JIŘÍ MIKA  jirmika@seznam.cz

Asi rekordní účast z dosavadních ročníků zaznamenalo 22. kolokvium českých, moravských a slovenských bibliografů. Konalo se 6.–8. 10. 2019 v Historickém ústavu Akademie věd ČR (AV) v Praze a sešlo se na něm na šedesát bibliografů, knihovníků a historiků.

Program věnovaný regionálním tématům, osobnostem bibliografů a cestám do „velkého světa“ předznamenala nedělní jízda historickou tramvají po Praze s výkladem Jiřího Martínka z oddělení biografických studií Historického ústavu AV.

Vlastní program začal vzpomínkou, kterou Blanka Snopková věnovala významnému slovenskému bibliografovi, literárnímu historikovi a dlouholetému řediteli Národního bibliografického ústavu Slovenské národní knihovny doc. Miloši Kovačkovi, mimo jiné též iniciátorovi setkání českých a slovenských bibliografů, z nichž vzešlo každoroční pořádání společných kolokvií. Miloš Kovačka zemřel 6. 8. 2019 v Martině ve věku nedožitých 79 let.

Téma Historická krajina v regionální literatuře otevřela kurátorka sbírky kramářských tisků a modliteb z Knihovny Národního muzea Iva Bydžovská úvahou o tom, čím je oživena krajina v kramářských písních a jaké příběhy jsou do ní zasazeny. Její příspěvek byl zároveň upozorněním na digitální knihovnu kramářských tisků Špalíček. Viktor Szabó, jenž se ve Státní vědecké knihovně v Košicích zabývá retrospektivním zpracováním a excerpcí regionálních novin, ukázal na příkladě Spiše význam novin jako informačního zdroje pro poznání historie regionu. Tento zdroj často doplňuje informace, které nejsou zachycené v archivních materiálech, a přibližuje kulturní a společenský život regionu v minulosti.

K tématu Regionální bibliografie k dějinám měst a městeček zazněly referáty Andrey Jelínkové z Knihovny AV a Ivana Očenáše ze Státní vědecké knihovny v Banské Bystrici. V prvním se posluchači seznámili s Knihovědnou bibliografií zaměřenou na dějiny české knihy a knižní kultury a integrovanou do nově vznikajícího portálu Knihoveda.cz. Druhý příspěvek byl zacílen na reflexi vybraných míst a osobností Banské Bystrice v prvních deseti ročnících (2003–2012) časopisu Bystrický permon. Bibliografický soupis článků z těchto deseti ročníků časopisu byl vydán v roce 2016 nakladatelstvím Amtheon.

Tématu Regionální kroniky, kronikáři a písmáci se věnovala Gerda Lorenzová z Krajské knihovny Karlovy Vary. Představila zpravodaj Kroniky a kronikáři, který vycházel v Karlových Varech v letech 1976–1990, a připomněla významné kronikáře a kronikářky Karlovarského kraje.

František A. Urbánek, Jaroslav Kunc, Stanislava Jonášová-Hájková, Miroslav Bielik, Vševlad Jozef Gajdoš, Jozef Repčák a Ludmila Mazalová – těmito sedmi osobnostmi se zabývali přednášející v bloku Čeští a slovenští bibliografové a jejich odkaz. František Augustin Urbánek je znám jako zakladatel stejnojmenného nakladatelství a knihkupectví, zaměřeného především na hudebniny. Působil však také jako bibliograf usilující o systematickou registraci české knižní a časopisecké produkce, jejíž soupisy vydával v 70. a 80. letech 19. století v bibliografických věstnících. U příležitosti 100. výročí jeho úmrtí jej připomněl doc. Jaromír Kubíček. Bibliografa Jaroslava Kunce není českým knihovníkům třeba příliš představovat, jeho biograficko-bibliografická kartotéka se stala mj. významnou součástí jmenných národních autorit. Jiřina Kádnerová se soustředila na celou šíři jeho zájmů, díky nimž Kunc přesáhl běžný faktografický charakter bibliografie a stal se i významným literárním historikem. Méně známou osobností je Stanislava Jonášová-Hájková. Jako historička navázala na práci církevního historika Jindřicha Skopce (pokračovala v ediční přípravě Pamětí Františka Jana Vaváka) a byla rovněž žačkou Josefa Pekaře. Jako bibliografka se podílela na vydávání Bibliografie české historie. Její význam v obou těchto oblastech zdůraznila Věra Hanelová z Historického ústavu AV ČR. Slovenský básník a prozaik Miroslav Bielik, předseda Spolku slovenských spisovatelů, byl dlouhodobě spojen s činností Matice slovenské v Martině, kde působil nejen ve vědeckých a vedoucích funkcích, ale také jako bibliograf. U příležitosti jeho životního výročí (narodil se 15. 4. 1949) shrnula jeho odbornou a uměleckou práci Ivana Poláková z Informačního ústředí Matice slovenské. Jádrem vědecké činnosti Vševlada Jozefa Gajdoše byl výzkum klášterních knihoven, zaměřený na barokní literaturu, knižní kulturu a dějiny františkánského řádu. Jeho osobu a dílo představila Mária Feldinszká z Knihovny A. Bernoláka v Nových Zámcích na podkladě výboru z jeho studií V tichu kláštorov a knižníc. S knihami byla rovněž spojena profesní dráha bibliografa a bývalého ředitele Státní vědecké knihovny v Prešově Jozefa Repčáka. Referát připravený doc. Marcelou Domenovou a Lucií Němcovou (a přednesený druhou z nich) se opíral o Repčákovu osobní knihovnu, spravovanou nyní prešovskou vědeckou knihovnou, a v závěru vyvolal podnětnou diskusi o tom, jak nakládat s takto obsáhlými knižními dary a pozůstalostmi. Blok uzavřela vzpomínka Ivany Polákové na slavistku a bibliografku Ludmilu Mazalovou, spoluautorku personální bibliografie Pavla Josefa Šafaříka, jež zemřela 24. 9. 2019 v Martině.

Během polední přestávky si zájemci mohli prohlédnout knihovnu Historického ústavu AV a tečkou za pondělním programem byly ukázky z jezuitských školních divadelních her v podání divadelního souboru Lauriger, uvedené v latině a doplněné zasvěceným komentářem.

Úterní blok Region a „velký svět“ dal možnost představit cestopisnou literaturu skrývající se v knihovních fondech a od bibliografů zaměřit pozornost na cestovatele. Na cesty za poznáním pozvala účastníky kolokvia Martina Feniková Čarnogurská ze Státní vědecké knihovny v Košicích – z historického fondu knihovny vybrala některé cestopisy, představila jejich autory a zdůraznila, jak právě u těchto děl je důležitý kvalitní bibliografický popis. 

Dalších pět příspěvků bylo věnováno známým, či naopak téměř zapomenutým osobnostem, jež se vydaly nebo vydávaly na cesty do širého světa. Milan Rastislav Štefánik, od jehož tragické smrti uběhlo v květnu 2019 sto let, se díky své profesi astronoma a později diplomata podíval s výjimkou Antarktidy do všech světadílů. Jeho cesty, mnohdy spojené s významnými vědeckými počiny a objevy, zmapovala Veronika Ťažká ze Státní vědecké knihovny v Banské Bystrici, kde se připravuje druhé, doplněné vydání Štefánikovy personální bibliografie (poprvé vyšla v roce 2000). Cestovatel a spisovatel Karel Hansa v mládí pobýval v Českých Budějovicích; ze své cesty na Blízký východ vytěžil knihu Hrůzy východu, v níž upozornil na genocidu Arménů v Osmanské říši. Příspěvek o něm a o chystané edici jeho strojopisných vzpomínek na cestu po Francii přednesla Tamara Pršínová z Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích. Martha Schichtová, příslušnice průmyslnického rodu Schichtů působícího na severu Čech, podnikla v letech 1931–1932 cestu luxusním parníkem kolem světa, kterou zaznamenala v deníkové knize Eine Weltreise in Dur und Moll. Knihu přečetl a vtipný komentář k autorčině cestě i její osobě z ní vyvodil Aleš Brožek, bývalý ředitel Severočeské vědecké knihovny v Ústí nad Labem. Světově proslulý orientalista a autor desítek knih Alois Musil se narodil v Rychtářově u Vyškova, na jeho dílo je proto dlouhodobě zaměřena vyškovská Knihovna Karla Dvořáčka (Musilova bibliografie je dostupná na jejím webu). Jeho cestovatelským aktivitám a spisovatelským počinům se tentokrát věnovala Anna Vitásková z Vědecké knihovny v Olomouci. Rokycanský rodák Vladislav Forejt-Alan pobýval v Americe, byl dopisovatelem a redaktorem Národních listů, podnikl automobilovou výpravu do Arábie a účastnil se mezinárodních automobilových soutěží. Jako svým způsobem dobrodruha, ale také autora několika knih jej představila Pavlína Doležalová ze Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje.   

Dvaadvacátý ročník bibliografického kolokvia na závěr zhodnotil doc. Jaromír Kubíček a ukončila jej předsedkyně Sekce pro bibliografii SDRUK Eva Svobodová. Rámec k němu vytvořili zástupci hostitelské instituce – v pondělí ráno přivítal účastníky ředitel Historického ústavu AV doc. Martin Holý a v úterý po poledni se s nimi rozloučila vedoucí oddělení historické bibliografie Václava Horčáková tímto poselstvím: Úkolem bibliografie je přivést čtenáře ne ke knihám, ale k myšlenkám, které knihy obsahují.