Main content
STATISTIKY: Čtení, získávání a využívání e-knih a audioknih v roce 2018. 2. díl
VÍT RICHTER Vit.Richter@nkp.cz
Národní knihovna ČR a Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i., uskutečnily v roce 2018 reprezentativní celostátní průzkum mezi obyvateli ČR staršími 15 let. Jedním z témat průzkumu byla četba a získávání elektronických knih a také využívání audioknih. Výzkum realizovala agentura Nielsen Admosphere.
Celkově čtvrté šetření bylo provedeno na vzorku 2007 respondentů (pozn. red.: první část textu viz Čtenář, 71, č. 1, 2019, s. 91–94).
Poslech audioknih
Mezi českými čtenáři 15+ je v současné době 17 % posluchačů audioknih, pravidelně (několikrát týdně) však poslouchají audioknihy pouze 2 % čtenářů, naopak většina posluchačů audioknih je poslouchá spíše zřídka, tedy méně často než jednou za měsíc. Výrazně nejvíce posluchačů audioknih lze najít mezi nejmladší generací čtenářů 15–24 let, kde alespoň někdy poslouchá audioknihy více než čtvrtina z nich (25 %).
Český trh s e-knihami
Na doplnění informací ze sociologického průzkumu uvádíme informace o českém trhu s e-knihami, které čerpáme ze Zprávy o českém knižním trhu 2017/2018.1 Celkový prodej e-knih v roce 2017 nadále rostl, a to rychleji než prodej fyzických knih. Dosáhl hodnoty 135 milionů (meziroční růst 14 %). Tím dosáhl 1,5% podílu na celkovém obratu českého knižního trhu. Prodán byl více než 1 milion kusů e-knih. Obrat za prodej e-knih zahrnuje i prodej zahraničním zákazníkům, především slovenským. Tyto nákupy tvoří 5–10 % z celkového obratu e-knih.
V roce 2017 nabízela knihy v elektronické podobě většina významných tuzemských nakladatelů (300 subjektů). Celkově bylo na konci roku 2017 dostupných zhruba 20 000 titulů. V elektronické podobě byla k dispozici převážná většina nejprodávanějších titulů, což dokládají i žebříčky nejprodávanějších e-knih a tištěných knih, které se z větší části v roce 2017 kryly. Průměrná cena e-knihy se roku 2017 pohybovala u beletrie okolo 63 % ceny tištěné knihy. Průměrná cena elektronických učebnic a odborné literatury je vyšší a dosahuje maximálně 15 % slevy oproti tištěné knize. Pro rozvoj prodeje e-knih byla nepříznivá vysoká sazba DPH (21 %), která znevýhodňovala elektronickou knihu oproti fyzické.
Nejprodávanějším žánrem e-knih jsou nadále „detektivky a napětí“, následuje „sci-fi a fantasy“ a „romány pro ženy“. Z naučné literatury byl největší zájem o e-knihy o osobním rozvoji. Počet prodejců e-knih v roce 2017 stagnoval. Mezi významné prodejce e-knih patří specializované e-knižní obchody jako Palmknihy-eReading, obecné e-shopy jako Alza.cz, tradiční on-line knihkupectví jako Kosmas.cz, Knihcentrum.cz, Martinus.cz nebo nakladatelské weby jako Flexibooks.cz a Grada.cz. Nakladatelství Grada provozuje model měsíčního předplatného na www.Bookport.cz, kde je k dispozici převážně produkce tohoto vydavatele.
Největším poskytovatelem e-výpůjček prostřednictvím českých a slovenských knihoven je společnost Palmknihy-eReading, která měla koncem roku 2018 v nabídce pro prodej 21 038 titulů e-knih, z toho 7071 bylo možné zprostředkovat prostřednictvím knihoven. Do projektu e-půjčování bylo počátkem roku 2019 zapojeno 126 knihoven.2 Počet e-výpůjček v posledním období rostl:
● 2018 – 36 631
● 2017 – 25 326
● 2016 – 21 890
● 2015 – 15 099
● 2014 – 3 530.
Budoucí trendy – čtení e-knih v Česku a v Německu
Orientační srovnání a také určitý budoucí trend využívání tištěných knih a e-knih nám umožňuje analýza německého mediálního trhu zpracovaná firmou Deloitte.3 Obecně platí, že německý mediální trh je oproti českému mnohonásobně větší, a pokud jde o prodej a tím i využití e-knih (příp. audioknih), jedná se o trh velmi rozvinutý. Z toho také plynou podstatné rozdíly ve využití různých typů médií.
Z hlediska čtení či obecně využívání knih pro oba trhy platí, že nadále převažuje tradiční čtení tištěných knih. Německá studie konstatuje, že v porovnání s minulými lety došlo ke zvýšení zájmu o čtení tištěných knih (o 4 % oproti roku 2016), přičemž současně se ukazuje, že e-knihy (příp. audioknihy) nezpůsobují propad trhu s tištěnými knihami. Celkem jednoznačně se prokazuje, že e-knihy a audioknihy jsou a zřejmě zůstanou určitým doplňkem trhu jako celku, např. jako vhodná alternativa při cestování.
V německém prostředí můžeme sledovat dva způsoby využívání (prodeje) e-knih. První, silnější představuje běžný nákup licencí jednotlivých titulů e-knih. Druhým způsobem je zpřístupnění e-knih pomoci paušálního měsíčního poplatku, který umožňuje v průběhu placení licence číst bez omezení jakékoliv tituly, které jsou v nabídce (např. služby Scoobe, Kindle Unlimited nebo Tolino Select).4
Oba způsoby licencování e-knih z hlediska věku čtenářů prokazují stejný trend. Od věkové kategorie 14–18 můžeme zaznamenat nárůst počtu pravidelných čtenářů e-knih až k věkové kategorii 35–44, kde dosahuje svého vrcholu (cca 35 % čte e-knihy), následně s postupujícím věkem intenzita četby e-knih klesá.
Dlouhodobě sledované trendy naznačují, že vzájemný poměr mezi četbou tištěných a elektronických knih se u mladších generací (do 44 let) vyrovnal. Dochází zde k určité stabilizaci, kdy četba tištěných i e-knih se stává běžnou součástí života. Věková kategorie 35–44 let v současné době představuje v německém prostředí určitý zlom ve vztahu k využívání e-knih. Studie předpokládá, že tato hranice se s postupujícím věkem čtenářů a s jejich rostoucí technickou vybaveností bude dále posouvat, tj. trh s e-knihami má ještě další potenciál svého růstu. Současně se také prokazuje, že zvyšující se akceptace e-knih nezmenšuje zájem o tištěné knihy. To dokládá i fakt, že německý průzkum mezi lety 2016 a 2018 zaznamenal zvýšený zájem o četbu jak tištěných knih, tak i e-knih.
Podstatně odlišná situace je v českém prostředí – náš průzkum zaznamenal mezi lety 2013 a 2018 mírný pokles intenzity četby knih jako celku bez ohledu na jejich formu. A pokud jde o trh, resp. nabídku e-knih, zde stále platí řada omezení, i když nabídka zejména od velkých nakladatelů se rozšiřuje. Překážkou většího rozšíření e-knih v našem prostředí je také jejich cena navyšovaná o vysokou DPH. Dostupné údaje z českého a německého průzkumu prokazují, že český čtenář je ve vztahu k e-knihám zatím velmi rezervovaný a konzervativní. Míra využití e-knih je u nás nejintenzivnější u nejmladší věkové kategorie 15–19 let, ale s postupujícím věkem jednoznačně klesá.5 Pokud i čeští čtenáři budou postupně následovat obecný trend k digitálnímu čtení, lze předpokládat, že celkový objem i využití e-knih bude v budoucnu dále růst. Je proto nezbytné, aby veřejné knihovny na tento trend reagovaly a pro své uživatele nabídku e-knih dále rozšiřovaly.
1 Zpráva o českém knižním trhu 2017/2018 [online]. Svaz českých knihkupců a nakladatelů, 2018 [cit. 2018-12-30]. Dostupné z: https://www.sckn.cz/document/download/9c4c4fb0752cf78e0dcdf85310404ed0/.
2 O tématu půjčování e-knih viz blíže: RICHTER, Vít. Bariéry půjčování elektronických knih ve veřejných knihovnách ČR. Čtenář: měsíčník pro knihovny, 2018, 70(5), s. 163–167. ISSN 0011-2321. Dostupné také z: https://www.svkkl.cz/ctenar/clanek/1383.
3 BÖHM, Klaus a Ralf ESSER. Media Consumer Survey 2018: Video, Audio, Zeitungen, Zeitschriften, Bücher und Games: Medienkonsum in Deutschland. In: Deloitte Deutschland [online]. Deloitte Deutschland, 2018, [cit. 2018-12-30]. Dostupné z: https://www2.deloitte.com/de/de/pages/technology-media-and-telecommunications/articles/media-consumer-survey-2018.html.
4 V našem prostředí stejný model zvolilo nakladatelství Grada, které nabízí systém Bookport.
5 Zajímavé jsou konkrétní údaje o půjčování z Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích: zde si nejvíce půjčují e-knihy čtenáři ve věku 20–40 let (46 % e-výpůjček), pak 40+ (42 %), do 20 let je to jen 11 %. Tyto údaje mohou naznačovat, že mladší věkové kategorie výrazně preferují nakupování, vzájemné sdílení nebo možná i nelegální stahování.