Zdroje jsou dostupné v Knihovně knihovnické literatury Národní knihovny ČR

V japonských knihovnách je jednou z nejdůležitějších otázek ochrana svobody čtení, tedy ochrana soukromých informací. Když navštívíte Japonsko a jedete vlakem či metrem, můžete si všimnout, že lidé čtou knihy, kde je název zakrytý papírem. Jakou knihu čtete, je totiž „soukromá informace“. V roce 2017 byl schválen novelizovaný zákon o ochraně osobních údajů, který se odrazil i v činnosti japonských knihoven. Hlavním cílem zákona je kontrola firem, které různé seznamy osobních údajů kupují a prodávají. Tyto údaje se totiž stávají novým ekonomickým aktivem. Všechny firmy musí přesně doložit, jak s osobními informacemi klientů pracují. Knihovny z velké části omezily osobní identifikační údaje svých uživatelů, údaje o ztrátách knih, záznamy o referenčních službách, údaje o vypůjčených materiálech atd. Asociace knihoven Japonska vydala prohlášení o intelektuální svobodě v knihovnách – jakou knihu čtenář čte, se považuje za jeho soukromou informaci. To se uvádí také v etickém kodexu japonských knihovníků. Knihovníci procházejí důslednými školeními s tématy soukromí uživatelů, aby rozpoznali a porozuměli všem legislativním dokumentům, které se k této oblasti vztahují. Pokud je např. knihovna vyzvána, aby předala osobní údaje svých klientů policii, musí o svolení požádat příslušné oddělení místní samosprávy. Knihovny mají pro ochranu osobních údajů stanovena pravidla a pokyny a viditelně je zpřístupňují veřejnosti.

(IFLA Journal – Volume 44, Number 3, October 2018, s. 223–228)

Příchod webu 2.0 změnil publikační chování vědců a způsob šíření výsledků vědy a výzkumu ve vědecké komunitě i mimo ni. Publikování výstupů v online prostředí přineslo nové možnosti hodnocení a měření jejich dopadu, tzv. altmetriky. Považují se za alternativu, resp. doplněk k tradičním metrikám dlouhodobého dopadu, jako jsou impakt faktor či h-index, založené výlučně na citování. Právě proto mohou mít význam především pro vědní obory, kde je citační analýza nedostatečná, především v humanitních vědách. Alternativní metriky nabízí projekt ImpactStory a společnosti Altmetric a PlumAnalytics. Díky nim dnes tyto služby využívají vědci na svých webových stránkách, institucionální repozitáře i open access časopisy. Služba PlumAnalytics vypočítává altmetriky pro 29,7 milionů, Altmetric.com pro pět milionů a ImpactStory pro milion vědeckých článků. Zdrojem pro altmetriky je web. Autoři altmetrického manifestu jsou přesvědčeni, že díky altmetrikám se recenzní konání uskuteční v daleko větším rozsahu a vnímají je jako vhodný doplněk k tradičnímu recenzování. Altmetriky zachytávají aspekty dopadu vědecké práce ve velmi krátkém čase. Jejich odpůrci tvrdí, že se dají lehce manipulovat, je však třeba poznamenat, že umělé navyšování se nevyhýbá ani klasickým metrikám. Prudký vývoj altmetrik ve vědecké komunikaci ukazuje, že jejich rychlost, různorodost a široký záběr jsou bonusy, které klasické metriky neposkytují. Další výzkum může prokázat opodstatněnost jejich využívání.

(Bibliotheca Universitatis – ročník 14, číslo 1, 2018/2019, s. 11–12)

Knihovna berlínského Muzea homosexuálů sestává z více než 20 000 svazků, které pokrývají všechny příslušné vědecké obory. Patří sem témata společenská, sociologická a sexuologická, stejně jako historie umění nebo velká sbírka vzácných pornografických časopisů. Z počátků homosexuálního a lesbického hnutí existuje také velké množství „šedé literatury“. Během několika let se oblast sbírky rozšiřovala a dnes je tato knihovna největší knihovnou na světě založenou na tematice LGBTIQ. Muzeum bylo založeno v roce 1985 jako jedinečná směsice knihovny, archivu a výstavních prostor. Knihovnu a archiv muzea s více než 1 500 000 dokumenty tvoří výhradně dary od uživatelů. Zvláštností kolekce je vzácná sbírka Rara s více než 2500 tituly, která obsahuje romány a básnické knihy s homosexuální tematikou, lesbické obrázky známých umělců, krásná bibliofilská vydání a také první homosexuální časopisy. Nejstarší knihou vázanou ve vepřovici je vydání erotického románu Satyricon z roku 1619. Muzeum homosexuálů spolupracuje s dalšími berlínskými organizacemi jako je FFBIZ – archiv feministického hnutí a archiv Lili Elbe, který se věnuje Queer historii.  

(BuB Forum Bibliothek und Information – Jahrgang 70, Nr. 6, 2018, s. 338)

Připravil ROMAN GIEBISCH