Main content
PRVNÍ KNIHOVNÍ ZÁKON – 100 LET: Špindlerova knihovna za první republiky
ALEŠ BROŽEK brozek@svkul.cz
Ačkoliv Roudnice nad Labem byla v 19. století kulturním a společenským centrem Podřipska, veřejná knihovna byla zřízena až po vydání knihovního zákona a knihy začala půjčovat teprve v roce 1921. Přitom už v roce 1910 při statistickém zjišťování stavu knihoven v českých zemích se uvádělo, že se „veřejná knihovna zakládá“.
Knihovna byla pojmenována po Ervínu Špindlerovi (1843–1918), spisovateli, politiku a pracovníku veřejné správy. Ten svou knihovnu odkázal městu a ta se stala jejím základem. V mnohých jeho knihách byla vepsána věnování od autorů (Vítězslav Hálek, Jiří Karásek ze Lvovic, Antonín Klášterský, Gustav Pfleger-Moravský, Jaroslav Vrchlický). Další svazky předaly roudnické spolky, jako byl Vzdělávací sbor, Literární kroužek Březina, Občanská beseda, Pochodeň, Národní odborové sdružení československých kovopracovníků, Sokol a Kroužek akademiků.
Knihovna byla umístěna v 1. patře radnice. Protože při sčítání obyvatel v roce 1921 uvedlo německou národnost jen 51 osob ve městě, nebylo nutné zřídit menšinovou knihovnu. Knihy se půjčovaly zdarma, ale jejich počet byl omezen na dvě až tři při jedné návštěvě. Beletrie se musela vrátit do dvou týdnů, naučná literatura do tří týdnů a prodloužit se mohla jen jedenkrát. Půjčené knihy se daly zamluvit za poplatek 1 Kč.
O zájmu roudnických obyvatel o knihovnu a štědrosti městských zastupitelů vypovídá tabulka (viz dole).
Během okupace byly vzácné knihy a dokumenty z roudnické knihovny uschovány. Některé dokumenty však byly zabaveny a jejich přechovávatelé popraveni.