LIBUŠE NIVNICKÁ  nivnicka@kjm.cz

Současná Knihovna Jiřího Mahena v Brně, byť ve své historii nesla názvy různé, je od svého vzniku v roce 1921 bytostně spjata s městem  Brnem a především se „svými Brňáky“, pro které je tato  téměř stoletá dáma prostě  nestárnoucí „Mahenkou“. Její  historie je neodmyslitelně spjata s osobností, jejíž  jméno nese od roku 1959, s Jiřím Mahenem. 

Jakkoliv dnešní mladé generaci Jiří Mahen už mnoho neříká, je to úžasná a nadčasová osobnost. Čím více se o něm dozvídáme ze zažloutlých tisků, tím více zjišťujeme, že na všechno, čím vším má knihovna být, už tehdy ve dvacátých letech minulého století přišel. Věřím, že dnes těmto hodnotám dáváme svěží a  kreativní dynamiku současné doby a zároveň stabilitu a spolehlivost. Ostatně i náš knihovní symbol – „Mahenovník“, vysazený na zahradě pobočky v Maloměřicích, – je zcela záměrně dub. Vytrvalý, odolný, inspirující, dlouhověký. A exteriérové symboly naší knihovny – rozrůstající se rodina literárních laviček, z nichž prvé dvě nesou název Jiřinka a Mahenka – jsou zase přívětivé, veselé a zvoucí k přátelskému setkávání. 

Krátce z historie

Ale pojďme krátce projít celou historií naší knihovny. Přípravy na vybudování veřejné knihovny v Brně započaly po vydání knihovnického zákona v roce 1919. Na brněnské radnici se dne 5. 10. 1920 poprvé sešla knihovní rada, která se rozhodla vypsat konkurz na knihovníka. K založení Brněnské veřejné knihovny obecní došlo 1. 2. 1921. A v ten den nastoupil i její knihovník Antonín Vančura (Jiří Mahen).

Knihovna vznikala vlastně z ničeho a přebírala postupně literaturu ze spolkových knihoven a dary z nakladatelství. Velmi prozíravé bylo ustanovení, že nesmí být otevřena, dokud nebude mít alespoň 10 000 svazků knih. Trvalo tedy přes půldruhého roku, než k otevření mohlo dojít. Stalo se tak přesně 20. 11. 1922 na adrese Veveří 26. Fond knihovny už čítal 13 228 knih; bylo také připojeno čtrnáct poboček. Veřejná čítárna, umístěná v budově měšťanské školy na Křenové ulici, zahajovala svou činnost se 67 časopisy. Celá knihovna měla tři placené síly a jednoho pracovníka bez odměny. Dvacátá a třicátá léta byla pro Mahena obdobím neustálého boje za lepší podmínky pro knihovnu. Jeho práci provázely trvalé problémy: nízké finanční dotace, neustálé odklady přemístění knihovny do lepších prostor, zápas o každou korunu. V některých obdobích se dokonce nemohly vůbec nakupovat nové knihy!

Během okupace byla veškerá činnost knihovny podřízena dozoru německého knihovníka. Pozdní čtyřicátá a padesátá léta zase kladla důraz na „budovatelský duch“. Bylo to bezesporu sešněrované období. Knihovníci – a veřejnost už vůbec – nemohli příliš ovlivnit nabídku knih, hodnotit, co je dobrá literatura a co reakcionářský brak. Ale přesto se i v této době (rok 1950) podařilo přestěhovat knihovnu do jejího dnešního sídla ve Schrattenbachově paláci v Kobližné 4. V šedesátých až osmdesátých letech 20. století se knihovna díky sídlištní výstavbě rozrůstala o krásné, na míru budované knihovny. V té době měla Mahenka také historicky největší síť knihoven – celkem 55. Další bouřlivé období pro knihovnu nastalo v 90. letech, která na jedné straně znamenala konečně obsahovou svobodu, ale také spolu s mnohdy divokou privatizací a s  ekonomickými obtížemi nutnost uzavřít řadu poboček.

Vstup do nového milénia

Se vstupem do nového milénia se ústřední knihovna konečně dočkala klíčové rekonstrukce a modernizace. V listopadu 2001 se zrodila v novém kabátě a s moderní koncepcí služeb  otevřená, bezbariérová „knihovna pro město“. Celkově lze její život v 21. století označit za nejsmělejší a také nejrychlejší. Dynamický nástup informačních technologií přinesl nebývalé tempo v proměnách služeb knihovny, ruku v ruce s tímto fenoménem však narůstá potřeba mezilidského setkávání. Nové a modernizované knihovny přibývají každým rokem; jen v roce 2018 to byly čtyři pobočky.

Pro rodiče s nejmenšími dětmi nabízíme Family pointy i programy typu Bookstart, vyžití u nás najde generace teenagerů i seniorů, školy všech typů propojují své studijní programy s neformálním vzděláváním v knihovnách. Provozujeme středisko Europe Direct, pořádáme muzikoterapie, arteterapie, výstavy. Celorepublikově unikátní je pobočka Křižovatka, kterou provozujeme spolu se studenty KISK FF MU (pozn. red.: blíže viz BUDINSKÝ, Adam a Jana SKLÁDANÁ. Knihovna Na Křižovatce za první křižovatkou. Čtenář, 2018, 70, č. 2, s. 59–61). Knihovna se pyšní i četnými tuzemskými a zahraničními oceněními.

Ale to nejdůležitější je, že knihovna žije od rána do večera lidmi, je jejich chytrým a přívětivým společníkem pro život. Naše knihovna má za sebou etapy útlumu i rozmachu. S léty vyzrává a neztrácí nic ze svého elánu a záměru letět spolu se svými uživateli stále vpřed.

Foto a obr.: archiv KJM