Před 100 lety, 1. 12. 1918, zemřela nejvýznamnější maďarská spisovatelka Margit Kaffková (* 1880), autorka románu Barvy a léta.

Před 100 lety, 2. 12. 1918, zemřel francouzský dramatik Edmond Rostand (* 1868), autor proslulé hry Cyrano z Bergeracu.

Před 90 lety, 6. 12. 1928, se narodil český spisovatel Karel Pecka († 1997), autor románu o životě politických vězňů Motáky nezvěstnému či povídek Malostranské humoresky.

Před 90 lety, 7. 12. 1928, se narodil český spisovatel, publicista, scenárista a překladatel Zdeněk Mahler († 2018), autor knih o Mozartovi (Sbohem, můj krásný plameni), Smetanovi (Nekamenujte proroky), Dvořákovi (Spirituál bílého muže) či Mahlerovi (Krajan Gustav Mahler), překladatel Gogolova Revizora, autor scénáře k filmům Božská Ema, Lidice a dalším; jako poradce se podílel na scénáři k Formanovu filmu Amadeus.

Před 410 lety, 9. 12. 1608, se narodil anglický básník John Milton († 1674), jehož nejslavnějším dílem je rozsáhlý epos Ztracený ráj.

Před 100 lety, 11. 12. 1918, se narodil ruský spisovatel Alexandr Solženicyn († 2008). Za kritiku Stalina v dopise svému příteli byl v roce 1945 zatčen a následujících osm let strávil v trestaneckých táborech. V letech 1953–1956 žil ve vyhnanství v Kazachstánu, v roce 1957 byl rehabilitován a pak působil jako učitel ve středním Rusku. Proslavil se v roce 1962 působivou novelou Jeden den Ivana Děnisoviče, v níž líčí život v trestaneckém pracovním lágru (gulagu). Následovaly novely Případ na stanici Krečetovka, Matrjonina chalupa a Ve vyšším zájmu a rozsáhlé romány V kruhu prvním a Rakovina. V roce 1970 mu byla udělena Nobelova cena za literaturu. V Rusku mu však bylo postupně znemožněno publikovat. V roce 1974 byl deportován ze země a zbaven sovětského občanství. Usadil se nejprve ve Švýcarsku a později ve Vermontu v USA. Do Ruska se vrátil v roce 1994. V zahraničí vydal Souostroví Gulag, umělecký dokument o ruských pracovních táborech, a pracoval na rozsáhlém cyklu Rudé kolo či na dvoudílné autobiografii, která vyšla i u nás.

Před 90 lety, 12. 12. 1928, se narodil Čingiz Ajtmatov († 2008), kyrgyzský spisovatel píšící též rusky, autor proslulé milostné novely Džamila či románů Stanice Bouřná (A věku delší bývá den) a Popraviště.

Před 170 lety, 19. 12. 1848, zemřela anglická spisovatelka Emily Brontëová (* 1818), jedna ze tří literárně činných sester, autorka slavného románu Na Větrné hůrce.

Před 50 lety, 20. 12. 1968, zemřel pražský německý spisovatel Max Brod (* 1884), překladatel a propagátor Janáčkových oper, přítel Franze Kafky, po jehož smrti nedodržel Kafkovo přání,

aby zničil jeho rukopisy a naopak je publikoval; napsal Kafkův životopis či paměti Život plný bojů a Pražský kruh.

Před 50 lety, 20. 12. 1968, zemřel americký spisovatel John Steinbeck (* 1902), nositel Nobelovy ceny za literaturu (1962) a Pulitzerovy ceny za své vrcholné dílo Hrozny hněvu, autor románů či novel O myších a lidech, Na plechárně, Pláň Tortilla, Zima úzkosti, Toulavý autobus, Byla kdysi válka, Nebeské pastviny, Neznámému bohu či Na východ od ráje.

Před 60 lety, 21. 12. 1958, zemřel německý spisovatel Lion Feuchtwanger (* 1884), autor stále populárních historických románů Ošklivá vévodkyně, Žid Süss, Židovská válka, Lišky na vinici, Židovka z Toleda či Nepravý Nero.

Před 80 lety, 25. 12. 1938, zemřel Karel Čapek (* 1890), básník, překladatel, filozof, fotograf, dramatik, divadelní režisér, publicista, esejista, prozaik; psal romány, povídky i cestopisy. Z díla Karla Čapka jmenujme dramata Loupežník, R.U.R. (slovo robot z této hry, které vymyslel Josef Čapek, přešlo do mezinárodního slovníku), Věc Makropulos (hra se stala předlohou opery Leoše Janáčka), Bílá nemoc a Matka; romány Továrna na absolutno, Krakatit, Hordubal, Povětroň, Obyčejný život, Válka s mloky; soubory Boží muka, Trapné povídky, Povídky z jedné kapsy a Povídky z druhé kapsy; cestopisy Italské listy, Anglické listy, Výlet do Španěl; průkopnické překlady Francouzská poezie nové doby; knížky pro děti Devatero pohádek a Dášeňka čili život štěněte; či slavné Hovory s T. G. Masarykem. Několik děl napsal také společně se svým bratrem Josefem.

Sestavil MILAN VALDEN

Portréty archiv autora