Před 140 lety, 2. 7. 1877, se narodil německo-švýcarský spisovatel Hermann Hesse (†1962), nositel Nobelovy ceny za literaturu (1946). Psal básně a povídky, roku 1911 podnikl cestu do Indie, což ovlivnilo jeho zájem o východní filozofie. Z jeho díla patří k nejznámějším romány Stepní vlk, Narcis a Goldmund a Hra se skleněnými perlami, z kratších próz pak např. Demian, Klingsorovo poslední léto nebo Siddhárta.
Před 40 lety, 2. 7. 1977, zemřel Vladimir Nabokov (*1899), spisovatel ruského původu, který po revoluci odešel nejprve do Berlína, pak do USA a poslední léta prožil ve Švýcarsku. Psal rusky (např. romány Mášeňka, Král, dáma, kluk, Lužinova obrana, Pozvání na popravu nebo Dar), později anglicky (proslulý bestseller Lolita, dále např. Pnin, Ve znamení levobočka, Bledý oheň či Ada aneb Žár). Je autorem vzpomínek Promluv, paměti, psal také básně, povídky a eseje a překládal cizí i vlastní díla (z ruštiny do angličtiny či naopak).
Před 30 lety, 2. 7. 1987, zemřel Václav Černý (*1905), literární historik, kritik a překladatel (přeložil např. Cervantesova Dona Quijota nebo Montaigneovy Eseje), autor rozsáhlých pamětí.
Před 80 lety, 3. 7. 1937, se narodil britský dramatik a scenárista českého původu Tom Stoppard, dobře známý svým zájmem o rodnou vlast a podporou českých disidentů v 70. a 80. letech, o nichž mj. pojednává i jeho hra Rock’n’Roll. Z dalších her: Rosenkrantz a Guildenstern jsou mrtvi, Travestie, To pravé, Arkádie, Vynález lásky aj. Získal Oscara za scénář k filmu Zamilovaný Shakespeare.
Před 50 lety, 4. 7. 1967, zemřel Ondřej Sekora (*1899), tvůrce Ferdy Mravence a brouka Pytlíka.
Před 140 lety, 6. 7. 1877, se narodil ruský spisovatel Alexej Remizov (†1957), z jehož díla vyšly česky např. Křížové sestry.
Před 110 lety, 6. 7. 1907, se narodil Jaroslav Foglar (†1999), oblíbený autor próz pro mládež Hoši od Bobří řeky, Záhada hlavolamu či Stínadla se bouří a spoluautor komiksu Rychlé šípy.
Před 200 lety, 12. 7. 1817, se narodil americký esejista a filozof Henry David Thoreau (†1862), představitel transcendentalismu, autor spisu Walden aneb Život v lesích.
Před 100 lety, 14. 7. 1917, se narodil americký spisovatel William Eastlake (†1997), autor slavného válečného románu Hájili jsme hrad.
Před 200 lety, 18. 7. 1817, zemřela dodnes populární anglická spisovatelka Jane Austenová (*1775), autorka románů Rozum a cit, Pýcha a předsudek, Emma, Opatství Northanger, Mansfieldské panství a Anna Elliotová, které stále vyvolávají zájem čtenářů, ale i filmařů či autorů divadelních adaptací.
Před 60 lety, 19. 7. 1957, zemřel italský spisovatel Curzio Malaparte (*1898), autor knih Kaput či Kůže.
Před 50 lety, 22. 7. 1967, zemřel americký básník a spisovatel Carl Sandburg (*1878), nositel dvou Pulitzerových cen za poezii a jedné za biografii Abrahama Lincolna; česky vyšly výbory Dobré jitro, Ameriko a Ocel a dým.
Před 60 lety, 23. 7. 1957, zemřel italský spisovatel Giuseppe Tomasi di Lampedusa (*1896), autor jediného románu Gepard, vydaného posmrtně a zfilmovaného Luchinem Viscontim.
Před 90 lety, 24. 7. 1927, zemřel jeden z nejslavnějších japonských spisovatelů Rjúnosuke Akutagawa (*1892), podle jehož povídek vznikl slavný film Akiry Kurosawy Rašómon a po němž je pojmenována i nejvýznamnější japonská literární cena. Česky vyšel výbor Obraz pekla a jiné povídky.
Před 10 lety, 30. 7. 2007, zemřel Ingmar Bergman (*14. 7. 1918), švédský divadelní a filmový režisér, scenárista a spisovatel, autor více než čtyřiceti filmů; napsal autobiografie Laterna magica a Obrázky a mnoho svých filmových scénářů přepsal do podoby filmových povídek, z nichž řada vyšla i česky: Fanny a Alexandr, Sedmá pečeť, Lesní jahody, Jako v zrcadle, Hosté večeře Páně, Mlčení, Scény z manželského života, Hadí vejce, Persona, Šepoty a výkřiky, Tváří v tvář, Podzimní sonáta, Co chvilku křičí na jevišti světa, Sarabanda. Na konci života vydal také volnou autobiografickou trilogii Dobrá vůle, Nedělňátka a Soukromé rozhovorya scénář Nevěra, jejichž realizaci ale svěřil jiným režisérům.
Sestavil MILAN VALDEN
Portréty archiv autora
