Zdroje jsou dostupné v Knihovně knihovnické literatury Národní knihovny ČR

Bavorská státní knihovna připravila projekt pro automatickou detekci notových záznamů. Plnotextové vyhledávače pro využití v digitalizovaných textových dokumentech jsou již poměrně rozšířené. Světově nejobsáhlejší index plnotextových záznamů nabízí firma Google ve svém programu Google Book Search. Mnoho uživatelů knihoven má zájem vyhledávat informace v katalozích knihoven nejen v metadatech, ale přímo v dokumentech. Pro tento účel lze upravovat digitalizované stránky knih pomocí programu OCR (Optical Character Recognition), který rozeznává písmena. Vyhledávání informací v digitalizovaných notových záznamech je ovšem stále ještě v plenkách. Software pro takové vyhledávání sice existuje, ale míra chybovosti je poměrně vysoká. Bavorská státní knihovna zahájila v loňském roce projekt pro optické rozeznávání hudebních záznamů. První fáze je zaměřena na vyhledávání v historických hudebních fondech. Aplikace vyhledává v digitalizovaných záznamech na základě obsažené melodie, akordu nebo rytmu. Výsledek vyhledávání ovlivňuje mnoho faktorů, např. složitost hudby nebo kvalita záznamu. V některých skenech tištěných hudebních záznamů chybí důležité údaje pro detekci díla – to je pro projekt velká výzva. Pokud program nerozezná hudební klíč nebo označení taktu, je detekce hudebních symbolů rovněž chybová. Knihovna v této oblasti nejvíce spolupracuje s kanadskou univerzitou v Montrealu (projekt SIMSSA: https://simssa.ca).

(Bibliotheks Magazin – Jahrgang 12, Ausgabe 34, Februar 2017, s. 35–38)

Metropolitní univerzita v Irsku provedla mezi svými doktorandy humanitních a společenskovědných programů průzkum týkající se postupů a návyků spojených s řízením osobních informací v různých fázích doktorského programu. Závěry výzkumu naznačují, že potřeby managementu osobních informací lze u doktorandů rozdělit do tří odlišných fází (začátek, střed a konec doktorského progra-mu) – v každé fázi mohou akademické knihovny nabídnout těmto uživatelům odlišné služby. Postupy knihovníků mohou doktorandy provázet jak v průběhu studia a v jeho jednotlivých etapách, tak i po ukončení studia a nástupu do praxe. Doktorandi se v prvním semestru v mnoha ohledech výrazně liší od zkušenějších kolegů, kteří již umí pracovat se soubory velkých dat a využívat je ke své práci. Studenti humanitních oborů využívají informace, které většinou nejsou v masovém rozsahu dostupné. Knihovny musí navrhovat takové služby, které potřeby těchto uživatelů uspokojí. Akademické knihovny jim nabízejí např. systémy pro správu citací a metriky. Doposud doktorandi služby akademických knihovníků plně nevyužívají, a proto se knihovny hodlají na plánování programů pro různé fáze doktorského studia ještě více zaměřit. Celkově může koncepční fáze pomoci informačním pracovníkům lépe porozumět potřebám doktorandů a na základě toho rozvíjet efektivnější strategie a postupy pro práci s touto cílovou skupinou.

(IFLA Journal – Volume 43, No. 1/2017, s. 40–50)

Centrum pro rukopisy v německém Lipsku se věnuje i výzkumu malých rukopisných sbírek muzeí, archivů, knihoven a náboženských institucí. Po dlouhodobém vyjednávání se podařilo do společných projektů začlenit i rukopisy cisterciáckého opatství St. Marienthal. Lipské centrum od roku 2016 spojuje dohromady v rámci projektu DFG¹ 11 institucí ze Saska, Saska-Anhaltska, Durynska a Meklenburska-Předního Pomořanska, které vlastní 200 zajímavých rukopisů a slibují mnoho nových objevů. Klášter opatství St. Marienthal se nachází na řece Nice ve městě Ostritz a byl založen v roce 1234 českou královnou Kunhutou. Jeho rukopisy jsou prakticky dodnes neznámé – a to byl důvod, proč se s nimi začalo pracovat již v první fázi projektu. Výsledek předčil veškerá očekávání. Jedním z pokladů je rukopis z poslední třetiny 12. století obsahující texty, ze kterých se četlo při setkání řeholní komunity – Pravidla svatého Benedikta. Rukopis se vyznačuje nádhernými iniciálami na počátku textů, to ukazuje, že se využíval při výuce studentů. Byl napsán v klášteře v Naumburgu a má obrovskou historickou a uměleckou hodnotu. Kniha nebyla původně dedikována klášteru St. Marienthal, ale významnému klášteru Altzelle v Nossen. Ten byl roku 1540 během reformace uzavřen a jeho rukopisy byly převezeny na území kato-lických Čech, kde se tehdy nacházel i klášter St. Marienthal – a tím byly zachráněny. V klášteře St. Marienthal propukl v roce 1542 požár, který zničil řadu liturgických knih, jež byly nahrazeny právě knihami z mnoha německých klášterů, kde proběhla reformace.

(Das Magazin der Bibliotheken in Sachsen – Jahrgang 10, Nr. 1, März 2017, s. 4–5)

Od roku 2015 realizuje Slovenská národní knihovna nový akreditovaný program dalšího vzdělávání pod názvem Knihovnické základy pro znalostní společnost. Inovovaná koncepce, forma a struktura vzdělávací aktivity umožňuje edukaci přihlášených účastníků prostřednictvím e-learningu. E-learningový portál, který slouží pro distanční formu výuky, využívá prostředí LMS Moodle. Potenciál e-learningu jako podpory vzdělávacího procesu je velký – z původně alternativní formy výuky se stala dominantní forma, která přihlíží ke skutečným potřebám současné moderní populace. V současnosti roste potřeba flexibility, diverzifikace a individualizace vzdělávání a tato forma výuky poskytuje možnost přizpůsobení přímo na míru klientům. V prvním roce realizace akreditovaného vzdělávacího programu základů knihovnictví ho úspěšně absolvovalo 25 z celkového počtu 34 přihlášených účastníků. V dalším roce se situace opakovala, úspěšných absolventů bylo 24. Kapacita vzdělávacího programu byla oba roky plně využitá. Odezva ze strany účastníků byla pozitivní – elektronické vzdělávání vysoce hodnotili a ocenili možnost studovat učební texty a materiály prostřednictvím e-learningového portálu. Akreditace pro vzdělávací program je udělena na pětileté období a spuštění další realizace se předpokládá každoročně. Využití e-learningového portálu pro organizaci, jakou je Slovenská národní knihovna, je širokospektrální – prostřednictvím přístupu k novým technologiím se ulehčuje a zrychluje proces další edukace, je možno školit větší množství osob při nízké finanční náročnosti na realiza-ci jednotlivých kurzů. Tato forma vzdělávání je vhodná pro externí knihovníky, ale také pro interní zaměstnance (např. školení bezpečnosti práce nebo instruktáž práce v programu Libre Offi).

(Knižnica – Ročník 17, číslo 4/2016, s. 42–47)

V současné době potřebuje každá organizace propagaci nejen svoji, ale primárně svých služeb – a je tomu tak i v případě Rakouské národní knihovny ve Vídni. Marketingovými specialisty pro oblast využívání služeb této knihovny jsou Johanna Rait a Daniel Skina. Všem zájemcům o služby předávají informace zábavnou a přístupnou formou. Zájem o prohlídky knihovních skladů, které jsou umístěny v podzemí, každý rok roste. K tomu, aby pracovníci knihovny zaujali své uživatele, je zapotřebí čím dál většího úsilí. Pracovníci marketingového oddělení se nejvíce zaměřují na děti a mládež. Pro tuto cílovou skupinu je prohlídka podzemí knihovny velmi atraktivní a organizátoři si navíc připravují zajímavé a strašidelné historky. Vedle toho se pochopitelně snaží přiblížit mladým lidem chod a služby knihovny. Výbornou spolupráci knihovna rozvíjí se školami v rámci celého Rakouska. Pracovníci marketingu zaměřují svou činnost na mladé lidi, ale vedle toho se věnují také zájemcům o služby knihovny v produktivním věku a kolegům knihovníkům. Pro studenty vysokých škol připravují speciální vzdělávací semináře o práci s informacemi a jejich využití při studiu a výzkumu. Malé děti se sice mohou prohlídek knihovny zúčastnit pouze v doprovodu dospělé osoby, ale právě ony mají o podzemní království knihovny největší zájem. Děti i dospělí návštěvníci mají kupodivu stejné otázky: která kniha je nejmenší, největší, nejtlustší? Knihovníci připravují na své prohlídky knihy v Braillově písmu nebo třeba mikrofiše, což vyvolává u dospělé populace nostalgické vzpomínky. Lidé se také velmi zajímají o to, co provázející knihovníci čtou. Paní Johanna miluje kuchařky a někdy se stává, že je dostane i od návštěvníků knihovny jako dárek a poděkování za krásnou exkurzi.

(Das Magazin der Österreichischen Nationalbibliothek, Nr. 2, 2016, s. 34)

Připravil ROMAN GIEBISCH

1  Deutsche Forschungsgemeinschaft (DFG) je německá organizace pro grantovou podporu výzkumu.