VĚRA ONDŘICHOVÁ vera.ondrichova@gmail.com

Advokacie neboli obhajoba knihoven, co to vlastně je? Proč se jí v USA zabývají desítky let a u nás to teprve začíná být téma? A co si z americké „library advocacy“ můžeme dobrého vzít do naší praxe? Odpovědi na tyto otázky mě moc zajímaly a pátrala jsem, kdo by je uměl zodpovědět. Dostala jsem skvělý tip na Hanu Landovou, ředitelku Studijního a informačního centra České zemědělské univerzity v Praze a také předsedkyni výkonného výboru Asociace knihoven vysokých škol ČR.

Hanko, vy jste žila několik let v Kanadě. Jaké je kanadské knihovnictví? Co má s naším společného a v čem se liší?

Znám hlavně knihovny v Torontu, kde jsem tři roky žila. Torontská městská knihovna má desítky poboček a každá z nich je jiná. Jaké je okolí, komunita kolem knihovny, taková je knihovna. A nebo obráceně – když si chcete udělat obrázek o komunitě, která ve čtvrti žije, zajdete do knihovny. Některé pobočky mají fond v čínštině, jiné ve španělštině. Servis pro imigranty, zejména ty nově příchozí, je jednou z nejdůležitějších služeb knihovny. Knihovníci v rámci svých běžných služeb připravují nejen jazykové kurzy, ale i semináře s tématy, jak se ucházet o práci, kde najít nabídky práce, jak si připravit životopis. Také jsou vytvářeny odpolední programy pro děti, zaměřené na psaní domácích úkolů a přípravu do školy. Pro děti ale knihovna zajišťuje i další aktivity pro volný čas.

U nás knihovny taky chystají pro děti nabídku pro volný čas. Vypadá to v Kanadě jinak?

V Kanadě i v USA je, řekla bych, daleko výraznější role knihovny jakožto bezpečného místa, útočiště, kam mohou děti chodit ve svém volném čase. Nejen že to tak vnímají nebo chtějí knihovníci, ale především to opakovaně v různých výzkumech zdůrazňují rodiče. Knihovna je útočištěm, kam se děti stahují po škole, aby neběhaly po ulicích, kde není zdaleka tak bezpečno jako v českých městech, a to včetně Prahy. Toto zatím čeští rodiče tak silně nevnímají. Je to zřejmě dobrá známka bezpečnosti našich měst. Ale myslím, že bychom i u nás mohli tento aspekt více zdůrazňovat. Jde to tak trochu ruku v ruce s důrazem na komunitní roli knihovny – knihovna už dávno není jen půjčovna knížek, ale bezpečný prostor, kde vám a vašim dětem bude dobře. Když se ještě vrátím do Kanady: velmi důležitý je i aspekt bezplatnosti služeb knihovny – v Torontu každý, kdo má ve městě trvalé bydliště, může využívat všechny služby knihovny zdarma.

Nás v tomto seriálu zajímá hodnota knihoven a schopnost tu hodnotu vysvětlovat našemu okolí. Mají na to v Americe nějaký recept?

Americké a některé kanadské knihovny jsou sdruženy v American Library Association (ALA), Americké knihovnické asociaci. ALA existuje už od roku 1876, je to největší a nejstarší knihovnická organizace na světě, má 62 000 členů. Za dobu své existence si vypracovala mnoho způsobů, jak prosazovat zájmy knihoven. Má samostatný výbor pro obhajobu knihoven, zástupci asociace vyjednávají za knihovny na národní úrovni, dělají velké kampaně. S nástupem Donalda Trumpa nastala v USA kritická situace pro všechny paměťové instituce, protože nová vláda navrhla snížení jejich rozpočtů o třetinu, a to je situace, kdy je mimořádně důležité, aby knihovny hovořily jedním jazykem. Ve chvíli, kdy byl zveřejněn návrh rozpočtu na rok 2018, Asociace byla schopna během chvíle dostat do médií kritická vyjádření, podnítit velké firmy, aby lobbovaly u senátorů, a dokonce dát jednotlivým knihovníkům návod, jak mohou oslovit své volené zástupce.

Jak takový návod vypadá?

Kontakty na jednotlivé okrsky! Každý má nějakou tetu, strejdu, babičku. Může se s nimi domluvit a pak střídavě volat svému senátorovi, říci mu své argumenty, ukázat tato čísla. E-maily neposílejte, volejte, anebo za ním přímo zajděte do jeho kanceláře.

To už je tedy advokacie nebo lobbing ve chvílích krize! Co ale dělat, když ještě nenastala? U nás se knihovní rozpočty snižují po jednotlivých procentech a dosud nikoho nenapadá, že knihovny nepotřebuje...

ALA se snaží, aby si hodnoty knihovny byli vědomi její uživatelé – jednotliví lidé, ale i firmy, školy, instituce. Sbírá jejich názory a zároveň je formuje nebo formuluje i pro ostatní. Učí ty, které o hodnotě knihovny nenapadne přemýšlet, aby si tu hodnotu zformulovali. Podívejte se např. na iniciativu I love libraries.¹ Vysvětluje a propaguje hodnotu knihoven, vysvětluje lidem, jak mohou knihovnu poškodit rozpočtové a jiné zásahy, a učí je, jak se za svou knihovnu postavit nebo pro ni něco udělat. ALA dělá advokacii průběžně. V dobách klidu si zajišťuje dobré jméno a spojence pro doby krize. Představuje knihovny v médiích a veřejných diskusích v dobrém světle a ve spojení se zásadním užitkem pro společnost.

Jak to vypadá prakticky?

Jeden vzdělávací projekt pro knihovníky se jmenuje Advocacy University. Ten obsahuje řadu, řekla bych desítky nástrojů pro to, aby knihovníci byli schopni promluvit za svou knihovnu a vysvětlit její hodnotu. Najdete tam rady, jak najít hlavní sdělení své informační kampaně, jak pracovat s médii, když se ocitnete v potížích se zřizovatelem, jsou tam návody z oblasti lobbingu nebo pořádání velkých akcí. Přečtete si tam seznam témat, o kterých mluvit s médii, úředníky nebo politiky – a také návod, jak o nich mluvit, jak najít a být si vědom cíle takového rozhovoru. Je tam i jednoduchý kalkulátor hodnoty knihovny, který převede vaše odvedené služby na peníze, tedy na číslo, které je politikům a úředníkům velmi srozumitelné.

Je to použitelné i v našich knihovnách?

Je to něco, co je třeba mít připravené. Mít nápady a mechanismy, kontaktní seznamy. Ve chvíli, kdy se něco řeší, když třeba přijde na řadu krácení rozpočtů, na to být připraven. Musí to jít nějak shora, aby lidé v pravý čas dostali návod a věděli: Jasně, zavolám, napíšu, promluvím! Bývají tam i argumenty, které se dají použít například při diskusi se starostou.

Myslíte, že to je zásadní věc, která nám dnes chybí?

Chybí nám hlavně rovina trvalé propagace knihoven. SKIP organizoval již několik kampaní, třeba Přečtěte si to dřív než Hollywood. Ale to byla izolovaná akce, stejně jako Knížka pro prvňáčka nebo Noc s Andersenem. Problém je, že za knihovnictví jako celek nikdo nedělá PR. Témat, jež by se měla využít, je nekonečná řada: digitální gramotnost, bezpečnost na internetu, mediální gramotnost a další. Podívejte se třeba na novou kampaň ALA, která se jmenuje Libraries Transform. Mně se hrozně líbí, jak je udělaná. Zdůvodní, proč se to vůbec dělá. Natočí vysvětlující videa pro management knihoven. Zpracují se sady výborných propagačních materiálů, které jednotlivé knihovny jen vezmou, upraví je a využijí. Nám chybí nějaký centrální tým, který by vybíral témata, umisťoval je do médií a veřejné diskuse, chystal se spolu s profesionály na komunikaci, připravoval grafický design a propagační materiály, mluvil za knihovny jako celek. Je nám ale jistě všem jasné, že toto nejde zajistit bez profesionálního – myšleno placeného – týmu, který se naplno věnuje jen této problematice. A to v Česku, kde knihovnické profesní organizace fungují v podstatě výhradně na dobrovolnické bázi, zatím není myslitelné. Museli bychom najít nějaký kompromis.

Má smysl budovat společnou značku, kterou by sdílely knihovny různých zřizovatelů a poslání?

Určitě má smysl budovat dobré jméno knihovny – ne jednotlivé organizace, ale knihovny jako instituce, značky spolehlivosti a kvality. Teď jsem o tom slyšela zmínky např. v souvislosti s Centrálním portálem knihoven, ale jistě by to mělo probíhat i mimo něj. Když už věnujeme tolik času, peněz a úsilí do vybudování společného portálu, věnujme ještě něco navíc do péče o dobré jméno knihoven a jejich systematickou prezentaci. A tady bych také zdůraznila možnost propojit zájmy všech typů knihoven. Často se oddělují vysokoškolské a specializované knihovny od knihoven veřejných. Jistě, některé cíle jsou odlišné, ale mnohem více jich je společných. A když k nám do Suchdola přijde student, rádi mu také doporučíme pobočku městské knihovny v blízkosti místa, kde bydlí. A jsme rádi, že se takto třeba mimopražský student dozví, kde se nachází a co mu může nabídnout. V tuhle chvíli je čas hájit knihovnictví jako celek a vysvětlovat smysl a užitek celého systému.

1  http://www.ilovelibraries.org/