Main content

Z KNIHOVNY KNIHOVNICKÉ LITERATURY: Zajímavé zahraniční knižní novinky

Druhé pokračování rubriky, která bude zpravidla s dvouměsíční periodicitou jako referenční služba přinášet anotované informace o vybraných knižních novinkách z fondu Studijního a informačního oddělení Knihovnického institutu NK ČR zaměřených na praxi knihoven.

 
MacKay, Nancy. Curating oral histories: from interview to archive. Second edition. London: Routledge, Taylor & Francis Group, 2016. 225 stran. Practicing oral history series. ISBN 978-1-61132-856-1 

V knize se dočteme vše základní, co by měl vědět knihovník v roli kurátora orální historie. Jsou vysvětleny termíny kurátor a kurátorství a orální historie. Definice orální historie používaná v této knize zní: Metoda pro dokumentování nedávné historie pomocí nahrávek těch, kteří ji prožili. Publikaci lze číst jako příručku – kuchařku k jednotlivým krokům správy materiálů orální historie. Kapitoly pojednávají o technologiích, etických a právních otázkách, o uchovávání zvukového záznamu versus přepisu do tištěného textu, úložištích, metadatech a nosičích. Kromě nezbytné teorie obsahují i praktické tipy a návody. V četných přílohách naleznete mj. vzorovou dohodu mezi tazatelem a institucí a mezi vypravěčem a institucí, dotazníky dokumentující přírůstek a zpracování, heslář atd. K případnému dalšímu studiu je doporučena literatura, rozdělená podle jednotlivých dílčích témat. Jedná se o druhé vydání knihy, které reflektuje změny v orální historii způsobené nástupem nových technologií.

Příručka je určena pracovníkům různých institucí, které záznamy orální historie získávají, spravují a zpřístupňují. Bývají to muzea a archivy, ale také knihovny. Konkrétně jsou uvedeny knihovny vysokoškolské, lékařské, národní, ale i veřejné (ve smyslu knihovny měst a obcí). Primárně se s orální historií pracuje běžněji a více v jiném kulturním prostředí než českém, proto se také v naší odborné knihovnické literatuře s tímto tématem málo setkáváme. Tím přínosnější publikace je. S potřebou zpracovávat záznamy orální historie se totiž česká veřejná knihovna může setkat, když plní roli komunitního centra, zpracovává regionální tematiku apod. Některé české veřejné knihovny jsou výraznými centry kulturního dění, někteří knihovníci jsou často i kronikáři své obce a/nebo badateli v oblasti regionální historie.

SCHULTZ, Janice Lindgren. Helping patrons find their roots: a genealogy handbook for librarians. Chicago: ALA Editions, an imprint of the American Library Association, 2018. viii, 240 stran. ISBN 978-0-8389-1644-5

Občanská genealogie je rozšířený koníček a má svá pravidla a metody. Ty mohou amatérští genealogové nastudovat přímo z této příručky. Přednostně je však publikace určena pro knihovníky veřejných knihoven, aby dokázali poradit svým uživatelům. Příručka je psána tak, aby byla zajímavá i pro pokročilejší amatérské genealogy, ale aby též pomohla v první orientaci někomu, kdo nemá tušení, jak začít. Právě tito začátečníci se chodí ptát do knihovny. Je třeba jim nejprve ukázat, že genealogie neznamená jen sbírání jmen, nýbrž získávání poznatků o předcích, jejich povolání, okolnostech, v nichž žili. Začít je nejlépe doma – u vyprávění příbuzných, u starých křestních listů a jiných dokladů. Z ostatních zdrojů jsou nejpoužívanější matriky, které mohou být dostupné online. Existují přehledy ze sčítání obyvatelstva, evidence hrobů apod. Podrobně jsou rozebrány anglo-americké zdroje, které však můžeme převádět na české ekvivalenty a dohledat: např. matriky v oblastních archivech a Archivu hl. m. Prahy (z velké části dostupné online). Naše záznamy Vojenského historického ústavu jsou též dostupné online. Ani anglo-americké zdroje nejsou pro české genealogy vzhledem k vystěhovalectví v 19. a na začátku 20. století bez významu. Kromě originálních zdrojů lze využít i řadu kompilací zveřejněných tradičně i elektronicky. Jsou to např. publikované knihy rodinné historie (i v českých poměrech vycházejí takové publikace péčí genealogických spolků), biografie, periodika genealogických společností, telefonní seznamy a adresáře. Za pokročilejší genealogický výzkum autorka pokládá výzkum zahraničních (tj. mimo USA) zdrojů. V této kapitole najdeme tipy na genealogicky využitelné zdroje z evropských zemí z pohledu Američanů, pro které je běžné, že jejich předkové přišli odjinud. Ale i my v této části můžeme najít relevantní zdroje, především německé. Z českých genealogických periodik je uvedena Naše rodina. Na závěr je stručně pojednáno i o genetických testech.

SCHURIG, Tina. Die Zukunftsfähigkeit öffentlicher Bibliotheken: Rollen, Chancen und Grenzen – international und national. Wiesbaden: b.i.t.verlag, 2017. 101 stran. B.I.T. online Innovativ, Band 66. ISBN 978-3-934997-84-4

Často pokládaná otázka na budoucnost veřejných knihoven v prostředí Googlu, hyperkonektivity, mobility a proměny komunikace v 21. století se ve skutečnosti nevztahuje jen k budoucnosti. Už dnes se okolí knihoven změnilo a veřejné knihovny řeší digitalizaci, záplavu informací, archivování velkého množství informací, krácení rozpočtů, šetření v oblasti osobních výdajů, demografické změny a následky migrace. K běžným úkolům práce s informacemi přibyl knihovníkům ještě další: rozlišit dobrou informaci od špatné.

Je více cest, kterými se může veřejná knihovna dát. Může se stát partnerem pro spolupráci v komunitě, zprostředkovatelem informací, místem pro učení, skladištěm vědomostí, nositelem inovací, může povzbuzovat kreativitu a určovat trendy. Je toho ještě víc, klíčové však je, aby si knihovna z těchto možností vybrala ty, které jsou pro ni vhodné, a vytvořila si vlastní profil. Není nutné nabízet kompletní škálu služeb, zdrojů apod. Důležité je, které knihovní služby čeká a žádá komunita, jíž veřejná knihovna slouží. Znamená to udělat analýzu prostředí a vytvořit profil knihovny (podle autorky novější výraz pro strategii). Jednou vytvořený profil a nabídku služeb je třeba stále ověřovat a aktualizovat.

Autorka zkoumá, nakolik se knihovny věnují tématům důležitým pro budoucnost knihoven. Sleduje problém v mezinárodním kontextu ve vybraných zemích v různých částech světa, zároveň ji zajímá, co z praxe jiných knihoven může být podnětem pro tvorbu modelu knihovních služeb v Německu. Sledovanými zeměmi jsou Dánsko, Finsko, Velká Británie, Singapur, USA a Austrálie.

Kniha je rozdělena na kapitoly mapující současný stav a kapitoly zaměřené na budoucnost. Kromě stručného popisu situace a tezí přináší příklady různorodých projektů. K zajímavým patří např. výstavba budovy Grove Library, která byla navržena jako první zelená knihovna v Austrálii. Ke stavbě bylo použito 80 % recyklovatelných materiálů, využívají se obnovitelné zdroje (solární systém a větrné turbíny) a zařízení tvoří mobiliář šetrný k životnímu prostředí.

Počinem méně nákladným jsou společné komunální projekty, které svádějí dohromady různé skupiny obyvatel a vnášejí do klasických knihovních služeb nové nápady, jako např. Free Library ve Philadelphii a její projekt kulinářské gramotnosti. V knize najdeme příklady zařízení a využití tvůrčích prostorů (včetně inspirativních fotografií) ve finských veřejných knihovnách.

Knihu uzavírá bohatá bibliografie klasických i elektronických zdrojů a bez zajímavosti není ani anotovaná nabídka dalších publikací nakladatelství.

Zpracovala EVA BARTŮŇKOVÁ Eva.Bartunkova@nkp.cz