PETRA VÁVROVÁ  Petra.Vavrova@nkp.cz

Klimatické podmínky, zpřístupňování fondů a přirozené vlastnosti a stárnutí materiálu vytvářejí řadu rizikových faktorů, kterým je nezbytné předcházet základní každodenní péčí o knihovní fondy. Článek přibližuje nástroj, kterým lze zachytit fyzický stav knihovních fondů, jednotlivých exemplářů. Tematicky navazuje na příspěvek věnovaný manipulaci s knihami, uveřejněný v loňském roce (viz Čtenář, 2018, 70, č. 4, s. 143–145).

V současné době uživatelé a badatelé stále více využívají elektronických zdrojů a služeb a tento proces bude brzy jistě ještě výrazně narůstat. Nejen v souvislosti s digitalizací knihovních fondů se proměňuje význam a role zachování těchto fondů, resp. každého exempláře, v jejich dobrém fyzickém stavu pro budoucí generace.

Úvod

V budoucnosti budou knihovní fondy plnit úlohu referenčních sbírek, využívaných pro identifikaci a autentifikaci elektronických kopií, dále i funkci konzervační jako trvalá a dlouhodobá záloha. Národní knihovna ČR (dále jen NK ČR) spolu s Moravskou zemskou knihovnou (dále jen MZK), Národním archivem, dalšími knihovnami a archivy České republiky patří k těm institucím, které mají legislativně dané povinnosti v oblasti správy dokumentového fondu, archivní funkce a trvalého uchování knihovních fondů.

Důležitým předpokladem pro zachování dobrého fyzického stavu fondů pro budoucí generace je především znalost a podrobné zmapování fyzického stavu obrovského množství exemplářů. Cílem našich aktivit je tedy zjištění skutečného stavu jednotlivých exemplářů, typů poškození, potřeb různorodých zásahů apod.

Odbor ochrany knihovních fondů NK ČR spolu s partnery z MZK a kolegy z firmy Incad, s. r. o. (nyní INOVATIKA), vytvořil nástroj pro průzkum fondů, tzv. znalostní databázi Centrální znalostní báze Registru digitalizace (zkráceně Centrální znalostní báze RD), která slouží právě ke zjišťování a zaznamenávání fyzického stavu knihovních fondů a jejich poškození. Využívá se pro potřeby lepší a efektivnější péče o tyto fondy v knihovnách, ke sdílení získaných informací materiálů, ale také pro tvorbu strategií péče a zachování knihovních fondů budoucím generacím.

Novodobé knihovní fondy – moderní sbírky

Novodobé knihovní fondy NK ČR obsahují knihy a dokumenty, které byly vytvořeny v rozmezí více než dvou set let, počínaje rokem 1801 až do současnosti. Zachycují vývoj české kultury a národní svébytnosti. Tento fond má neocenitelný historický, umělecký, společenský význam a zásadní informační hodnotu. Historické fondy vytvořené před rokem 1800 byly vyrobeny z kvalitních čistě celulózových papírů a jejich životnost je vysoká. Naopak papíry vyrobené po roce 1845 jsou vyráběny, v souvislosti se změnou technologie a materiálů, z nekvalitních dřevitých surovin. Jejich životnost je tedy velmi nízká a ovlivňuje ji řada vnějších i vnitřních degradačních faktorů.

Mezi vnější degradační faktory působící na knihovní fondy řadíme především teplotu prostředí, relativní vlhkost vzduchu, nečistoty obsažené v prostředí (např. prachové částice, vzdušné polutanty jako oxidy síry a dusíku, ozón aj.), světelnou energii, biologické škůdce (plísně, bakterie, hmyz) apod. Tyto parametry ovlivnit můžeme a děláme to v rámci tzv. preventivní konzervace, kdy je snahou tyto parametry regulovat a nastavovat do ideálního stavu. Hovoříme o nastavení klimatických podmínek (parametry jsou dány normami pro konkrétní materiál památkových objektů), podmínek uložení (např. zabalení a uložení knih do vhodných obalů, krabic nebo obálek, očista) či o zásazích konzervačního charakteru, knihvazačských pracích, dezinfekci, případně odkyselení, aby se zpomalily degradační reakce materiálů.

Mezi vnitřní degradační faktory pak řadíme např. druh a chemické složení výchozí papíroviny, kvalitu výchozích surovin, plniva, klížidla, barviva, nečistoty z provozních vod a technologií atd. Tyto parametry ovlivnit již nemůžeme – nese si je papír z výroby.

Kromě špatné kvality materiálů se novodobé fondy odlišují od historických svou kvantitou. Novodobé fondy tvoří téměř 96 % knihovních fondů NK ČR z celkového počtu 7 275 680 jednotek (stav ke konci roku 2017). Jejich počet stále narůstá, zatímco historické fondy již přibývají jen zřídka. Z popsaného počtu novodobých knihovních fondů pouze v NK ČR vyplývá, že i průzkum stavu musí být koncipován odlišným způsobem než průzkum stavu historických rukopisů a knih. Běžné formuláře a postupy pro restaurátorské průzkumy historických fondů není úplně možné na tento typ fondů aplikovat – především z důvodu velké časové náročnosti takových průzkumů. Bylo tedy nutné, aby vznikla přehledná a srozumitelná aplikace, do které se zjištěné údaje zaznamenávají.  

Pracoviště průzkumu fyzického stavu knihovních fondů

Centrální znalostní báze RD – aplikace pro průzkum fondů

Záměrem již výše zmíněného nástroje pro průzkum fondů, Centrální znalostní báze RD, bylo také vytvořit prostředí pro evidenci a sdílení odborných dokumentů, archiv článků a zpráv dynamicky zařazovaných do řešených témat na základě obsahu, dále evidovat dokumenty a zprávy, karty jednotlivých zásahů (očista, restaurování, odkyselování atd.), příp. diskuze a hodnocení uživatelů – všechny informace by se měly týkat ochrany a zachování novodobých dokumentů pro budoucí generace v dobrém fyzickém stavu.

Stěžejním bodem našich aktivit je a bude podrobný průzkum knihovních fondů. Z výsledků pak bude možné vyhodnotit typy poškození, diagnostikovat jejich příčiny a navrhnout možná řešení (opravy, konzervátorské a restaurátorské zásahy na novodobém fondu, uložení do ochranných obalů, odkyselování, reformátování).

Databáze dále umožní rozhodování o prioritách v oblasti konzervace novodobých dokumentů NK ČR, o limitech další manipulace s poškozenými vzácnými dokumenty, o způsobu jejich zpřístupnění také pro další výzkum a vývoj. Tyto aktivity musí být těsně propojeny s procesem digitalizace, v prvé řadě poslouží při výběru dokumentů k reformátování. Databáze může sloužit i ke stanovování priorit činností v oblasti péče o knihovní fondy, kdy k dosažení maximální objektivity je ve formuláři textová část zkombinována s částí obrazovou a s částí dokumentační.

V praxi bude možné z aplikace získat přesné a statisticky zpracovatelné údaje o tom, které knihy potřebují nutný restaurátorský či konzervátorský zásah (jsou mechanicky, biologicky či chemicky poškozené), dále zda mají vybranou hodnotu pH, koženou, plátěnou nebo papírovou vazbu, v jakém stavu tato vazba je, zda potřebují ochranný obal (krabici) nebo mají nevhodné ochranné obaly, které exempláře již z důvodu fyzického stavu nejsou vhodné pro výpůjčku, zda mají přílohu a jakou (mapa, střih, CD apod.) aj.

Výsledkem využívání údajů z databáze bude maximální garance dlouhodobého zachování kulturního dědictví představovaného sbírkami knihoven a jeho permanentní dostupnost všem uživatelům.

Informace o exempláři v databázi by se měly průběžně doplňovat a upřesňovat. Právě tak se bude vytvářet a zaznamenávat historie exempláře (výpůjčky, výstavy, konzervátorské zásahy atd.). Z dlouhodobého hlediska pak aplikace bude umožňovat sledování a vyhodnocování vývoje fyzického stavu fondů v závislosti na případných konzervátorských či restaurátorských zásazích, jejich výstavní historii i způsobu a podmínkách uložení. K tvorbě metodik, jak pečovat o novodobé fondy a zachránit je pro budoucí generace, budou sloužit i výsledky našeho projektu NAKI DF13P01OVV004 s názvem Průzkum, konzervace a péče o novodobé knihovní fondy – materiály a technologie. Databázi využíváme i v projektu NAKI  DG18P02OVV001 s názvem Syntetické materiály v knihovních fondech.

Službu využijí v první řadě pracovníci ochrany a správy fondů – prozatím z NK ČR, MZK a Vědecké knihovny v Olomouci, potom pracovníci institucí spolupracujících na některých projektech, příp. další odborníci z tuzemska i zahraničí. Přístup do databáze je zatím možný pouze na základě registrace, a to u našich pracovníků. Pro práci s touto databází je vytvořen manuál a školení.

Závěr

Projekt vývoje databáze je originální, vyvinutý pro potřeby českých knihoven, ale inspiraci, teoretické znalosti a praktické zkušenosti jsme čerpali i při návštěvách archivů a knihoven v zahraničí. Zpravidla představují relativně jednoduché úkony, které nevyžadují složitá a finančně náročná technická zařízení. Cílem všech těchto metod je snaha o zachování knižního kulturního dědictví budoucím generacím.

Seznam pramenů a literatury:

— VÁVROVÁ, Petra, Jiří POLIŠENSKÝ, Pavel KOCOUREK a Hana SEDLISKÁ. Metodika průzkumu fyzického stavu novodobých knihovních fondů, certifikovaná metodika [online]. 2013  [cit. 2019-03-07]. Dostupný z: http://invenio.nusl.cz/record/253544?ln=cs.

— VÁVROVÁ, Petra, Jitka NEORALOVÁ, Dana HŘEBECKÁ, Jiří POLIŠENSKÝ, Pavel KOCOUREK a Hana SEDLISKÁ. Metodika průzkumu fyzického stavu novodobých knihovních fondů. Praha: Památník národního písemnictví, 2018. ISBN: 978-80-87376-45-4 [PNP], 978-80-7050-697-4 [NK ČR].

— VÁVROVÁ, Petra, Jiří POLIŠENSKÝ, Pavel KOCOUREK, Hana SEDLISKÁ, Magda SOUČKOVÁ, Lucie PALÁNKOVÁ a Věra POSPÍŠILÍKOVÁ. Nový nástroj pro monitorování fyzického stavu knihovních fondů. Knihovna, 2012, č. 2, s. 66–76.

— VÁVROVÁ, Petra, Lucie PALÁNKOVÁ a Hana SEDLISKÁ. Průzkum fyzického stavu novodobých knihovních fondů v Národní knihovně ČR – nový nástroj. Referát přednesený na konferenci „Průzkum fyzického stavu sbírek písemného a obrazového kulturního dědictví aneb jak zjistit stav rozsáhlých sbírek“, 28. 11. 2012, Národní knihovna ČR.

— VÁVROVÁ, Petra,  Hana SEDLISKÁ, Lucie PALÁNKOVÁ, Magda SOUČKOVÁ, Jiří POLIŠENSKÝ a Věra POSPÍŠILÍKOVÁ. Metodika průzkumu fyzického stavu knihovních fondů. Konference konzervátorů a restaurátorů, Litoměřice 2012 – přednáška a poster. Abstrakt posteru v odborném recenzovaném periodiku „Fórum pro konzervátory-restaurátory“, s. 128.

— VÁVROVÁ, Petra et al. Závěrečná zpráva projektu rozvoje Národní knihovny České republiky jako výzkumné organizace, Oblast 5 „Vývoj nových metod konzervace novodobých knihovních dokumentů“, MK00002322103. Praha 2010–2016.

— VÁVROVÁ, Petra et al. Závěrečná zpráva projektu rozvoje Národní knihovny České republiky jako výzkumné organizace, Oblast 6 „Vývoj nových metod konzervace novodobých knihovních dokumentů“, MK00002322103. Praha 2017–2018.