není výjimkou, že je budova veřejné knihovny dimenzována na 10 000 návštěvníků denně. Nejznámějšími zdejšími knihovnami jsou Čínská národní knihovna v Pekingu (rozšíření z roku 2008 od německých architektů) a futuristická veřejná knihovna v nedalekém Tchien-ťinu (2017) od nizozemských architektů, aktuálně považovaná za jednu z nejkrásnějších na světě.⁴

V USA jsou zase veřejné i univerzitní knihovny výrazně jinak financované a taky se podstatně liší jejich funkce a služby podle toho, v jaké oblasti se nacházejí. A to jak napříč Spojenými státy, tak v rámci jediného města, protože veřejná knihovna jako snad ta nejdemokratičtější instituce vůbec odráží především aktuální společenské problémy. Pokud byste se chtěli do amerických knihoven vydat, pak největší koncentrace těch zajímavých je v Nové Anglii v okolí New Yorku, Bostonu a Washingtonu, kde sídlí Kongresová knihovna, známé veřejné knihovny (New York Public Library, Boston Public Library, Free Library of Philadephia) a přední americké univerzity jako Harvard, MIT (Massachusetts Institute of Technology, Yale nebo Princeton. Nejhezčí knihovny má Yale, Univerzita Johnse Hopkinse (George Peabody Library), Georgetownská univerzita (Riggs Library), NYU (Bobst Library) a Cornellova univerzita (Uris Library).⁵ Nejnovějším přírůstkem je knihovna Templeovy univerzity ve Philadelphii od norských architektů ze studia Snøhetta.⁶ Obecně v USA tolik novostaveb knihoven zase není, najdeme tu sice krásné, ale spíš historické budovy často z 19. století, tedy z doby, kdy se v Americe za účasti Andrewa Carnegieho a Melvila Deweyho rodily první opravdu veřejné knihovny.

Zajímavý je fakt, že dnes jsou autory nejnovějších amerických knihoven převážně evropští architekti. Vůbec nejlepší americké knihovny najdeme v okolí Velkých jezer ve městech Chicago: Harold Washington Library (hlavní budova veřejné knihovny, 1991), Joe and Rika Mansueto Library (Chicagská univerzita, 2011), Klarchek Information Commons (Loyolská univerzita, 2007), Indianapolis (Indianapolis Public Library z roku 1917, renovováno 2007) a Minneapolis (Minneapolis Central Library, 2006). Na západním pobřeží pak spíš než do slunné Kalifornie stojí za to vyrazit na sever do Seattlu, kde stojí knihovna od architekta Rema Koolhaase (2004), v době svého vzniku považovaná za nejmodernější na světě, a pak dál do kanadského Vancouveru (Vancouver Public Library, ústřední knihovna, 1995) a Calgary (Calgary Public Library, ústřední knihovna od studia Snøhetta, 2018).

Závěr

Zajímavé knihovny najdeme po celém světě. Dnes jsme se stručně věnovali alespoň několika z nich, především těm nejnovějším a nejznámějším. Bližší informace nechť si zájemci dohledají na internetu a webových stránkách příslušných institucí. Skvělým zdrojem inspirace jsou také zahraniční publikace o architektuře knihoven⁷, dobrým výchozím bodem při plánování stáže jsou i všelijaké internetové seznamy 10, 20 nebo 55 „nejkrásnějších knihoven světa“ a podobně. O nejnovějších přírůstcích pak pravidelně informují weby zaměřené na moderní architekturu jako ArchDaily, Dezeen či Designboom.

Foto: Klára Rösslerová

¹ Stuttgart jsme navštívili v roce 2017 ještě ve spojení s Mnichovem. Zpráva z naší stáže viz KAMENICKÝ, Jan a Jana PAČÍSKOVÁ. Sága pokračuje: knihovníci v Německu (Mnichov & Stuttgart) [online]. Blog Knihovna, Filozofická fakulta, Univerzita Karlova, 28. 2. 2018 [cit. 2019-10-27]. Dostupné z: https://www.ff.cuni.cz/2018/02/saga-pokracuje-knihovnici-nemecku-mnichov-stuttgart/.

² Viz Cook & Book [online]. I Love Belgium, 27. 10. 2010 [cit. 2019-10-27]. Dostupné z: https://www.ilovebelgium.be/cook-book.

³ Menším britským knihovnám se věnuje publikace WORPOLE, Ken. Contemporary library architecture: a planning and design guide. London: Routledge, 2013.

⁴ Viz Tianjin Binhai Library / MVRDV + Tianjin Urban Planning and Design Institute [online]. ArchDaily, 2. 11. 2017 [cit. 2019-10-27]. Dostupné z: https://www.archdaily.com/882819/tianjin-binhai-library-mvrdv-plus-tianjin-urban-planning-and-design-institute?ad_medium=gallery.

⁵ Vyčerpávající přehled těch nejzajímavějších univerzitních knihoven napříč Spojenými státy viz The 50 most amazing college libraries [online]. College Rank [cit. 2019-10-27]. Dostupné z: https://www.collegerank.net/amazing-college-libraries/.

⁶ Viz např. COGLEY, Bridget. Snøhetta designs Temple University's Charles Library with "unusual geometry" [online]. Dezeen, 24. 9. 2019 [cit. 2019-10-27]. Dostupné z: https://www.dezeen.com/2019/09/24/temple-universitys-charles-library-snohetta-philadelphia/.

⁷ Např. ROTH, Manuela. Library: Architecture + design. Salenstein: Braun Publishing, 2015. Dále pak Libraries: A design manual. Basel: Birkhäuser, 2016. Nebo CAMPBELL, James W. P. The library: a world history. London: Thames & Hudson, 2013.