JAROSLAV CÍSAŘ  ctenar@svkkl.cz

Text sumarizuje základní oficiální fakta o knižní produkci České republiky v roce 2017, kterými se země prezentuje v UNESCO. Většina ukazatelů tentokrát vykazuje nižší hodnoty oproti předchozím rokům, což může svědčit o určitém přesycení relativně malého českého knižního trhu a po rekordních nárůstech objemu knižní produkce z předchozích let o zreálnění nabídky vzhledem k poptávce knižního trhu. První část obsahuje souhrnné údaje o produkci tištěných knih a registrovaných privátních vydavatelích.

Podle dostupných údajů lze nazvat stav českého knižního trhu, tj. objem produkce a jeho strukturu, počet vydaných překladů apod., stavem setrvalým. Většina ukazatelů objemu knižní produkce však vykazuje snížené hodnoty. Největší nakladatelské domy svou pozici stabilizovaly nebo posílily (viz Tabulka III). Dochází tak ke koncentraci nakladatelského sektoru, který se ale vyznačuje oproti jiným zemím určitou specifičností i v tom, že největší vydavatelé disponují rovněž vlastní knižní distribucí a sítí knihkupeckých prodejen. Navzdory narůstajícímu počtu titulů v podobě e-knih a audioknih tento segment knižního trhu netvoří významný podíl na celkovém objemu knižního trhu v ČR. Většímu šíření literárních a odborných textů i těmito komunikačními způsoby např. prostřednictvím knihoven stále brání připravovaná a neschválená novelizace legislativy.        

Produkce tištěných knih

Podle odevzdaných povinných výtisků Národní knihovně ČR, kde sledují českou národní knižní produkci, vyšlo v roce 2017 v Česku celkem 16 422 titulů knih, což je oproti předchozímu roku pokles o téměř 8 % (viz Tabulka I). Přesto tím naše země potvrzuje dlouhodobější skutečnost, že i ve světovém měřítku si objemem své knižní produkce v porovnání k počtu obyvatel stále udržuje postavení mezi špičkou zemí s velmi vysokou výrobou knih. Vydávání knih je v Česku v porovnání s některými jinými státy EU stále výrazně rozloženo mezi relativně velký počet vydavatelských subjektů. Téměř 17 % produkce (2761 titulů) bylo opatřeno uvedením údaje o ceně. Celkový objem knižního trhu v ČR činí podle odhadu Svazu českých knihkupců a nakladatelů cca 7,5 miliard korun.

Pouze více než dvě třetiny knižní produkce (11 158 titulů) měly uvedený shodný rok vydání a zpracování daného titulu, což je zřejmě zapříčiněno několika důvody. Jednak se daný vytištěný titul z nejrůznějších příčin nedostal většinou koncem příslušného roku na předvánoční knižní trh (např. rozhodnutí nakladatele na základě předpokládané úspěšnosti titulu na předvánočním trhu, nedokončená výroba knihy, dodatečné textové změny a doplňky apod.), jednak nakladatelé preferují před Vánocemi zavážení především prodejních míst a povinné výtisky pak odevzdávají en bloc ve velkých dávkách. Národní knihovna ČR potom z kapacitních důvodů nestíhá zpracování tak velkého objemu knižní produkce. Tento stav trvá již několik let.

Na knihkupecké pulty se reálně dostane zhruba polovina vydané produkce, protože zbytek tvoří tituly tzv. šedé literatury, tj. skripta, různé účelové tiskoviny a jiná mimotržní literatura. Na celkové knižní produkci České republiky se alespoň jedním vydaným titulem neperiodické publikace podílelo 2151 vydavatelských subjektů, což je v podstatě srovnatelné s předchozími roky (viz Tabulka II).

Reálný počet aktivních vydavatelů knih bude však opět o několik set vyšší, protože v roce 2017 vyšlo celkem 2058 knižních titulů (tj. 12, 5 % z celkového objemu knižní produkce), které nebyly označeny mezinárodním identifikátorem ISBN. V tomto směru došlo ve srovnání s předchozím rokem k dosti značnému nárůstu; v roce 2016 měly tyto ukazatele hodnotu 1513 titulů a tvořily 8,5% podíl objemu knižní produkce. V Národní knihovně ČR jim přidělili identifikátory náhradní. Uvádění čísla ISBN na knize sice není povinné, ale tento identifikátor usnadňuje její cestu za čtenáři (odvozují se z něho čárové kódy EAN, které zjednodušují skladovou evidenci a přehled o pohybu zboží, usnadňují ukládání údajů o knize do různých databází a evidencí a jejich vyhledávání na internetu).

Registrovaní vydavatelé

Loni bylo v ČR nově registrováno 269 vydavatelských subjektů (v předchozím roce 2016 činil jejich počet 323). Podle pravidel systému ISBN bylo v České republice k 31. 12. 2017 uděleno celkem 6986 oprávnění k vydavatelské činnosti (viz Tabulka II). Kvantitativní nárůst tohoto ukazatele je po sametové revoluci v roce 1989 doslova ohromující. V roce 1990 vykazovala česká Národní agentura ISBN 650 vydavatelských subjektů, ale již za deset let se jejich počet zvýšil na 2898, což je téměř pětinásobek! Podle odhadu Národní agentury ISBN dnes v Česku aktivně vydává zhruba třetina evidovaných vydavatelských subjektů, třetina aktivní vydavatelskou činnost v současnosti nevyvíjí nebo ji z různých důvodů dočasně pozastavila; zbývající třetina svou činnost již ukončila. Podle mezinárodní metodiky ISBN se žádný z evidovaných vydavatelských subjektů nevyřazuje. Tyto kvantitativní ukazatele tedy umožňují, abychom získali ucelený přehled o dynamice vývoje a pohybu v této profesní oblasti v zemi po změně společensko-ekonomických poměrů po listopadu 1989.

Počet privátních vydavatelských subjektů, které v roce 2017 připravily na trh minimálně 100 knižních titulů, byl loni přesně dvacet (viz Tabulka III; pro srovnání včetně kvantifikace jejich produkce za předchozí rok). V tomto směru se za poslední roky situace v zásadě nezměnila. Špička vydavatelů vysokých škol, univerzit a ústředních státních institucí se podle stejného kritéria stále zužuje. Letos takového objemu produkce dosáhlo pouze sedm vydavatelských subjektů (viz 2. část, č. 11/2018); od roku 2014, kdy tohoto kritéria dosáhlo 15 subjektů, se jejich počet zredukoval zhruba na polovinu. Vzhledem ke specifikům činnosti vysokoškolských vydavatelů a vydavatelských útvarů státních institucí z toho však nelze dovozovat více, než že k saturování reálné potřeby jejich mateřských institucí to postačovalo.

Dalších téměř 150 vydavatelů (privátních i vysokých škol a státních institucí) lze považovat také za velké a věnující se soustavně nakladatelské činnosti: 37 z nich se mohlo vykázat produkcí v rozmezí 51 až 91 vydaných titulů a více než stovka (107) připravila 20 až 48 titulů. I v tomto směru lze stav loňského roku označit za setrvalý; tyto údaje v podstatě kopírují ukazatele roku 2016.

Z Tabulek I a III (v č. 11/2018) vyplývá, že z hlediska objemu vydaných titulů neperiodických publikací tentokrát vydavatelská špička ČR, tj. necelá třicítka vydavatelských subjektů, připravila více než třetinu celkové knižní produkce České republiky (37,5 %). Celkem se jedná o 6156 titulů (předloni 5247 titulů, 7172 titulů v roce 2015). Z toho 5039 titulů vydali privátní vydavatelé (předloni 3900 titulů, 4605 titulů v roce 2015) a 1117 vydavatelé vysokých škol a univerzit  (předloni 1347 titulů, 2567 titulů v roce 2015).

Privátní vydavatelé

Dominantním vydavatelským centrem Česka je stále Praha; v případě vydavatelů vysokých škol mezi těmi největšími převažují ti z Moravy a Slezska.

V Tabulce III jsou uvedeni největší privátní vydavatelé v ČR podle počtu vydaných titulů neperiodických publikací v uplynulém roce. Toto poněkud mechanicky stanovené kritérium umožňuje učinit si alespoň orientační představu o velikosti a obratu daných firem, ale samozřejmě nic nevypovídá o kvalitě a redakční náročnosti připravované knižní produkce, jejich ziscích a zejména reálném postavení a podílu na českém knižním trhu.

Vůdčí vydavatelská skupina Albatros Media se svými přidruženými značkami (celkem 15) své vedoucí postavení posílila, u vydavatelské skupiny Euromedia Group také zaznamenáváme nárůst (celkem devět přidružených značek). Postupující koncentraci v segmentu knižního trhu potvrdily dané subjekty v předchozích letech akvizicí dalších vydavatelských značek nebo převzetím významných specializovaných internetových prodejců e-knih.

 

Poděkování za pomoc a spolupráci Heleně Čudové, Jakubu Horákovi, Antonínu Jeřábkovi, Bohdanu Roulemu, Veronice Sonnkové a Olze Zeinertové