Zdroje jsou dostupné v Knihovně knihovnické literatury Národní knihovny ČR

Mezi výzkumnými pracovníky tří arabských univerzit v Egyptě, Jordánsku a Saúdské Arábii byl proveden online průzkum současných postupů při řízení a sdílení dat. Dotazník vyplnilo 337 účastníků a studie ukazuje, že pouze 64 % výzkumníků sdílelo svá data. Klíčovým motivačním faktorem bylo přispívat k vědeckému pokroku a zviditelnit výzkum. Vědecká komunita je aktuálně svědkem významného posunu směrem k otevřené vědě, která upřednostňuje spolupráci a otevřený přístup. Sdílení dat není ve vědecké komunikaci novým fenoménem, tento proces začal již v 60. letech. Příkladem je Datová banka v Anglii z roku 1967, která řešila problém sdílení informací a údajů prostřednictvím jejich zachycení a zpřístupnění výzkumným pracovníkům. V arabských zemích nepatří podpora vědy a výzkumu mezi politické priority. Arabské výdaje na tuto činnost tvoří pouze 0,2 % HDP. Existuje zde velký nedostatek povědomí o důležitosti kvalitního vědeckého výzkumu, a tak dochází k nedostatečnému vytváření sítí, nízké spolupráci výzkumníků a odlivu mozků do zahraničí. Arabské univerzity vytvořily novou strategii, která má hrát klíčovou roli v ekonomickém a sociálním rozvoji arabských zemí. Strategie si klade za cíl zvýšit kapacitu vědeckého výzkumu, podporovat vědeckou spolupráci na regionální i mezinárodní úrovni a zřídit síť vědeckých center.

(IFLA Journal – Volume 44, Number 4, December 2018, s. 281–299)

70 let a více než 70 000 stran – časopis BuB Forum Bibliothek und Information dokumentuje nejen aktivity knihoven, ale také německý poválečný kulturní vývoj. Již v roce 1946 se zástupci západoněmeckého systému veřejných knihoven sešli v Hamburku a vedle založení své knihovnické organizace také diskutovali o vydání odborného časopisu. V říjnu 1946 vyšel v sovětské okupační zóně časopis Volksbibliothekar; v západní části Německa vyšel z důvodu nedostatku papíru až v roce 1948 časopis Knihovna a vzdělávání. První číslo mělo náklad pouze 1500 kusů a obsahovalo recenze oborových knih, klubové zprávy o činnosti knihovníků a odborné články. Od roku 1951 měl časopis svého redaktora na plný úvazek. Zpočátku vycházelo ročně šest čísel, od roku 1952 již deset a počet kopií dosáhl 3000 kusů. V současnosti má náklad 7500 výtisků a na vydávání se podílí mnoho významných představitelů systému veřejných knihoven Německa. Od poloviny 60. let se časopis otevřel i všeobecným kulturním a sociálně-politickým otázkám. Od 70. let se pravidelně věnuje aktuálnímu společenskému významu knihoven. Od opětovného sjednocení Německa se v periodiku objevuje velké množství informací o knihovnách v bývalém východním bloku. Časopis se vždy zaměřoval také na mezinárodní knihovnickou scénu. Jednotný rozvoj knihoven v Německu byl velkým tématem již od 70. let a vzorem se stala Skandinávie. Německo zde nalezlo mnoho inspirace v otázkách knihovnické legislativy a aktuálních trendů oboru.

(BuB Forum Bibliothek und Information – Jahrgang 70, Nr. 11, 2018, s. 612–619)

I když se s digitálními kompetencemi vymezenými přímo pro knihovníky nesetkáváme na Slovensku ve formě oficiálních doporučení, můžeme se inspirovat všeobecnými digitálními dovednostmi DigComp, které doplníme modelem šesti doporučení pro profesionály v této oblasti. Po porovnání obou modelů bylo vytvořeno sedm klíčových oblastí – ICT dovednost, informační, datová a mediální gramotnost, digitální komunikace, spolupráce a sdílení, tvorba digitálního obsahu a inovace, bezpečnost a zabezpečení, digitální identita. Úlohou informačních profesionálů je zvýšení digitální gramotnosti podporovat. Sami knihovníci a informační pracovníci si musí uvědomovat potřebu celoživotního vzdělávání a zvyšování úrovně své digitální gramotnosti. Na zdrojích, které mohou pomoci knihovníkům při zjišťování úrovně jejich digitálních dovedností (na adrese https://www.digitalliteracyassessment.org/), si lze otestovat jejich úroveň. Stejným způsobem se lze otestovat na portále Ikanos (http://ikanos.encuesta.euskadi.net/index.php/566697/?lang-en). Portál https://digital-competence.eu/ umožňuje porovnání digitálních dovedností s jinými uživateli. Umožní také získat graficky přitažlivě zpracované výsledky a nabízí konkrétní doporučení k jejich zlepšení.

(Knižnica – ročník 19, číslo 3, 2018, s. 4–12)

Připravil ROMAN GIEBISCH