Zdroje jsou dostupné v Knihovně knihovnické literatury Národní knihovny ČR.

Revoluce v oblasti digitálního zdraví je obrovskou příležitostí pro všechny, kteří jsou digitálně připojeni. Polovina světové populace však není online. Lidé, kteří mají největší zdravotní potíže, nebudou pravděpodobně online ani v blízké budoucnosti. Informace o zdraví a nemocech jsou stále častěji dostupné v digitální podobě, a tak čelíme nerovnosti v této oblasti. Knihovny mohou sehrát klíčovou roli tam, kde jsou tyto informace nejvíce potřeba. Jeden z dvaceti vyhledávacích dotazů na Googlu je zaměřen na zdravotní obsah. K dispozici je více než 300 000 aplikací, které podporují samodiagnostiku, a 47 000 zdravotních aplikací je k dispozici v obchodě Apple App Store. Elektronické transakce (např. rezervace lůžek, opakovaná léčba a přístup k online osobním zdravotním záznamům) jsou ve vyspělých systémech zdravotní péče stále běžnější. Vzdálené konzultace využívající videotechnologie zlepšují přístup a pohodlí pro lidi s omezenou možností cestovat. Umělá inteligence řídí stále sofistikovanější nástroje pro kontrolu příznaků a diagnostické poradenství. Knihovny jsou v první linii boje proti nerovnosti v oblasti digitálního zdraví. Lidé bez přístupu k veřejnému internetu (stejně jako ti, kteří v 19. století neměli přístup k pitné vodě a kanalizaci) budou vystaveni riziku horšího zdravotního stavu. Rovný přístup k digitálním zdravotním informacím a službám má potenciál být jedním z velkých pokroků v oblasti veřejného zdraví v 21. století.

(IFLA Journal – Volume 45, Number 3, October 2019, s. 187–198)

Elektronické informační zdroje jsou důležité pro studenty, odborníky a vědce v akademickém a vědeckém prostředí. Zajímavé informace v nich najde také široká veřejnost. Je potřeba se zamyslet nad tím, proč nám nestačí jen volné z webu (chybí záruka odbornosti informací, vyhledávací nástroje neumožňují dosáhnout optimálních výsledků rešeršní strategie). Kvalitní vědecké databáze poskytují přístup k tisícům knih, článků, obrázků, grafů a základních zdrojů, obsahují vědecké a recenzované články důvěryhodných autorů, vědeckých pracovníků, expertů v dané oblasti nebo akreditovaných novinářů. Disponují výkonnými vyhledávacími nástroji s funkcemi, které dokáží zúžit rešeršní požadavek tak, aby uživatel získal co nejrelevantnější výsledky. Je třeba se zabývat i tím, zda je volba databází v portfoliu knihovny správná. Národní licence EIZ má na Slovensku již poměrně dlouhou historii – pyšní se přívlastkem národní, protože umožňuje přístup do vědeckých a odborných databází nejen akademickým, vědeckým a speciálním knihovnám, ale také knihovnám veřejným. Odborné elektronické informační zdroje se dostávají k uživatelům téměř v každém větším městě na Slovensku (v roce 2018 bylo registrovaných 104 knihoven s přístupem do národní licence EIZ). Ve veřejné zakázce EIZ pro potřeby národní licence Ministerstva kultury SR zvítězila společnost Suweco s nabídkou multioborových databází vydavatelství Gale (Academic OneFile, General OneFile, InfoTrac Custom Journals).

(Knižnica – ročník 20, číslo 1, 2019, s. 47–49)

Spolupráce mezi německou univerzitní knihovnou Westfälischen Wilhelms-Universität Münster a nizozemskou univerzitní knihovnou Radboud-Universität Nimwegen má již dlouhou tradici. Navzdory rozdílům v organizaci (financování, informační struktura, nákup, licencování) je užitečná. Převážně centralizované univerzitní knihovny v Nizozemsku úzce spolupracují v neformálním sdružení UKB, které kromě standardů (katalogizace, meziknihovní výpůjčky) zkoumá také mezinárodní perspektivy společné technické infrastruktury a nových licencí. Důležitým milníkem nizozemské knihovnické infrastruktury bylo zavedení centrálního cloudu. Výměna zkušeností mezi oběma univerzitními knihovnami začala před několika lety (rozpočtování, licencování a strategie otevřeného přístupu), témata byla dále rozšiřována, došlo na diskuse v oblasti vybavení knihoven. V rámci programu mobility zaměstnanců ERASMUS dochází již několik let k výměnám pracovníků. Mezi diskutovaná témata patří často akvizice médií, rozpočet, cloudový knihovní systém, publikování s otevřeným přístupem a správa výzkumných dat. Knihovny poskytují studentům a vědcům nejen přístup k vědeckým informacím, ale také je propojují.

(BuB Forum Bibliothek und Information – Jahrgang 71, Nr. 6, 2019, s. 328–329)

Připravil ROMAN GIEBISCH