Main content
TÉMA: Dress code v knihovnách: Zahraniční praxe s dress codem v knihovnách
KLÁRA RÖSSLEROVÁ Klara.Rosslerova@ff.cuni.cz
Jednou mně jeden cizinec položil otázku, která ho při cestách do České republiky pravidelně napadala – zda je to nějaký národní zvyk, že naši muži chodí do práce v kraťasech a sandálech. Přišlo mu to nevhodné. Jeho otázka mě zarazila, i když všichni známe vtipy o Češích v sandálech s ponožkami, a není to tak dávno, co si z našeho charakteristického módního prvku udělala legraci dokonce slovenská policie.1 Cílem tohoto článku je zjistit, zda naše ponožková praxe je výsledkem chybějícího dress codu, nebo je to prostě v nás.
Praxe v zahraničních knihovnách se liší. Nepodařilo se mi dohledat žádnou konkrétní statistiku existence kodifikovaných pravidel oblékání v knihovnách, téma se však v zahraničních odborných časopisech nebo na knihovnických blozích občas řeší. Sama jsem se s dress codem setkala při stáži v knihovně na Londýnské univerzitě. Hned při nástupu jsem kromě instruktáže bezpečnosti práce dostala do ruky i dokument popisující, jak správně telefonovat (jak se představit, že je nutné zvednout telefon nejpozději do čtvrtého zazvonění, pokud udělala knihovna chybu, omluvit se a nikdy neříkat, že to není moje vina) a konečně dokument popisující vhodné formální oblečení do práce. Základní pravidla zněla: džíny jsou nepřípustné, muži nosí košili a nikdo nenosí otevřené boty. Ráno pak bylo skutečně před vstupem do kanceláří knihovny možné potkat kolegy, jak se přezouvají z tenisek do pánských černých kožených bot. Dokonce ani pod stoly v kancelářích tak nebylo možné zahlédnout pohodlné bačkory nebo pantofle.
Interní směrnice – ano i ne
Pokud je oblečení pro zaměstnance nějak kodifikováno, bývá to formou interní směrnice. Tyto směrnice obvykle obsahují kromě obecné formulace nutnosti chodit oblečený čistě a slušně i velmi konkrétní pokyny. Patří mezi ně zákaz nošení pantoflí a obecně otevřené obuvi, nošení oblečení s potisky a logy (samozřejmě vyjma loga knihovny nebo nápisů souvisejících s knihovnou), zákaz nošení oblečení potrhaného. Někdy je dokonce stanovena i délka sukní (minimálně po kolena) a velikost výstřihu2 nebo čistota nehtů a upravenost vousů3. Obecně však lze říci, že za vhodný styl oblečení můžeme v knihovnách považovat tzv. smart casual, do češtiny přeloženo nejspíš jako nedbale elegantní, tedy kalhoty (klidně i tmavé a dobře padnoucí džíny) s košilí a koženými botami pro muže a kalhoty nebo sukně s halenkou či šaty pro ženy. Pokud není dress code přímo kodifikovaný, dává se za vzor vedoucí pracovník, který by měl být pro zaměstnance příkladem.
Vhodný oděv by měl odpovídat také tomu, co se v daném prostředí obecně považuje za samozřejmost a není to tedy nutné vyžadovat formou nějaké směrnice. Viz příklad s cizincem, který bez ohledu na jakýkoliv dress code cítí, že v kraťasech a sandálech se do práce nechodí. Průzkumem ve skupině pětadvaceti zahraničních kolegů (z Francie, Velké Británie, Švýcarska, Skandinávie, Nizozemska, Belgie a Itálie) jsem zjistila, že kromě čtyř z nich v knihovnách, kde pracují, dress code nemají, a přesto považují oblečení typu smart casual za samozřejmost.
Jmenovky
Jednotné označení knihovníků bývá i mimo Českou republiku třaskavým tématem, protože může být vnímáno jako snaha o potlačování práva na vlastní individualitu každého zaměstnance, příp. knihovníci argumentují tím, že jsou nedostatečně ohodnoceni, a nyní si mají ještě kupovat konkrétní oblečení. To však vedoucí knihovníci vnímají spíše jako výmluvu. Označení alespoň křestním jménem je však v zahraničních knihovnách u knihovníků ve službách zcela běžným standardem.
Oblečení
Slušné a formální oblečení knihovníků by mělo zvýšit jejich důvěryhodnost a profesionalitu, i když k zaručení těchto vlastností pochopitelně jen oblečení nestačí. Výše popsaná pravidla navíc splňuje i stereotypní filmová či mediální představa knihovnice, tedy starší paní s brýlemi, ve svetru na knoflíky, s drdolem a v tlustých punčochách.
Předsudkům o knihovnících se věnuje dánská knihovnice prof. Charlotte Wien, která kromě přísné staropanensky vyhlížející knihovnice zmiňuje i opačný extrém, kterým je stereotyp přehnaně sexy knihovnice s velkým výstřihem a na vysokých podpatcích. Na svém posteru5, se kterým vyhrála v roce 2018 cenu na konferenci asociace evropských vědeckých knihoven LIBER, doporučuje zadat do internetového vyhledávače výraz „female librarian“6, zvolit obrázky a… no přesvědčte se sami. Jen si to zkuste a společně se zamysleme nad tím, jak chceme, aby nás uživatelé vnímali.
Foto: autorka
1 Bitva slovenských a českých policistů na Facebooku. Aktualne.cz [online]. 2. 8. 2018. Dostupné z: https://magazin.aktualne.cz/kuriozity/cesti-a-slovensti-policiste-se-hejtuji-na-facebooku-slovaci/r~5e3d2a54965b11e8b634ac1f6b220ee8/?redirected=1548671177.
2 Geneva Public Library. Personnel Policy [online]. 2018. Dostupné z: https://www.genevapubliclibrary.net/uploads/4/9/7/8/49788875/personnel_policy.pdf.
3 Estherville Public Library. Staff Dress Code [online]. 7/11/2017. Dostupné z: https://www.estherville.lib.ia.us/library-information/policies/dress-code-policy.
4 Podle finské ústavy mají příslušníci švédskojazyčné finské menšiny (přibližně 5% obyvatelstva) právo mluvit se státními úředníky, tedy i univerzitními knihovníky, švédsky, takže i průměrný knihovník má obvykle na jmenovce hned tři různé vlaječky: finskou, švédskou a pochopitelně britskou.
5 WIEN, Charlotte. The Gaybrarian, the Gargoyle and their sexy counterparts: on librarian stereotypes [online]. Jun 2018. Dostupné z: http://findresearcher.sdu.dk/portal/en/publications/the-gaybrarian-the-gargoyle-and-their-sexy-counterparts(159cd22a-644d-4d34-8f29-d30bf5c4f9bc).html.
6 Česky „knihovnice“. Ještě zajímavější výsledky však podá výraz „female librarian outfit“.
Seznam pramenů a literatury:
– ANDERSON, A. Should a library have a dress code. Library Journal [online]. 1992, 117(21), 98–99 [cit. 2019-01-28]. ISSN 03630277.
– ROGERS, Michael. Do Clothes Make the Librarian? Library Journal [online]. 2002, 127(18), 54–55 [cit. 2019-01-28]. ISSN 03630277.
– Bitva slovenských a českých policistů na Facebooku. Aktualne.cz [online]. 2. 8. 2018. Dostupné z: https://magazin.aktualne.cz/kuriozity/cesti-a-slovensti-policiste-se-hejtuji-na-facebooku-slovaci/r~5e3d2a54965b11e8b634ac1f6b220ee8/?redirected=1548671177.
– Brock Township Public Library. Employee Dress Code [online]. 2016-11-09. Dostupné z: http://www.brocklibraries.ca/policies_31_3333940136.pdf.
– Estherville Public Library. Staff Dress Code [online]. 7/11/2017. Dostupné z: https://www.estherville.lib.ia.us/library-information/policies/dress-code-policy.
– Geneva Public Library. Personnel Policy [online]. 2018. Dostupné z: https://www.genevapubliclibrary.net/uploads/4/9/7/8/49788875/personnel_policy.pdf.
– KNASIAK, Lisa. Dress codes at the library. Public Libraries Online [online]. September 14, 2015. Dostupné z: http://publiclibrariesonline.org/2015/09/dress-codes-at-the-library/.
– NEWMAN, Alexa. Workplace dress codes – does your library have one? ALSC Blog [online]. December 28, 2017. Dostupné z: https://www.alsc.ala.org/blog/2017/12/workplace-dress-codes-library-one/.
– ROBERTSON, Guy. What Care Ye for Raiment? Dress Codes and Styles in Our Libraries. Feliciter [online]. 2013, 59(6), 43-46 [cit. 2019-01-28]. ISSN 00149802.
– WIEN, Charlotte. The Gaybrarian, the Gargoyle and their sexy counterparts: on librarian stereotypes [online]. Jun 2018. Dostupné z: http://findresearcher.sdu.dk/portal/en/publications/the-gaybrarian-the-gargoyle-and-their-sexy-counterparts(159cd22a-644d-4d34-8f29-d30bf5c4f9bc).html.