JITKA KAPOUNOVÁ knihovna@hornives.cz

Knihovna se nachází v Kraji Vysočina v okrese Pelhřimov. Žije zde 307 občanů a působí tři spolky: Sbor dobrovolných hasičů, Český zahrádkářský svaz a Sportovní klub Horní Ves. Knihovna sídlí v budově obecního úřadu.

Využívá zde tři místnosti. V první je umístěn dětský koutek s výpočetní technikou pro knihovnici a návštěvníky knihovny; je vybaven tiskárnou a připojením na internet. Ve druhé místnosti jsou regály s knihami, plátnem a dataprojektorem, ve středu je umístěn oválný stůl s židlemi. Ve třetí, nejmenší místnosti jsou regály s knihami z výměnného fondu. Knihovna nabízí i několik titulů časopisů (National Geographic, Zahrádkář aj.), k dispozici jsou i společenské hry. Letos bychom chtěli zřídit knihobudku.

Zařízení a vybavení knihovny

Jak praví staré pořekadlo: Oči nakupují. Pro knihovnu platí to samé. Na malých vesnicích o to více – bývá centrem setkávání lidí. Pěkné a upravené prostory působí příjemně, lidé se v nich dobře cítí a rádi je navštěvují. Knihovna je specifický prostor, který musí být volen funkčně, účelně, a navíc by měl působit velmi vstřícně a přátelsky. Podle mého názoru by měla být uzpůsobená a přitažlivá pro všechny generace. Pro děti by měl být k dispozici třeba dětský koutek, knihy dosažitelné podle výšky dětí, naopak pro starší generace by místa k posezení měla být volena tak, aby návštěvníci mohli usednout a odpočinout si bez nutnosti odsouvat židle od stolu či překonávat jiné překážky.

Důležité je volit vzhled prostředí jako celek, tedy vybavení knihovny a výmalbu místností doplnit vhodnými doplňky (dekorace, květiny, fotografie…). Myslím si, že není třeba se bát volit různé barvy stěn, třeba kombinaci bíložluté, oranžové a další. Podle svých zkušeností se přikláním k volbě jednoduchého vybavení i kvůli práci knihovníka. Jako příklad uvedu promítací plátno, které máme „neviditelně“ ukryté v regále. Při promítání se pouze stáhne, žádnou další manipulaci nevyžaduje. Za vhodné také považuji, aby knihovna měla vedle výpočetní techniky k dispozici i dataprojektor, který je možné využít pro přednášky, různé tvůrčí činnosti s dětmi a dospělými.

A otázka nejzákladnější: Kde získávat inspiraci? Nejdůležitější je chuť něco měnit. Zdrojů pro inspiraci je spousta, včetně rozmluv s návštěvníky knihovny, při kterých se naprosto volně a nenásilnou cestou získávají informace. Bohužel, mnohdy je komunikace se čtenářem omezena pouze na slova: dobrý den, prosím, děkuji, na shledanou. Mezi nepostradatelné zdroje informací patří také rozhovory s jinými knihovníky, články a různé prezentace a hlavně vlastní úsudek. Ze všech těchto informací se nakonec určitě podaří vytvořit vlastní obraz o knihovně. Pak už ho zbývá jen realizovat.

Knihovní fond

Alfou a omegou nabídky knihovny je její fond. Naše knihovna vznikla v roce 1896 a měla 20 svazků, které byly v permanentním oběhu. Dnes má knihovna cca 2500 svazků s dominantním zastoupením beletrie, která se nejvíce doplňuje. Nezapomínáme však ani na obměnu naučné a dětské literatury.

Prvním pilířem doplňování fondu je nákup nových knih. Tituly vybírám zpravidla podle doporučení knihkupce, na základě poptávky čtenářů a v neposlední řadě podle recenzí. Nezapomínám ani na doporučení regionální či krajské knihovny, které mají v tomto směru cenné zkušenosti. Na nákup knih naše knihovna vynakládá cca 40 korun na občana obce ročně.

Druhým pilířem jsou knihy z výměnného fondu, které vystavujeme v samostatné místnosti, aby se nepomíchaly s našimi knihami. Výměnný fond nám zajišťuje regionální knihovna v Pelhřimově. Ročně tak máme zapůjčeno několik set titulů s frekvencí výměny každé dva měsíce.

Třetím pilířem jsou meziknihovní výpůjčky. Využíváme je zvláště pro získávání konkrétních titulů v počtu jednotek ročně. Dokážeme tak zajistit požadovanou knihu, která nebývá součástí standardního sortimentu, mnohdy je to kniha z jiného koutu republiky. Tento způsob nám ale umožňuje splnit každé přání našeho čtenáře.

Spolupracující organizace

Stejně jako v běžném životě je prospěšné mít dobré vztahy se svým okolím, v daném případě pro dobré vztahy se zřizovatelem a jeho zástupci. Je nezbytné věcně probírat potřeby a činnost knihovny, prezentovat je v komunitě a vysvětlovat potřebnost přidělovaných prostředků. Dalšími subjekty jsou nadřízené knihovny, okresní a krajská, které knihovně poskytují metodiku a podporu. Mezi spolupracující organizace patří také některé spolky, školky a školy nebo firmy. A recept je opět jednoduchý: chovat se přátelsky a hovořit o všem, co knihovnu trápí a co potřebuje.

Programová nabídka

Poslední léta přinesla do knihoven řadu změn. Tou největší je jejich proměna v komunitní centra. Knihovna již zdaleka není jen „anonymní“ půjčovnou knih, ale místem, kde se lidé setkávají, povídají si, účastní se řady kulturních akcí, jako jsou výstavy, různé tematické dílny, přednášky, prezentace…

My jsme začínali akcemi s dětmi, a to vystoupeními na Den matek a během adventu, přidala se Strašidelná noc, pak dílničky zaměřené na různá témata, jako jsou Velikonoce, Den matek, Den dětí, Vánoce a jiné. Účastnili se děti a rodiče, nezřídka i samotní dospělí, kteří si přišli vyrobit třeba velikonoční, vánoční či jinou výzdobu, a načerpat tak inspiraci a zkušenosti. Postupně přibyla spolupráce se školkou (školu v naší obci nemáme), v posledních dvou letech spolupracujeme se školou v nedaleké Horní Cerekvi a se spolky myslivců a zahrádkářů. Knihovnou organizovaná různá setkávání vyústila v přání na pořádání přednášek. Takto vznikl např. cyklus Cestujeme po Evropě. Přednášejícími se stali naši spoluobčané podle toho, kdo jakou část Evropy procestoval. Celkem tak během tří let proběhlo již třináct posezení. Nově vznikl i pořad o historii. V posledních třech letech jsme se také zapojili do celorepublikové akce Česko zpívá koledy; v naší obci se vždy účastní několik desítek občanů, a to i přespolních. Splnili jsme i přání uspořádat přednášku o pletení proutěných výrobků nebo ukázky vaření. Pořádání těchto akcí nese i vedlejší efekt, který potěší srdce nejednoho knihovníka – knihovnu tak navštíví lidé, kteří by do ní jinak nepřišli. Takto se s knihovnou seznámí a půjčí si knihy.

Prezentace a marketing

Stejně jako každý občas potřebuje radu, i knihovník se potřebuje poradit a získávat nové poznatky a zkušenosti. My patříme pod Městskou knihovnu v Pelhřimově, která sídlí nejblíž, získáváme odtud nejvíce zkušeností a zajišťuje nám výměnný fond knih. Na krajské úrovni pak spadáme pod Krajskou knihovnu Vysočiny v Havlíčkově Brodě, jež nám poskytuje komplexní a podpůrné informace pro vlastní činnost knihovny.

Tomáš Baťa řekl, že mít v kapse poslední tři dolary, tak dá dva na marketing a jeden do výroby. Myslím si, že tato formule plně vystihuje podstatu tohoto oboru. Každý se mnou určitě bude souhlasit, že v různých podobách se s tímto slovíčkem den co den setkáváme, aniž si to uvědomujeme. Bez výjimky to platí i pro knihovny. Aby byla knihovna úspěšná, lidé ji navštěvovali a těšili se na novou návštěvu, je třeba, aby měl knihovník i trochu marketingového ducha. Neznamená to nic jiného, než využívat každou možnou příležitost k její prezentaci. Jako příklad mohu uvést různé veřejné kulturní akce, zasedání zastupitelstva, pořádaná v sále kulturního zařízení obce, které navštěvuje značná část občanů obce, dále pak články, webovou prezentaci a využívání mobilních aplikací. Skromně mohu říci, že nejlepším marketingem je vlastní poctivá a vytrvalá práce a získaná ocenění.

V roce 2018 jsme získali několik prestižních ocenění. Prvním byl diplom za moderní knihovnické a informační služby v krajském kole soutěže Vesnice roku. V celostátním kole soutěže Knihovna roku 2018, pořádané Ministerstvem kultury, byla naše knihovna oceněna v kategorii „základní knihovna“. A v rámci Malé knihovnické slavnosti, kterou pořádá Krajská knihovna Vysočiny s cílem ocenit záslužnou práci knihovníků neprofesionálních knihoven, jsme získali titul Knihovna Vysočiny 2018 – ocenění II. stupně. Každé takové ocenění potěší a dodá motivaci pro další práci.