JAROSLAV CÍSAŘ  ctenar@svkkl.cz

Druhá část textu, jenž sumarizuje základní oficiální fakta o knižní produkci České republiky v roce 2017, kterými se země prezentuje v UNESCO. Obsahuje souhrnné údaje o státních vydavatelích i vydavatelích vysokých škol a univerzit, struktuře knižní produkce a vydávání překladů.

Vydavatelé vysokých škol, univerzit a ústředních státních institucí

Výše nákladů jednotlivých titulů knih vydavatelů univerzit, vysokých škol a vydavatelských útvarů ústředních státních orgánů je většinou nesrovnatelná s výší nákladů privátních vydavatelů. Jejich ediční plány se řídí především požadavky daných škol, fakult, kateder a institucí státní správy a přednostně uspokojují jejich potřeby. Mnohé tituly z jejich edičních plánů patří do mimotržní produkce tzv. šedé literatury.

Rovněž při posuzování jejich činnosti lze tedy hovořit o setrvalém stavu včetně objemu jejich produkce s výraznými výkyvy, jako je tomu např. u Českého statistického úřadu nebo Ústavu zdravotnických informací, jejichž vydavatelské aktivity výrazně podléhají potřebám vyhodnocování různých průzkumů veřejného mínění, sčítání obyvatel apod.

Ze státních institucí patřily jako tradičně k největším vydavatelům Ministerstvo zemědělství (64 vydaných titulů, předloni 76, 46 v roce 2015), Český statistický úřad (63 vydaných titulů; předloni 84, 45 v roce 2015) a Ústav racionalizace ve stavebnictví (52 vydaných titulů; předloni 52, 53 v roce 2015). Bilance dalšího z pouze několika existujících státních vydavatelských subjektů se specifickou produkcí, Knihovny a tiskárny pro nevidomé K. E. Macana, je následující: loni připravila celkem 75 titulů v Braillově bodovém písmu, z toho 46 titulů beletrie, 14 titulů učebnic a 15 titulů hudebnin (předloni činila úhrnem jejich produkce 56 titulů a 39 v roce 2015).

Struktura knižní produkce

V roce 2017 představovaly novinky, tj. nově vydané tituly knih (první vydání), bez ohledu na to, zda se jedná o původní české dílo nebo překlad, 87 % celkové produkce vydavatelských subjektů ČR; v absolutních číslech to představuje celkem 14 322 titulů. Percentuálně je to téměř shodná bilance ve srovnání s předchozím rokem. Zúžíme-li svou analýzu titulové produkce pouze na díla české provenience, pak se na celkové loňské knižní produkci podílí domácí tvorba necelými dvěma třetinami (téměř 65 %, tj. 10 587 titulů). I to se v zásadě shoduje s předchozím rokem.

V knižní produkci českých vydavatelských subjektů za rok 2017 opět převažují knihy v češtině, a to z více než 86 % (absolutně to představuje 14 195 titulů). Dalších 848 titulů vyšlo v češtině s podílem jiného jazyka. Vedle toho čeští vydavatelé loni připravili k vydání i dalších 180 vícejazyčných publikací. V cizojazyčné knižní produkci českých nakladatelských domů znovu výrazně dominovala angličtina s více než 4% podílem na celkové knižní produkci České republiky (viz Tabulka II). Loni u nás opět vyšly knihy v celkem 25 jazycích včetně esperanta (čtyři tituly) nebo staroslověnštiny (dva tituly). Také tyto dílčí kvantitativní ukazatele v podstatě kopírují bilanci z předchozích let.

Po rekordním počtu vydaných titulů beletrie či některých dalších typů literatury z roku 2016 se rok 2017 tentokrát vyznačoval kvantitativním poklesem. Knižní produkce krásné literatury České republiky se na celkovém objemu titulové produkce podílela zhruba třetinou (30 %; 4985 titulů). Podíl dětské literatury na úhrnné roční produkci ČR zůstal na přibližně stejné úrovni – 11 %, i když se kvantitativně jedná o více než desetiprocentní pokles (viz Tabulka III).

K nejvýraznějšímu snížení došlo v počtu vydaných titulů učebnic a vysokoškolských skript. Spolu se snížením v roce 2016 jejich celková produkce loni oproti rekordnímu roku 2014 poklesla téměř na polovinu. V roce 2017 vyšlo celkem pouze 856 titulů, což představuje o něco více než 5% podíl na celkové roční knižní produkci (viz TABULKA III); v roce 2015 měl tento ukazatel hodnotu 8, 5 %, o rok před tím dokonce 9, 2 %! Jistý příznak krize v tomto segmentu knižní produkce signalizovalo i poslední vyhlášení Nekrásnějších českých knih roku v dubnu 2018, i když se jedná o zcela jiné hodnotící kriterium. Do kategorie učebních textů tentokrát odborná porota nevybrala žádný titul k ocenění...

Vydávání překladů

Vysoký podíl překladů na české knižní produkci roku 2017 je srovnatelný s předchozími roky (viz Tabulka I z první části, s. 358). I počet jazyků, ze kterých se překládalo, zůstal v podstatě stejný. Opět se potvrdilo lichotivé postavení České republiky mezi světovými překladatelskými velmocemi dané objektivními okolnostmi – čeština nepatří mezi světové jazyky, a tak si vydáváním překladů otevíráme dveře do dalších jazykových kultur. Čeští nakladatelé nabídli loni tuzemským čtenářům překlady ze zhruba 50 jazyků.

Také je potřebné zdůraznit, že úroveň uměleckých překladů je v České republice na relativně vysoké úrovni a má již svou tradici. Kvalita překladatelské činnosti se podporuje i řadou soutěží a cen (Cena Josefa Jungmanna, Soutěž Jiřího Levého) a oceňuje se udělováním Státní ceny za překladatelské dílo. Na nepovedené překlady, tj. neschopnost přetlumočit cizojazyčný text věcně a významově správně, opuštění uměleckého sdělení předlohy apod., ale i na prohřešky proti etickým pravidlům při vydávání překladového díla každoročně upozorňuje Obec překladatelů anticenou Skřipec. Vyhlašování „vítězů“ na veletrhu Svět knihy v Praze se vždy těší velkému zájmu kulturní veřejnosti. V této souvislosti je třeba zdůraznit, protože to v některých zemích není zdaleka běžné, že se v ČR zpravidla překládá přímo ze zdrojového jazyka.

Trojice nejpřekládanějších jazyků zůstala od roku 2015, kdy se za angličtinu a němčinu vklínila před francouzštinu slovenština, stabilní (viz Tabulka IV). V roce 2017 tvořily překlady ze slovenštiny více než 2 % všech vydaných překladů v ČR. Své výlučné postavení si loni udržel segment překladů z angličtiny; opět na ně připadla více než polovina všech vydaných překladů (téměř 53 % oproti 56 % z předloňského roku). Nárůst počtu překladů tentokrát pozorujeme rovněž u francouzštiny, ruštiny a polštiny. Stabilní oblibě se v posledních letech v Česku těší překlady literatury ze skandinávských zemí. Potvrzují to i kvantitativní ukazatele počtu překladů ze švédštiny (60), norštiny (37) nebo dánštiny (21), které řadí tyto jazyky mezi prvních patnáct nejpřekládanějších. Patří sem, podobně jako v bilanci za rok 2016, rovněž vysoký počet vydaných překladů z japonštiny (32 titulů).

Trend nárůstu počtu vydaných překladů knih ze slovanské jazykové oblasti v posledních letech pokračuje. Trojlístek nejpřekládanějších slovanských jazyků – slovenština, ruština a polština – svou pozici v roce 2017 posílil na celkem 628 vydaných titulů oproti 565 v roce 2016. Z dalších slovanských jazyků se sice v ČR v posledních letech překládalo nesrovnatelně méně (vždy souhrnně zhruba mezi 20–30 tituly; rekordu bylo dosaženo roku 2015, kdy z této jazykové oblasti vyšlo celkem 45 titulů). Loni počet překladů z těchto jazyků dosáhl počtu 35 titulů; nejvíce ze srbštiny (11 titulů) a dále z bulharštiny, chorvatštiny a ukrajinštiny (po šesti titulech).

Kvantifikace počtu vydaných překladů z některých jazyků v České republice za období 2013 až 2017 je uvedena v následující Tabulce IV.

Poděkování za pomoc a spolupráci Heleně Čudové, Jakubu Horákovi, Antonínu Jeřábkovi, Bohdanu Roulemu, Veronice Sonnkové a Olze Zeinertové

Dokončení příště