JAN KAMENICKÝ Jan.Kamenicky@ff.cuni.cz

V sedmé části našeho seriálu se vydáme na sever Evropy, a to do Norska. Norsko je bohaté nejen na nerostné suroviny, ropu či přírodní krásy, ale i na úžasné a moderní knihovny. Norové jsou si totiž vědomi, že zásoby ropy, z níž pochází značná část jejich bohatství, nevydrží věčně, a proto investují do trvalejších hodnot, kterými jsou právě gramotnost, vzdělání a celoživotní učení. Také proto v Norsku nalezneme tolik moderních knihoven, staví se nové a renovují ty starší.

Návštěva norských knihoven má, bohužel, jistá úskalí v tom, že je v Norsku poměrně draho a že je značně rozlehlé, takže se jednotlivá města nacházejí daleko od sebe. S trochou plánování se ale to nejzajímavější vidět dá. Vypravíme se do hlavního města Osla a druhého největšího města Bergenu, které leží na západě země až u Norského moře. Mezi oběma městy denně létá několik leteckých spojů, ale stojí za to alespoň jednu cestu absolvovat po železnici (trvá přibližně sedm hodin), která se právem považuje za jednu z nejkrásnějších tratí světa.

Veřejné knihovny v Oslu

Norská národní knihovna jako samostatná instituce existuje až od roku 2005, do té doby plnila funkci národní knihovny Univerzita Oslo. Už od roku 1913 ale sídlí v téže reprezentativní budově v ulici Henrika Ibsena; v roce 2005 prošla celkovou renovací. V interiéru budovy se velmi přirozeně mísí moderní architektura a nábytek s reprezentativními historickými prvky, největší pýchou je pak fresková výzdoba. Emanuel Vigeland¹, který se jinak zabýval výzdobou kostelů, je autorem výjevů ze severských ság, které spojovaly mladý stát (nezávislé Norsko vzniklo v roce 1905) s dávnou historií norského národa. Rozšíření budovy z 30. let pak zdobí fresky s motivy ze skandinávské mytologie od tehdejších předních norských umělců Axela Revolda a Pera Krohga, kterého proslavila zejména jeho nástěnná malba v zasedací místnosti Rady bezpečnosti OSN v New Yorku. Pro účely archivace povinného výtisku využívá knihovna sklad na severu Norska v městečku Mo i Rana, vzdáleném z Osla více než tisíc kilometrů, dodání knih ze skladu proto standardně trvá několik dní. Právě kvůli velkým vzdálenostem v Norsku je jednou z priorit zdejší národní knihovny digitalizace, která probíhá přímo v Mo i Raně. Sklad slouží k uskladnění knih také dalším norským knihovnám, zakládání i vyhledávání knih ve skladu je proto plně automatizováno.

Esenci knihovny se snaží zachytit i další freska Axela Revolda nazvaná Technika, věda, poezie, která zdobí i hlavní budovu osloské městské knihovny zvané jinak Deichman bibliotek, tedy Deichmanova knihovna. Vznikla v 18. století z knižní pozůstalosti Carla Deichmana. Historická budova je důstojným sídlem moderní městské knihovny, ovšem s její návštěvou byste si měli pospíšit, protože už příští rok ji nahradí zbrusu nová budova, která sice nebude mít její historické kouzlo, zato by měla patřit k nejmodernějším na světě.² Výstavba nové knihovny ve čtvrti Bjørvika je v plném proudu. Spolu s knihovnou se dokončuje i nová budova Munchova muzea, a tak obě stavby doplní již dokončenou Národní operu z roku 2008.³ Knihovna má dalších přibližně dvacet poboček a výrazně do nich investuje; v lednu 2018 byla otevřena nádherná nová pobočka ve čtvrti Stovner⁴, která by se svým celkovým pojetím měla stát vzorem i pro další pobočky. Autorem návrhu interiéru je nizozemský designér Aat Vos, který se na knihovny specializuje. Navrhl např. knihovnu DOK v nizozemském Delftu a v Oslu se podílel na renovaci dvou dalších poboček ve čtvrtích Grünerløkka a Tøyen.⁵

Součástí projektu nové ústřední půjčovny Deichmanovy knihovny je i Knihovna budoucnosti, pro kterou vznikne v letech 2014 až 2114 vždy jeden text ročně od vybraných světových spisovatelů. Své texty už odevzdali Margaret Atwoodová, David Mitchell, Sjón, Elif Shafaková a Han Kangová. Všechny texty zůstanou uschované a nezveřejněné až do skončení projektu, kdy budou souborně vytištěny v nákladu tisíc výtisků na papíru vyrobeném z tisícovky stromů speciálně zasazených pro tento účel. Ze dřeva pokácených stromů, které uvolnily místo těm nově vysazeným, vznikne v nové knihovně zvláštní místnost, v níž budou uloženy rukopisy odevzdaných textů a pro jistotu také tiskárna, na které bude možné je v budoucnu vytisknout. Autorkou projektu je skotská konceptuální umělkyně Katie Patersonová.⁶

Univerzitní knihovny v Oslu

Nejstarší a nejvýznamnější norskou univerzitou je Univerzita Oslo. Jako její hlavní knihovna původně sloužila dnešní Národní knihovna. S rozvojem kampusu ve čtvrti Blindern na severu Osla ovšem bylo potřeba, aby byly knihovny studentům víc při ruce. Dnes má univerzita celkem 18 knihoven a většinu z nich najdeme právě v kampusu Blindern. Největší je Knihovna humanitních a sociálních věd v domě Georga Sverdrupa. Jedná se o vůbec největší sbírku knih pod jednou střechou v celém Norsku, ovšem v poslední době s rozvojem elektronických zdrojů a proměnou potřeb studentů i zde zmenšují volný výběr a přidávají studijní místa.

Norské univerzity hodně investují do elektronických zdrojů, avšak i jim připadají jejich ceny nepřiměřené a neetické. Že jsou Norové bohatí, ještě neznamená, že by penězi plýtvali, a proto patří Norsko mezi nejpokročilejší země v politice open access. Cílem norské vlády je, aby do roku 2024 byly všechny vědecké články financované z veřejných zdrojů volně přístupné v režimu open access.⁷

Druhou zajímavou knihovnou v kampusu je Knihovna přírodních věd v domě Vilhelma Bjerknese. V roce 2011 prošla renovací, při které zůstaly citlivě zachovány původní interiérové prvky z 60. let. Maskotem knihovny je nafukovací robot, a protože studenti matematiky či teoretické fyziky mívají poněkud zvláštní koníčky, nabízí jim knihovna nejen laptopy a interaktivní tabule, ale také playstation, deskové hry a bohatý výběr sci-fi knížek a filmů. Za tímto nápadem stojí předpoklad, že spousta vynálezů a objevů se nejprve objevila ve futuristických vizích spisovatelů fantastických románů, takže se v jistém smyslu jedná o základní studijní literaturu.

O dvě stanice metra dál ve čtvrti Nydalen určitě stojí za návštěvu knihovna soukromé ekonomické univerzity BI Norwegian Business School. Dvoupatrová knihovna spíš než knihy poskytuje místo ke studiu a práci. Sídlí uvnitř velkolepé hlavní univerzitní budovy z roku 2005, v níž je studentům k dispozici i kavárna nebo posilovna. Podobně jako další nedávno postavené univerzitní budovy jinde v Evropě je navržena tak, aby celá stavba poskytovala dostatek různorodých míst pro studium, práci i odpočinek, takže rozdíl mezi knihovnou a ostatními veřejnými prostorami se do značné míry stírá.

Knihovny v Bergenu

Ústřední půjčovnu Městské knihovny v Bergenu, která má ještě šest dalších poboček, najdeme naproti obchodnímu domu nedaleko hlavního nádraží. Historická budova ze začátku 20. století prošla v roce 2010 interiérovými úpravami a získala i novou, moderní přístavbu. Knihovna slouží jako důležité kulturní centrum Bergenu a nejvíc se pochopitelně zaměřuje na dětské čtenáře (zvláštní pozornost tu věnují skupině mládeže označované jako young adult), na výuku informační gramotnosti a na služby určené přistěhovalcům. Tento trend je patrný i v dalších větších norských městech, protože veřejná knihovna je jedním z klíčových míst pro integraci přistěhovalců do nové společnosti, pro uchování si kontaktu s rodnou kulturou (cizojazyčné fondy pro menšiny a jejich děti) i pro bližší seznámení veřejnosti s problematikou migrace. Samozřejmostí je kavárna i dílna pro kutily.

Sloučením pěti vysokých škol sídlících v pěti městech na západě Norska vznikla v roce 2017 University of Bergen. V bergenské čtvrti Kronstad sídlí její největší kampus donedávna samostatné Bergen University College. Zdejší kampus vznikl v roce 2014 a jeho součástí se staly i čtyři budovy bývalého železničního depa, v nichž dnes sídlí menza, tělocvična a právě knihovna. Původní cihlové budovy i zachované koleje v kombinaci s vhodně navrženými interiéry dávají kampusu industriální a zároveň moderní vzhled. Ke studiu jsou i zde vhodné vesměs veškeré veřejné prostory kampusu, takže není velký rozdíl v tom, jestli jste zrovna v knihovně, v menze nebo na chodbě mezi učebnami.

Zbytek Norska

Další zajímavé městské i univerzitní knihovny samozřejmě nalezneme i ve větších norských městech jako Trondheim či Stavanger, krásnou veřejnou knihovnu mají v Tromsø (2005)⁹, které je třetím největším městem ležícím za polárním kruhem a kde sídlí i vůbec nejseverněji položená univerzita na světě. Koho víc zajímají městské knihovny, tak jednu pěknou najde nedaleko Osla v městečku Nesodden (2012)¹⁰, další dvě od studia Helen & Hard Architects pak na úplném jihu Norska – z Osla je to přibližně 300 kilometrů – v Grimstadu (2017)¹¹ a architektonickými cenami ověnčenou knihovnu ve městě Vennesla (2011)¹².

Necelých 50 kilometrů jihozápadně od Osla ve městě Drammen najdeme zvláštní symbiózu tří knihoven v jedné: zdejší městská, krajská a univerzitní knihovna sídlí od roku 2007 v jediné budově knihovny Drammensbiblioteket. Administrativně funguje každá i nadále samostatně, to ale běžný návštěvník nepozná a na své si tu přijde jak dětský čtenář, tak student, badatel i senior.¹³ V Oslu byste si neměli nechat ujít také největší knihkupectví ve Skandinávii – knihám zaslíbené Eldorado, které funguje v ulici Torggata v centru Osla už od konce 19. století.¹⁴

¹ Slavnějším byl jeho bratr Gustav Vigeland, který je autorem více než dvou set soch v populárním osloském parku-muzeu Vigeland park.

² Co se stane s původní budovou knihovny dál, zatím není jisté, Oslo mělo původně v plánu ji prodat, ale nyní zvažuje i možnost umístit do ní školu. Dodejme ještě, že v roce 2011 byla budova knihovny poškozena při bombovém útoku Anderse Breivika na nedalekou vládní čtvrť.

³ Opera, Munchovo muzeum i knihovna jsou součástí širšího projektu Fjord City, jehož cílem je proměna osloských nábřeží, podrobněji viz např. NIKEL, David. The new Oslo waterfront [online]. Life in Norway, 27. 7. 2017 [cit. 2019-04-05]. Dostupné z: https://www.lifeinnorway.net/the-new-oslo-waterfront/.

⁴ Podrobněji viz The future of libraries is already here with Stovner library, the coolest library in the Nordics [online]. Citycon, 14. 1. 2019 [cit. 2019-04-05]. Dostupné z: https://www.citycon.com/cityscape/urban-development/the-future-of-libraries-is-already-here-with-stovner-library-the-coolest-library-in-the-nordics.

⁵ Více o obou projektech viz: Grünerløkka library [online]. Aat Vos Creative Guide, 8. 4. 2019 [cit. 2019-04-14]. Dostupné z: https://aatvos.com/project/grunerlokka-library/ a Deichman Tøyen library [online]. Aat Vos Creative Guide, 27. 1. 2017 [cit. 2019-04-14]. Dostupné z: https://aatvos.com/project/deichman-toyen-library/.

⁶ Viz Budoucí knihovna: Autoři píší knihy, které vyjdou až za sto let [online]. Týden.cz, 13. 3. 2019 [cit. 2019-04-14]. Dostupné z: https://www.tyden.cz/rubriky/kultura/literatura/budouci-knihovna-autori-pisi-knihy-ktere-vyjdou-az-za-sto-let_516448.html.

⁷ Viz National goals and guidelines for open access to research articles [online]. Government. no, 22. 8. 2017 [cit. 2019-04-05]. Dostupné z: https://www.regjeringen.no/en/dokumenter/national-goals-and-guidelines-for-open-access-to-research-articles/id2567591/.

⁸ Podrobněji o celé budově viz University of Bergen, Faculty of fine art, music and design (KMD) [online]. Snøhetta [cit. 2019-04-05]. Dostupné z: https://snohetta.com/projects/351-university-of-bergen-faculty-of-fine-art-music-and-design-kmd?.

⁹ Viz Public library and archive, city of Tromsø [online]. Librarybuildings.info [cit. 2019-04-05]. Dostupné z: https://librarybuildings.info/norway/public-library-and-archive-city-tromso.

¹⁰ Viz Tangenten public library in Nesodden, Norway [online]. Thedesignconcept [cit. 2019-04-05]. Dostupné z: https://thedesignconcept.co.uk/project/norway/nesodden/tangenten-public-library-in-nesodden-norway/pr/15865.

¹¹ Viz GONZÁLEZ, María Francisca. Grimstad library / Helen & Hard [online]. ArchDaily, 26. 10. 2018 [cit. 2019-04-05]. Dostupné z: https://www.archdaily.com/904534/grimstad-library-helen-and-hard.

¹² Viz FREARSON, Amy. Vennesla library and cultural centre by Helen & Hard Architects [online]. Dezeen, 1. 8. 2012 [cit. 2019-04-05]. Dostupné z: https://www.dezeen.com/2012/08/01/vennesla-library-and-cultural-centre-by-helen-hard-architects/.

¹³ Viz The combined library of Drammen [online]. Librarybuildings.info [cit. 2019-04-05]. Dostupné z: https://librarybuildings.info/norway/combined-library-drammen.

¹⁴ Zájemci o další zdejší knihkupectví či Oslo literární viz SAKS, Sandra. Oslo for book lovers [online]. Routes North, 13. 5. 2017 [cit. 2019-04-05]. Dostupné z: https://www.routesnorth.com/oslo/oslo-for-book-lovers/.

¹⁵ Web knihovny i s fotkami viz Longyearbyen folkebibliotek [online]. Longyearbyen lokalstyre [cit. 2019-04-05]. Dostupné z: https://www.lokalstyre.no/biblioteket.466981.no.html.

¹⁶ Podrobněji viz About the UNIS library [online]. The University Centre in Svalbard [cit. 2019-04-05]. Dostupné z: https://www.unis.no/library/about/#information.

¹⁷ Podrobněji viz např. Česko poslalo další vzorky rostlin do úložiště na Špicberkách: pro případ katastrofy [online]. Česká televize, 23. 10. 2018 [cit. 2019-04-05]. Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/2630705-cesko-poslalo-dalsi-vzorky-rostlin-do-uloziste-na-spicberkach-pro-pripad-katastrofy.

¹⁸ Podrobněji viz VINCENT, James. Keep your data safe from the apocalypse in an Arctic mineshaft [online]. The Verge, 4. 4. 2017 [cit. 2019-04-05]. Dostupné z:https://www.theverge.com/2017/4/4/15159148/norway-data-vault-svalberd-mine-storage; nebo video Where data lives forever: A look inside the Doomsday Vault [online]. NBC News, 6. 6. 2017 [cit. 2019-04-05]. Dostupné z: https://www.nbcnews.com/mach/video/where-data-lives-forever-a-look-inside-the-doomsday-vault-961437251751.