VÍT RICHTER  Vit.Richter@nkp.cz

Pojmem dotace se v ekonomii rozumí peněžitý dar nebo daru podobná peněžitá úhrada ze strany státu (zpravidla vlády nebo zákonodárného sboru) nebo územněsprávního celku (v Česku kraj, obec nebo městská část) nějakému subjektu v zájmu snížení ceny určitého statku, jehož poskytování je ve „veřejném zájmu“. Často bývá získání dotace vázáno na jistou míru vlastní spoluúčasti příjemce (například dotace tvoří určitý procentní podíl z částky vynaložené příjemcem dotace).

Možnost poskytování dotací knihovnám ze státního rozpočtu je formulována v knihovním zákonu č. 257/2001 Sb., a to v § 15, kde jsou přímo vyjmenovány oblasti, na které mohou knihovny získat dotaci:

a) projekty vědy a výzkumu,

b) zavádění nových technologií v oblasti zajištění veřejných knihovnických a informačních služeb,

c) podpora propojení knihoven v síti,

d) zpracování informačních pramenů do elektronické podoby a jejich zpřístupnění,

e) doplnění knihovního fondu,

f) ochrana knihovního fondu před nepříznivými vlivy prostředí,

g) zpřístupnění knihovních fondů pro občany se zdravotním postižením,

h) projekty v oblasti kulturní, výchovné a vzdělávací činnosti,

i) zajištění výkonu regionálních funkcí,

j) zabezpečení dalšího odborného vzdělávání pracovníků knihoven,

k) výstavba nebo rekonstrukce objektu knihovny,

l) vybavení objektu knihovny zabezpečovacími a protipožárními systémy.

Pro činnost knihoven mají největší význam dotační tituly Ministerstva kultury (MK), kde se ročně rozděluje přibližně 70 mil. korun a příjemci dotací jsou řádově stovky knihoven. Pro ilustraci můžeme uvést čerpání finančních prostředků v roce 2018.

Pokud jde o podporu činnosti knihoven ze státního rozpočtu, můžeme dále uvést úhradu licenčních poplatků za půjčování knih a časopisů, která je stanovena autorským zákonem č. 121/2000 Sb. ve výši 0,50 Kč za jednu absenční výpůjčku. Licenční poplatky hradí za všechny knihovny na základě statistických údajů Národní knihovna (NK). Částka na úhradu této licence činila za rok 2018 celkem Kč 20,4 mil. korun včetně DPH. Licenční poplatek za půjčování v posledním desetiletí klesá, což odpovídá postupnému poklesu výpůjček. Dalším licenčním poplatkem hrazeným ze státního rozpočtu (také prostřednictvím NK) je částka ve výši 6,05 mil. korun včetně DPH za rok. Díky tomu mohou všechny knihovny evidované podle knihovního zákona půjčovat zvukové nosiče, tj. zpravidla CD či DVD se záznamem hudby nebo mluveného slova. Posledním licenčním poplatkem je úhrada licence za veřejná čtení v knihovnách, která ročně činí 90 750 korun včetně DPH.

V poslední době vrcholí vyjednávání s MK o úhradě licence za zpřístupnění digitalizovaných dokumentů prostřednictvím knihoven. Roční částka za úhradu licence se v příštích letech bude pohybovat v rozmezí přibližně 20–30 mil. korun. Úhrady licenčních poplatků za užití autorských děl v knihovnách ze státního rozpočtu umožňují, aby základní služby knihoven mohly být obyvatelům poskytovány bezplatně.

V průběhu roku 2018 se ve všech krajích diskutovalo u kulatých stolů Knihovna – věc veřejná o budoucnosti veřejných knihoven. Jedním z často probíraných témat byly i možnosti získání podpory pro jejich rozvoj a transformaci služeb. Diskutovalo se o financování dotačních programů, o jejich zaměření a také o možnostech knihoven dotace využívat. Obecně se konstatovalo, že dotace na knihovny nejsou příliš vysoké, ale od některých starostů naopak občas zaznívalo, že dotace považují do určité míry za nutné zlo. Jak to s dotacemi na činnost knihoven vypadá, nám může odpovědět analýza statických dat za rok 2018.

Celkové výdaje na činnost knihoven provozovaných nebo zřizovaných obcemi, tj. bez krajských knihoven a NK, činily necelé dvě miliardy korun (1,91). Plných 84 % z této částky věnovaly na provoz svých knihoven obce. Přibližně 6 % svých příjmů získají knihovny z vlastní činnosti, např. z výběru registračních a sankčních poplatků, z prodeje kopírovacích služeb, pronájmů apod. Na dotace potom zbývá pouhých 10 % celkových výdajů (196 mil.). Největší podíl (7 %) připadá na podporu krajů v rámci regionálních funkcí (130 mil.), ze státního rozpočtu přichází do rozpočtu knihoven 2,5 % (48 mil.) a zbývající 1 % jsou jiné dotační zdroje, například ze zahraničí, EU nebo dary a granty od soukromých subjektů.

Z výše uvedeného přehledu témat vymezených zákonem vyplývá, že většina oblastí, kde knihovní zákon předpokládá možnost poskytování dotací, je v menší či větší míře pokryta existujícími dotačními tituly. Největší mezerou současné dotační politiky je skutečnost, že knihovny nemají možnost získat podporu na výstavbu, rekonstrukci a vybavení knihoven. Výjimkou jsou některé kraje (například Jihomoravský a Olomoucký), které v posledních letech otevřely dotační programy na podporu vybavení a drobných rekonstrukcí pro knihovny v malých obcích. V současném programovém období evropských strukturálních fondů byly možnosti získat podporu pro výstavbu knihoven velmi malé, protože došlo k omezení pouze na okruh krajských knihoven. Zdá se, že v příštím programovém období by se pro knihovny mohly otevřít širší možnosti. V současné době MK pracuje na aktualizaci Koncepce rozvoje knihoven ČR na období až do roku 2030. Je velmi důležité, aby se vedle dalších aktuálních témat do Koncepce dostala i oblast podpory výstavby a rekonstrukce knihoven.