LADISLAV ZOUBEK reditel@dcknihovna.cz

Knihovna 21. století je program Ministerstva kultury (MK), jehož účelem je poskytnutí dotací  na rozmanitou podporu čtenářství nejrůznějším uživatelským skupinám.

Každý rok se na konci zimy na ministerstvu schází hodnoticí skupina odborníků, která posuzuje zaslané projekty a doporučuje přiznání výše dotace. V komisi jsem působil v posledních třech letech, a mohu tedy prezentovat osobní doporučení a upozornění na mnohé chyby, kterých se knihovny a jejich zřizovatelé dopouštějí při podávání projektů.

Nejdůležitější je držet se zadání, které je uvedeno ve vypsaných tematických okruzích. Mnohdy se stává, že projekt je zcela mimo, nebo je až příliš násilně „naroubován“ z jiné oblasti na podporovaný záměr. Tento projekt pak nemá žádnou šanci na získání dotace.

Pro odpovědné rozhodování je velmi důležité přehledně a poctivě rozepsat rozpočet. Příliš obecný je nedůvěryhodný, stejně působí některé položky, které jsou evidentně nadsazené. Komise pak za takovýmto rozpočtem tuší nějaké nekalosti a zpravidla ho přechází bez přiznání dotace. Poměrně častou chybou je rovněž přehnaná (finanční) spoluúčast při spolupráci s dobrovolníky.

Projekt i při dodržení podporovaného záměru však musí být přehledně a jasně popsán, velmi důležitý je jeho kreativní přínos. Například nestačí jen požádat o finanční prostředky na nákup knih nebo soubor přednášek a besed bez nějakého dalšího přínosu. Komise zde opravdu hodnotí širší dosah projektu (dopad na různé skupiny čtenářů, přínos něčeho neotřelého, nového, spolupráci s jinými subjekty a zviditelnění činnosti knihovny v dané lokalitě). Zde se ovšem hodnotí ono zviditelnění především v oblasti propagace čtenářství. Komise totiž často dostává projekty s výčtem atraktivních akcí, mnohdy na veřejném prostranství, které ovšem s knihou a čtenářstvím mají pramálo společného, snad jen to, že je pořadatelem knihovna…

V posledních letech bylo poměrně častou chybou nerozlišování mezi audioknihami (ty jsou chápány jako komerčně vydávané zvukové nahrávky, které lze půjčovat běžně registrovaným čtenářům) a tzv. zvukovými knihami, určenými výhradně k půjčování zrakově nebo zdravotně postiženým.

V některých případech se stává, že projekt nemůže uspět pro základní formální nedostatky: někdy chybí úplné údaje v předepsaných kolonkách, někdy podpisy, výjimečně se stává, že projekt podá knihovna, která není evidovaná na MK. Nepříliš častou chybou je chybný výpočet při spolupodílu na projektu. V tomto případě (projekt Knihovna 21. století) může být dotace poskytnuta jen do výše 50 % na celý projekt. V hodnocení projektu si může také knihovna ublížit chybným nebo pozdě zaslaným vyúčtováním předchozího projektu. Samozřejmostí je také dodržení termínu odeslání předepsanými formami, včetně zaslání na emailovou adresu uvedenou v zadání projektu.

Naopak kladem jsou fakultativní přílohy, např. doporučení ze školy, s kterou knihovna spolupracuje, příp. od dalších organizací, spolků i osobností z dané lokality.

Největším kladem je však jasně a přehledně napsaný projekt se srozumitelným rozpočtem, který obsahuje všechny požadované náležitosti, je velmi kreativní a především jednoznačně popisuje a nastiňuje realizaci projektu a jeho cíle při propagaci četby a čtenářství.