VÍT RICHTER  Vit.Richter@nkp.cz

DANIELISOVÁ, Tereza. Knihovní zákon: komentář.

Praha: Wolters Kluwer, 2018. 89 s. ISBN 978-80-7598-156-1.

Česká republika má mimořádně hustou síť knihoven, kterou ročně využije více než 23 milionů návštěvníků. Jsme také zemí, kde je již od roku 1919 tradicí mít knihovní zákon. Ten poslední o podmínkách poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb je platný od roku 2001 a je trochu s podivem, že k němu doposud nebyl publikován žádný ucelený komentář. Z tohoto hlediska je nezbytné ocenit iniciativu nakladatelství Wolters Kluwer a zpracování komentáře k této právní normě.

Podstatná část knihoven jsou instituce, které nemají právní subjektivitu, to znamená, že jsou organizační složkou obce, školy, ústavu, podniku, muzea nebo jiných institucí. Z tohoto hlediska bude komentář velmi užitečný pro zřizovatele či provozovatele knihoven, neboť přináší řadu důležitých informací o tom, jaké jsou jejich povinnosti, jak knihovnu evidovat, provozovat nebo jak je nezbytné nastavit služby pro návštěvníky, aby byl dodržen princip rovného přístupu všem bez rozdílu.

Pracovníci knihoven nejvíce ocení výklad k povinným či nepovinným službám, k principu bezplatných služeb a služeb, které je možné poskytovat za úhradu vynaložených nákladů. Komentář se také soustřeďuje na bližší specifikaci vztahů mezi knihovním zákonem a oblastí autorského práva, které mohou být značně komplikované zejména pro služby v digitálním prostředí nebo při poskytování kopírovacích služeb. Knihovní zákon vymezuje systém knihoven, úlohu hlavních typů knihoven i základní pravidla spolupráce mezi knihovnami. Podrobně je pojednána citlivá oblast poskytování různých typů meziknihovních služeb, kde knihovny musí mezi sebou spolupracovat a respektovat stanovená či dohodnutá pravidla. Základem pro činnost každé knihovny je její knihovní fond, který má jednak svou finanční hodnotu, ale je také součástí kulturního dědictví. I v této oblasti pomůže komentář při řešení složitých případů při správě, ochraně a uchování knihovního fondu, doporučí, jak si poradit s jeho revizí, aktualizací nebo odpisy.

Komentář se opírá o řadu dílčích výkladů ke knihovnímu zákonu, které zpracovalo Ministerstvo kultury nebo jiné orgány státní správy, a uvádí je do vzájemné souvislosti. Velmi cennou složkou komentáře jsou odkazy na návazné právní předpisy, výklady, včetně mezinárodních doporučení. Knihovní zákon od svého přijetí již prošel několika nepřímými novelizacemi zejména technického rázu. Komentář v řadě případů nabízí celou řadu podnětů pro zpřesnění pojmů a pravidel, které by bylo prospěšné využít při zásadnější novele.