Před 75 lety,   2. 8. 1942, se narodila chilská prozaička Isabel Allendeová, nejznámější latinskoamerická spisovatelka, autorka bestseleru Dům duchů (zfilmováno) a řady dalších románů (O lásce a temnotě, Paula, Eva Luna, Dcera štěstěny, Sépiový portrét, Zorro: Legenda začíná, Inés, má drahá aj.).

Před 225 lety,    4. 8. 1792, se narodil anglický romantický básník a dramatik Percy Bysshe Shelley († 1822).

Před 55 lety,   4. 8. 1962, se narodil jeden z nejúspěšnějších současných českých spisovatelů Jáchym Topol, nositel Ceny Jaroslava Seiferta (2010) a syn dramatika a básníka Josefa Topola, autor knih Sestra, Anděl, Noční práce, Kloktat dehet, Chladnou zemí nebo Citlivý člověk.

Před 380 lety,   6. 8. 1637, zemřel anglický dramatik, básník a kritik Ben Jonson (* 1572), přítel W. Shakespeara a J. Donna, autor satirických komedií, např. Alchymisty.

Před 85 lety,   10. 8. 1932, se narodili populární čeští spisovatelé Vladimír Páral, autor románů Soukromá vichřice, Katapult, Milenci a vrazi, Profesionální žena, Generální zázrak, Muka obraznosti, Válka s mnohozvířetem, Země žen aj., a Miloslav Švandrlík († 2009), autor Černých baronů.

Před 95 lety,   11. 8. 1922, se narodil americký spisovatel Alex Haley († 1992), autor černošské ságy Kořeny, proslavené úspěšným televizním seriálem.

Před 80 lety,  11. 8. 1937, zemřela americká spisovatelka Edith Whartonová (* 1862), autorka Věku nevinnosti, za který dostala Pulitzerovu cenu (zfilmoval Martin Scorsese).

Před 190 lety,   12. 8. 1827, zemřel anglický vizionářský básník a výtvarník William Blake (* 1757), z jehož díla vyšly česky např. výbory Svět v zrnku písku nebo Tygře, tygře, žhavě žhneš.

Před 50 lety,   13. 8. 1967, se narodila belgická francouzsky píšící spisovatelka Amélie Nothombová, od níž česky vyšly např. knihy Vrahova hygiena či Bázeň a chvění.

Před 150 lety,  14. 8. 1867, se narodil anglický spisovatel John Galsworthy († 1933), nositel Nobelovy ceny za literaturu (1932), z jehož rozsáhlého díla vyniká slavná trilogie Sága rodu Forsytů, na niž navazují další dvě méně úspěšné trilogie Moderní komedie a Konec kapitoly. Autor v nich zachytil život několika generací středostavovské londýnské rodiny na pozadí dobových proměn od konce 19. až po 30. léta 20. století. Dílo proslavily i dva televizní seriály.

Před 130 lety,   14. 8. 1887, se narodil Jiří Červený († 1962), herec, skladatel, dramatik a kabaretiér, zakladatel souboru Červená sedma, otec operní pěvkyně a herečky Soni Červené.

Před 85 lety,  17. 8. 1932, se narodil britský prozaik indického původu V. S. Naipaul, nositel Nobelovy ceny za literaturu (2001), z jehož díla vyšly česky romány Dům pro pana Biswase, V ohybu řeky a Pouť.

Před 95 lety,   18. 8. 1922, se narodil francouzský spisovatel „nového románu“ Alain Robbe--Grillet († 2008), autor knih Gumy či Žárlivost.

Před 170 lety, 20. 8. 1847, se narodil polský spisovatel Bolesław Prus († 1912), autor proslulého historického románu Faraon nebo trilogie Loutka.

Před 70 lety,    24. 8. 1947, se narodil světoznámý brazilský spisovatel Paulo Coelho, autor bestsellerů Alchymista, Pátá hora, Jedenáct minut, Aleph aj.

Před 220 lety,   30. 8. 1797, se narodila anglická spisovatelka Mary W. Shelleyová († 1851), autorka proslulého Frankensteina, druhá manželka básníka P. B. Shelleyho.

Před 150 lety,  31. 8. 1867, zemřel francouzský spisovatel Charles Baudelaire (* 1821), jeden z nejvlivnějších básníků 19. století, autor rozsáhlé sbírky Květy zla nebo Malých básní v próze; byl také vlivným kritikem (literárním, výtvarným i hudebním) a teoretikem (český výbor statí Úvahy o některých současnících).

Před 50 lety,   31. 8. 1967, zemřel ruský spisovatel, básník a publicista Ilja Erenburg (* 1891), který pocházel z židovské rodiny německého původu; autor válečného románu Pád Paříže či rozsáhlých pamětí Lidé, roky, život.

Před 130 lety,   1. 9. 1887, se narodil francouzský básník a prozaik švýcarského původu Blaise Cendrars († 1961).

Před 110 lety,    7. 9. 1907, zemřel francouzský básník Sully-Prudhomme (* 1839), dnes už známý jen jako vůbec první nositel Nobelovy ceny za literaturu (1901).

Před 55 lety,  7. 9. 1962, zemřela dánská prozaička Karen Blixenová (* 1885), která psala dánsky i anglicky (anglicky psaná díla vydávala pod mužským pseudonymem Isak Dinesen), autorka Sedmi fantastických příběhů, Zimních pohádek, Anekdot osudu, Babettiny hostiny či slavné autobiografie Vzpomínky na Afriku, jejíž úspěšná filmová verze z roku 1985 získala sedm Oscarů.

Před 60 lety,    10. 9. 1957, se narodil francouzský prozaik ruského původu Andreï Makine, jehož román Francouzský testament byl oceněn Goncourtovou cenou a Cenou Médicis.

Před 40 lety,  12. 9. 1977, zemřel americký básník Robert Lowell (* 1917), nositel Pulitzerovy i Národní knižní ceny, tvůrce autobiografické „zpovědní poezie“ (česky vyšel výbor Zjizvené nebe).

Před 80 lety, 14. 9. 1937, zemřel Tomáš Garrigue Masaryk (* 1850), český politik, státník, filozof a sociolog, spoluzakladatel samostatné Československé republiky v roce 1918 a její první prezident (1918–1935), autor mnoha filozofických a politických spisů, např. Česká otázka, Ideály humanitní, Rusko a Evropa, Světová revoluce či Otázka sociální.

Před 70 lety,  18. 9. 1947, se narodil český prozaik a publicista Michael Třeštík, autor románu Zdi tvé; vedle dramaturgické spolupráce na dokumentech své manželky Heleny Třeštíkové se věnuje výtvarnému umění (je významným sběratelem), o němž napsal esejistické knihy Slečny z Avignonu, Umění sbírat umění a Umění vnímat umění.

Před 70 lety,   19. 9. 1947, se narodil ruský postmoderní prozaik Viktor Jerofejev, autor románu Ruská krasavice.

Před 150 lety,  21. 9. 1867, se narodil francouzský básník a dramatik Jehan Rictus († 1933), který s použitím lidového, argotického jazyka velkoměsta opěvuje vykořeněnce a vyvržence z předměstí (např. Samomluvy chudého).

Před 70 lety,  21. 9. 1947, se narodil americký prozaik Stephen King, jeden z komerčně nejúspěšnějších autorů hororových a thrillerových bestselerů, např. Carrie, Misery, To, Nezbytné věci, Mrtvá zóna, Žhářka nebo Osvícení; řada z nich byla zfilmována.

Před 300 lety,   24. 9. 1717, se narodil anglický spisovatel Horace Walpole († 1797), zakladatel a nejznámější představitel tzv. gotického románu, jehož nejslavnějším dílem je Otrantský zámek.

Před 50 lety,   24. 9. 1967, zemřel nizozemský prozaik a orientalista Robert Hans van Gulik (* 1910), autor populárních detektivních příběhů ze staré Číny s hlavní postavou soudce Ti.

Před 120 lety,  25. 9. 1897, se narodil americký prozaik William Faulkner († 1962), nositel Nobelovy ceny za literaturu (1949), jeden z nejvýznamnějších představitelů moderního románu první poloviny 20. století. K nejvýznamnějším dílům patří Hluk a vřava, Když jsem umírala, Svatyně, Srpnové světlo, Absolone, Absolone!, Divoké palmy či trilogie Vesnice, Město a Panské sídlo. Vedle Nobelovy ceny získal Faulkner i Národní knižní cenu za soubor povídek (český výbor Růže pro Emilii) a dvakrát Pulitzerovu cenu za romány Báj a Pobertové.

Před 470 lety,  29. 9. 1547, se narodil španělský spisovatel Miguel de Cervantes y Saavedra († 1616), jedna z největších postav světového písemnictví, autor nesmrtelného dvoudílného románu Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha, který se stal univerzálním obrazem lidské povahy a lidského údělu ve věčném sváru iluze a skutečnosti a dobra a zla, ačkoli původně byl zamýšlen jen jako parodie na tehdy oblíbené rytířské hrdinské romány. Psal básně, dramata i prózu, dnes vedle Dona Quijota, který položil základy pro vývoj moderního románu, vyni-ká zejména soubor dvanácti Příkladných novel (1613), v nichž autor opět uplatnil prvky dobrodružného a pikareskního románu a především své bohaté vypravěčské umění. Román o donu Quijotovi patří k nejvydávanějším dílům světové literatury. Na autorovu počest je v oblasti španělsky psané literatury udělována (od roku 1976) prestižní Premio Cervantes.

Před 50 lety,  29. 9. 1967, zemřela americká prozaička Carson McCullersová (* 1917), autorka románu Srdce je osamělý lovec či novely Balada o smutné kavárně, kterou úspěšně zdramatizoval Edward Albee.

Sestavil MILAN VALDEN

Portréty archiv autora