Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

když jsem před dvaceti lety vyměnila knihovnictví za práci v neziskové organizaci zaměřené na rodiny s dětmi s různými hendikepy, jednou z prvních školicích organizací, se kterou jsem se setkala, byla společnost Nová škola. Náplň školení i přednášející si pamatuji dodnes – snad i to je známka kvality její práce. Nová škola, o. p. s., je spojená s realizací školních čtenářských klubů, kterým patří téma tohoto čísla. Na tom, že čtení může přinášet dětem potěšení i v dnešní „digitální“ době a že škola ve spolupráci s knihovnou na tomto poli může udělat kus dobré práce (i tam, kde děti nejsou vedeny ke čtení rodiči), se shodnou autoři všech článků, ať už jsou psány z pozice obecnější, nebo z „první linie“. Lucie Vrtalová, akční knihovnice z choceradské knihovny, píše: Některé děti nejsou předurčeny k úspěchům ve škole, ale ve čtenářských klubech se jim mimořádně daří. A to je potenciál klubů, který podle mého názoru daleko převyšuje „pouhé“ získání čtenářských dovedností i kvalitně nastavenou spolupráci škola – knihovna.

S první částí průzkumu z roku 2018, jak u nás v Česku čteme a získáváme e-knihy a audioknihy, se můžete seznámit v článku V. Richtera, další příspěvek s emotivním názvem Publikuj, nebo zemři! se týká predátorských časopisů, vydavatelství, ale třeba i konferencí.

Na následujících stránkách se budete pohybovat jak na domácí půdě, tak i v zahraničí. Nahlédnete do jednání bratislavské konference Knižnice 2018, vydáte se na stáž po knihovnách rakouské Vídně. V rámci Knihovnického cestopisu tentokrát procestujete s autory Moravskoslezský kraj. Tomuto specifickému kraji s početnou polskou menšinou se pak věnuje i rubrika ke stoletému výročí vydání prvního knihovního zákona a třetí strana obálky s krásnými (doslova v potu tváře získávanými) dobovými fotografiemi.

Před červnovou celostátní valnou hromadou SKIP se rozeběhly její krajské předstupně, a tak můžeme začerstva poblahopřát člence naší redakční rady Mirce Fojtové, že byla zvolena novou předsedkyní středočeské organizace.

Ve věci elektronického dodávání dokumentů v digitální formě knihovnami, na jejichž zhotovení již byly vynaloženy nemalé prostředky ze státního rozpočtu, stále nepadlo rozhodnutí. Začínají si toho všímat i média (např. Lidové noviny z 27. 2.). V souladu s populárním komiksem Zelený Raoul se tedy začínáme ptát, a co na to Jan Tleskač?   

Vám všem v Choceradech, Frýdku-Místku, Ostravě, Bratislavě, Vídni i jinde přejeme z redakce, ať se vám práce daří a svým uživatelům dopřáváte chuť i radost ze čtení plnými doušky!

PAVLA VLKOVÁ, JAROSLAV CÍSAŘ