Main content

RECENZE: Literární kronika první republiky

MILAN VALDEN  Milan.Valden@seznam.cz

ŠÁMAL, Petr, Tomáš PAVLÍČEK, Vladimír BARBORÍK, Pavel JANÁČEK a kol.

Literární kronika první republiky: události, díla, souvislosti. Praha: Academia, Památník národního písemnictví a Ústav pro českou literaturu AV ČR, 2018. 518 s.

ISBN 978-80-200-2909-6

Výpravná kniha vyšla k loňskému stému výročí vzniku Československa. Podrobně sleduje literární události a díla let 1918–1938 v mnohonárodnostním státě, v němž se četlo a psalo nejen česky, ale i slovensky, německy, rusky, ukrajinsky, maďarsky či polsky. Těchto jednadvacet let bylo rozkvětem jak společenského, politického a hospodářského života nového státu, tak i umění a kultury. Rodila se nejen nová díla, ale i nové umělecké směry a avantgarda; proměňovaly se možnosti knižní grafiky a tisku. Mnozí spisovatelé, překladatelé, nakladatelé, kritici či výtvarníci se zapojili do „služeb“ samostatné republiky, kterou tak chtěli povznést mezi vzorové demokratické a plně se po všech stránkách rozvíjející státy. Vznikala nová nakladatelství, časopisy, knižní edice atd. Toto vše se kniha snaží postihnout.

Autoři koncipují každý z jednadvaceti „ročníků“ první republiky stejně: nejprve v kalendáriu stručně shrnou průřez literárním děním, následuje jedno vybrané reprezentativní, umělecky významné dílo za každý rok, které je představeno stručným výkladem, ukázkou a výběrem z kritických ohlasů; oddíl Z knižní nabídky roku… reprodukuje obálky dalších důležitých děl toho roku u nás vydaných (a umožňuje tak sledovat proměňující se styl a nápaditost výtvarníků). Posledním oddílem je pak vybrané téma, které rozebírá souvislosti meziválečné literární kultury (např. světová válka jako literární téma, jak se četlo za první republiky, metody a cíle avantgardy, knihovny či knižní trh v ČSR, Pražský lingvistický kroužek, literatura pro děti a mládež, překlady a překladatelé, kniha jako umělecké dílo i předmět spotřeby, menšinová literatura, slovenská meziválečná avantgarda, literatury Podkarpatské Rusi, Německá Praha aj.).

Jednadvacet vybraných literárních děl mapuje jak prózu, tak i poezii a drama a vedle české vybírá i ze slovenské a německy psané literatury. Autoři vybrali Měsíce Karla Tomana, Podivné přátelství herce Jesenia Ivana Olbrachta, Knaben und Mörder Hermanna Ungara, Haškovy Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války, Wolkerovu Těžkou hodinu, Jégého historický román Adam Šangala, Vančurova Pekaře Jana Marhoula, Seifertovu sbírku Na vlnách TSF, Kafkův Zámek, hru bratří Čapků Adam Stvořitel, Výkriky bez ozveny Milo Urbana, Durychovo Bloudění, sbírku Kohout plaší smrt Františka Halase, Das Slawenlied F. C. Weiskopfa, Caesara Voskovce a Wericha, Iba oči Jána Smreka, Sbohem a šáteček Vítězslava Nezvala, sbírku Otvorené okná Laca Novomeského, Máchovské variace Josefa Hory, román Moskva-hranice Jiřího Weila a Následníka trůnu Ludwiga Windera. Vedle textů, psaných přístupnou formou, je kniha přímo nabitá ilustracemi a reprodukcemi obálek, a podává tak atraktivním způsobem obraz pestrého a bohatého literárního života mezi dvěma světovými válkami v Československu.