ZDEŇKA FRIEDLOVÁ friedlova@kfbz.cz
Během prvního dne konference Knihovny současnosti v Olomouci byly již podevatenácté slavnostně předány Medaile Z. V. Tobolky. Cenu společně udělují Sdružení knihoven České republiky (SDRUK) a Nadace knihoven ČR. Tradiční ceremoniál uvedl Tomáš Řehák, předseda SDRUK, pod heslem „Zaslouží si to“. Medaile pak předal společně s Blankou Konvalinkovou, členkou správní rady Nadace knihoven ČR, a Františkem Jurou, náměstkem hejtmana Olomouckého kraje.
Medaili Zdeňka Václava Tobolky za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví v roce 2018 obdrželi:
Libuše Adamová
Vystudovala gymnázium a Střední knihovnickou školu v Brně. Celý svůj profesní život působila v dnešní Krajské knihovně v Pardubicích. Začínala v roce 1979 jako řadová knihovnice na pobočce a postupně pracovala na několika pozicích v hlavní knihovně. Zasloužila se o založení hudebního oddělení a v roce 1993 vybudovala regionální, poradenské a informační centrum. Má zásadní podíl na zahájení automatizace výpůjčních procesů a zavádění informačních technologií v pardubické knihovně. Významně se zasloužila o rozvoj služeb pro handicapované uživatele, včetně služeb zvukové knihovny pro nevidomé. Od roku 1994 dosud zastává funkci zástupce ředitele knihovny, odpovídá za odbornou stránku knihovních procesů a zavádění nových technologií a postupů do provozu a služeb knihovny. Významně se podílela na přípravě a realizaci dvou velkých projektů rekonstrukce Krajské knihovny v Pardubicích v letech 1998–2000 a 2004–2005. Její odbornost a erudice byly vždy zárukou vysoké kvality poskytovaných služeb a zároveň i dalšího rozvoje knihovnictví v regionu. Medaile jí byla udělena za celoživotní vynikající práci v českém knihovnictví.
PhDr. Věra Jelínková
V roce 1968 nastoupila na místo pomocného, později odborného knihovníka do oddělení revize fondů Státní vědecké knihovny v Brně (SVK v Brně). Obor knihovnictví a pedagogika vystudovala v letech 1973–1978 na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. V SVK v Brně působila na několika pozicích; od roku 1990 byla vedoucí a od roku 1993 ředitelkou Univerzitní knihovny, jedné z knihoven, které tvořily SVK v Brně. Celou svou profesní dráhu spojila s revizí knihovních fondů a péčí o ně. Z této pozice se starala nejen o kmenové fondy knihovny, ale také o fondy klášterních knihoven, které SVK v Brně mezi lety 1950–1990 spravovala, a zasloužila se o jejich uchování v kompaktní podobě. Za všechny jihomoravské klášterní knihovny je možno jmenovat zejména knihovnu benediktinů v Rajhradě, o jejíž restaurování a návrat knihovního fondu do původních prostor se zasloužila v letech 1999–2004. Od 90. let se aktivně podílí na uplatňování nových trendů v knihovnictví: na aktivitách CASLIN, při automatizaci knihoven, zavádění knihovního systému ALEPH a na katalogizační politice. Organizovala mikrosnímkování fondu, spolupracovala na projektech digitalizace historických a posléze moderních fondů knihovny. V poslední době se věnuje zejména projektům na jejich ochranu. Medaile jí byla udělena za celoživotní vynikající práci v českém knihovnictví.
Ing. Jan Kaňka
Do Knihovny Františka Bartoše ve Zlíně (KKFBZ) nastoupil v roce 1997 v rámci civilní vojenské služby; po jejím skončení se stal zaměstnancem knihovny a působí v ní dosud. Pracoval na různých pozicích v okresní a krajské knihovně, od roku 2013 působí jako vedoucí útvaru odborných činností a zástupce ředitelky. Spolupracoval intenzivně na přípravě a realizaci projektu 14|15 Baťova institutu, v jehož rámci bylo v letech 2011–2013 vytvořeno nové sídlo pro KKFBZ. Významně se podílel na zpracování koncepce služeb krajské knihovny v nově rekonstruovaných objektech, spolupracoval na zavedení RFID technologie a řady elektronických služeb a na zapojení KKFBZ do centrálního portálu Knihovny.cz. Jeho hlavními odbornými tématy jsou elektronické služby knihoven a bibliografie. Dlouhodobě se věnuje bibliografii Františka Bartoše a vytvořil webovou prezentaci jeho života a díla. Spravuje webové stránky knihovny, které byly několikrát oceněny prvním místem v soutěži BIBLIOWEB. Má významný podíl na digitalizaci regionálních monografií a periodik ve Zlínském kraji, spolupracoval na realizaci projektu e-Badatelna Zlínského kraje, který zpřístupňuje výsledky digitalizace knihoven paměťových institucí tohoto kraje. Ocenění mu bylo uděleno za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví.
Mgr. Petra Miturová
Vystudovala Střední knihovnickou školu v Brně a Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze – obor vědecké informace a knihovnictví. V roce 1992 pracovala jako knihovnice Městské knihovny v Praze v oddělení všeobecné studovny, v letech 1993–1994 pak na pozicích vedoucí knihovny Výzkumného ústavu bezpečnosti práce v Praze a jako knihovnice ve Středisku vědeckých informací Filozofické fakulty UK v Praze. Získala tak cenné praktické profesní zkušenosti. Od roku 1998 pracuje na Ministerstvu kultury jako referentka odboru umění, literatury a knihoven, v oddělení literatury a knihoven. Podílela se na organizaci programů Výzkumu a vývoje, Programu podpory regionálních funkcí knihoven a také v oblasti dalšího vzdělávání knihovníků. Především se však dlouhodobě věnuje organizaci a realizaci dotačního programu Veřejné informační služby knihoven (VISK), který od svého vzniku znamenal výrazný posun v progresivním vývoji knihoven v České republice. Ocenění jí bylo uděleno za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví.
Mgr. Jana Navrátilová
Vystudovala Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze (obor hudební věda) a Hudební a taneční fakultu Akademie múzických umění v Praze (postgraduální studium oboru hudební teorie). V Městské knihovně v Praze (MKP) pracuje od listopadu 1993, od roku 1996 jako vedoucí hudebního úseku Ústřední knihovny MKP. Jako muzikoložka pochopila jedinečnou funkci knihovny pro současný hudební život, hudební výchovu a školství. Její odbornost se odráží v inspirativním způsobu, kterým chrání a dále rozšiřuje sbírku hudebních dokumentů MKP. Aktivně podporuje spolupráci knihovny s žijícími autory a na soudobou hudbu zaměřenými interprety. Pro knihovnu vytvořila celou řadu bibliografických materiálů. S rozvojem digitalizačních projektů vybrala z rozsáhlé kolekce hudebních dokumentů jedinečné hudebně-historické celky, které v digitální knihovně v mezinárodním měřítku zpřístupňují zejména bohemikální zdroje. V letech 2005–2011 byla předsedkyní České národní skupiny IAML (Mezinárodního sdružení hudebních knihoven), v současnosti pracuje v tomto sdružení jako místopředsedkyně. Neúnavně hájí étos oboru hudebního knihovnictví. Její práce je založena na vysoké profesionalitě, kvalitním dialogu a na respektu k odkazu předchůdců, po kterých převzala správu nad mimořádnou sbírkou hudebních dokumentů v České republice. Medaile jí byla udělena za celoživotní vynikající práci v českém knihovnictví.
Mgr. Miroslava Sabelová
Je absolventkou Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze (Ústav informačních studií a knihovnictví). Knihovnické profesi se věnuje od roku 1988, zpočátku působila v Knihovně města Ostravy (KMO) ve výpůjčním oddělení a v oddělení automatizace. Od roku 2000 stojí v čele knihovny jako její ředitelka. KMO je třetí největší veřejnou městkou knihovnou v České republice, je založena na moderních knihovnických principech, profiluje se jako místo služeb pro všechny skupiny obyvatel, jako místo sociální odpovědnosti. Pod vedením M. Sabelové knihovna „naslouchá“ svým uživatelům, spolupracuje s lokálními organizacemi, s univerzitami i zahraničními knihovnami. V KMO probíhají jedinečné akce, jako jsou např. Černé oči Ostravy a Paměť Ostravy. Důležitou roli má v knihovně vzdělávání vlastních pracovníků, které je organizováno systematicky se zaměřením na jednotlivé pracovní pozice. KMO se stala v roce 2010 historicky první Městskou knihovnou roku. Od roku 1990 je M. Sabelová členkou SKIP, pracuje v jeho regionálním a výkonném výboru, zapojuje se do práce mnoha odborných sekcí. Ocenění jí bylo uděleno za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví.
S blahopřáním všem oceněným se připojuje i redakce časopisu Čtenář.
