Main content
UDÁLOSTI: Pole veřejných knihoven v průmyslu 4.0
NADĚŽDA ČÍŽKOVÁ Cizkova@kjd.pb.cz
Pod záštitou SKIP se v polovině října konala v městském centru Grand ve Slaném zajímavá konference (blíže viz příspěvek na s. 7–10). Jejím cílem bylo otevřít pro knihovny téma očekávané fyzikální revoluce, masivního nástupu umělé inteligence, robotizace a internetu věcí, obecně nazývané průmysl 4.0. Jaké perspektivy tento raketový rozvoj informačních technologií přináší knihovnám, jaké služby mohou veřejné knihovny s podporou prozíravých zřizovatelů společnosti nabídnout, jaké místo ve společnosti mohou zaujmout a co je pro uskutečnění nových cílů třeba udělat? A proč i v této době může být role veřejných knihoven nezastupitelná? Na tyto otázky se snažili řečníci odpovědět.
Konference byla velmi netradiční a odlišná od většiny knihovnických akcí. Už sám fakt, že její organizace vycházela z iniciativy zástupců veřejné správy ve Slaném, konkrétně zastupitele Miloslava Niče a starosty Martina Hrabánka, mnohé knihovníky překvapil. V programu se k nim připojili i starosta Dolních Břežan Věslav Michalík a starosta Kolína Michael Kašpar, kteří představili svůj pohled na pozici knihovny v organizační struktuře města, případně obce.
Odborníci z knihovnictví, informatiky a sociologie prezentovali perspektivy a možnosti, které se pro veřejné knihovny otevírají s nástupem nejmodernějších technologií a s tím souvisejících společenských změn. Současný stav a výhled knihoven, jak je vidí přední knihovničtí odborníci, nastínil Vít Richter z Knihovnického institutu Národní knihovny ČR.
Pohled z vývoje praxe desetileté existence specializované veřejné knihovny, působící ve společném prostoru společně s pobočkou Městské knihovny v Praze, demonstroval Martin Svoboda, ředitel Národní technické knihovny. Ekonomickou rentabilitu a přínos veřejných knihoven podrobně rozebral Tomáš Řehák, ředitel Městské knihovny v Praze.
Vystoupení Čtení, knihovny a on-line svět v podání informačního specialisty a vysokoškolského pedagoga Richarda Papíka nenechal nikoho na pochybách, že role knihoven v zajištění čtenářské gramotnosti dnešní společnosti je nezastupitelná a snad ještě důležitější, než tomu bylo v minulosti. Schopnost číst je zásadní i pro využívání informačních technologií současnosti.
Nechyběly ani informace o konkrétních nejnovějších typech služeb ve veřejných knihovnách – 3D tisk v Městské knihovně v Praze, vize fungování automatické registrace výpůjček v knihovně v Roztokách, zkušenosti s využíváním netradičních výukových pomůcek z Nevady v USA a další zajímavé informace a podněty, které přednesli další řečníci.
Velmi inspirující byl projev Rút Bízkové, současné ředitelky Středočeského inovačního centra, která má zkušenosti jak z akademické, tak veřejnoprávní sféry. Nastínila, jak knihovny zapadají do širšího prostředí technologií 4.0 a jak představit je i jejich služby důležitým aktérům tak, aby nebyly zaměnitelné. Prezentovala nejslibnější marketingové kanály existující mimo knihovnickou komunitu. Velmi zajímavý pohled na možnosti využívání dat státní správy, konkrétně Národní katalog otevřených dat Ministerstva vnitra ČR, představil Jakub Klímek, působící zároveň na Matematicko-fyzikální fakultě UK a Fakultě informačních technologií ČVUT.
Konference byla doslova gejzírem informací v podání předních profesionálů. Jejím cílem bylo nastínit rámcový plán dalšího postupu. Očekávaným výstupem měly být přímo modelové texty, které by knihovny v jednání se zřizovateli a případnými sponzory a spolupracovníky z mimoknihovnické sféry mohly použít. Měly je a jejich činnost představit tak, aby přesvědčily o důležitosti investování do jejich dalšího rozvoje a služeb. Bohatá diskuze se však protáhla a rozkošatila program tak, že na shrnutí a závěry bohužel nebyl čas. I samotní organizátoři museli uznat, že zájem o problematiku byl větší, než očekávali. Prezentaci závěrů tak odložili na příští setkání nad tímto tématem.
Celková atmosféra a průběh konference byly velmi pozitivní, vstřícné, až lehce neformální. Skvěle a s grácií v roli pořadatelky vystupovala ředitelka slánské knihovny Zoja Kučerová.
Z pozice přímého účastníka mohu konstatovat, že konference odhalila pohled na velmi pozitivní možnosti dalšího rozvoje a působení knihoven ve společnosti. Za předpokladu, že na pozicích zřizovatelů budou inteligentní lidé, pro něž bude jejich působení ve veřejné, potažmo státní správě službou veřejnosti s cílem využít svěřené prostředky co nejefektivněji pro rozvoj dané komunity, že budou ochotni naslouchat předkládaným argumentům, jeví se budoucnost knihoven zajímavá. Půjde o to, abychom i my, knihovníci, dokázali překročit hranice svých knihoven a dokázali využívat potenciálu, který zde byl nastíněn. Že to nebude jednoduché, je nabíledni (https://www.knihovnaslany.cz/zpravy-a-udalosti,102/knihovna-pilir-40-16-rijna-2019-ve-slanem,1520).