Main content

LITERÁRNÍ VÝROČÍ: Červen

Před 40 lety, 3. 6. 1979, zemřel přední německý spisovatel a překladatel Arno Schmidt (* 1914), z jehož experimentální, jazykově i stylově náročné a originální tvorby byly do češtiny přeloženy prózy Leviatan, Cesty do Weilaghiri, Ze života fauna, Brandovo blato, Jezerní krajina s Pocahontas, Větrné mlýny, Republika učencůKamenné srdce.

Před 220 lety,  6. 6. 1799, se narodil Alexandr Sergejevič Puškin († 1837), největší ruský básník 19. století, zakladatel moderní ruské literatury, jeden z vrcholných představitelů romantismu. Psal básně, poémy, prózu i dramata. Bojoval s cenzurou, znepřátelil si carskou vládu a byl poslán do vyhnanství na jih Ruska. Jeho bouřlivý život skončil tragicky: byl zraněn v souboji s baronem D’Anthèsem, údajným milencem své krásné, ale povrchní manželky, a zranění o dva dny později podlehl. Zanechal po sobě rozsáhlé a velkolepé dílo, které se často stalo námětem pro hudební zpracování; nejslavnější je román ve verších Evžen Oněgin (1825–1833); ten se již dočkal pěti kompletních českých překladů. P. I. Čajkovskij podle něho napsal neméně slavnou operu. Vedle mnoha lyrických básní a pohádek ve verších dále uveďme poémy Ruslan a Ludmila, Kavkazský zajatec, Bachčisarajská fontána, Cikáni, Poltava či Měděný jezdec, drama Boris Godunov, čtyři tzv. malé tragédie Skoupý rytíř, Mozart a Salieri, Kamenný hostHodokvas v době moru, nedokončenou lidovou hru Rusalka nebo prózy Povídky nebožtíka Ivana Petroviče Bělkina, Piková dámaKapitánská dcerka.

Před 70 lety, 10. 6. 1949, zemřela norská spisovatelka Sigrid Undsetová (* 1882), nositelka Nobelovy ceny za literaturu (1928), autorka románů Jaro, Jenny, Věrná manželka či Hořící keř a především vrcholné historické trilogie Kristina Vavřincová.

Před 110 lety,  13. 6. 1909, se narodil český spisovatel, scenárista a překladatel Vladimír Neff († 1983), otec spisovatele Ondřeje Neffa, autor románů Třináctá komnata, Srpnovští páni, Tajemství krve či Trampoty pana Humbla, rodinné kroniky Sňatky z rozumu, Císařské fialky, Zlá krev, Veselá vdovaKrálovský vozataj, podle níž vznikly dva úspěšné televizní seriály, a historické trilogie Královny nemají nohy, Prsten BorgiůKrásná čarodějka. Napsal také Filosofický slovník pro samouky neboli Antigorgias.

Před 120 lety,  14. 6. 1899, se narodil japonský spisovatel Jasunari Kawabata († 1972), první japonský nositel Nobelovy ceny za literaturu (1968), autor knih Tanečnice z Izu, Sněhová země, Meidžin nebo Hlas hory.

Před 130 lety, 23. 6. 1889, se narodila ruská lyrická básnířka Anna Achmatovová († 1966), jedna z nejvýznamnějších postav moderní ruské i světové poezie. V letech 1910–1914 byla členkou básnické skupiny Cech básníků, od roku 1911 pravidelně publikovala. Po říjnové revoluci v roce 1917 byla celá její rodina pronásledována: manžela odsoudili za velezradu k trestu smrti a vězněn byl i jejich syn. Cenzura pronásledovala i Achmatovovou; bylo jí zakázáno publikovat, což se opakovalo i po druhé světové válce. Rehabilitována byla až v 60. letech. Byla představitelkou akméismu, modernistického básnického směru, který byl opozicí vůči symbolismu. Zpočátku psala milostnou a vlasteneckou lyriku, později tragické lyrické básně a poémy o stalinském teroru, o těžkostech života a psaní ve stalinských časech, o paměti a čase, o osudu tvořivých žen. Též překládala a napsala eseje o Puškinovi. První sbírku Večer vydala v roce 1912. Následoval Růženec (1914), Bílé hejno (1917), Jitrocel (1921) a Anno Domini MCMXXI (1922) a další. Vrcholem její tvorby jsou autobiografické poémy Rekviem (1935–1940) a Poéma bez hrdiny (1940–1960).

Před 60 lety,  23. 6. 1959, zemřel Boris Vian (* 1920), francouzský prozaik, básník, hudebník, zpěvák, překladatel, kritik, herec, scenárista a malíř, autor knih Pěna dní, Srdcerváč nebo Podzim v Pekingu.

Před 40 lety,  24. 6. 1979, zemřel maďarský spisovatel a dramatik István Örkény (* 1912), autor slavné Kočičí hry, kterou u nás v 70. letech proslavila zejména inscenace Národního divadla v Praze s Danou Medřickou v hlavní roli (403 repríz – donedávna nejúspěšnější představení v historii ND).

Sestavil MILAN VALDEN

Portréty archiv autora