Před 90 lety,   8. 10. 1928, se narodil český literární historik a editor Radko Pytlík, přední znalec života a díla Jaroslava Haška, o němž napsal několik knih, např. Toulavé house či Osudy a cesty Josefa Švejka; dále napsal např. monografii o F. M. Dostojevském a řadu dalších.

Před 110 lety,  10. 10. 1908, se narodila katalánská prozaička a básnířka Mercè Rodoredová († 1983), autorka Diamantového náměstí, jednoho z nejlepších poválečných katalánských románů.

Před 130 lety,   14. 10. 1888, se narodila novozélandská spisovatelka Katherine Mansfieldová († 1923), proslulá povídkovou tvorbou, z níž česky vyšly výbory Duje vítr, Blaho a jiné povídky a Zahradní slavnost.

Před 130 lety,  16. 10. 1888, se narodil americký dramatik Eugene O’Neill († 1953), jeden z největších dramatiků první poloviny 20. století, nositel Nobelovy ceny za literaturu (1936). Ve svých dramatech vstřebal vlivy realismu Čechova, Ibsena a Strindberga. Hned první publikovaná hra, Za obzor, uvedená s velkým úspěchem v roce 1920 na Broadwayi, mu přinesla první z rekordních čtyř Pulitzerových cen. Další získal v roce 1922 za Annu Christie a v roce 1928 za Podivnou mezihru. Mezi jeho další hry patří např. trilogie Smutek sluší Elektře, inspirovaná Aischylovou Oresteiou, Císař Jones, Touha pod jilmy, Velký bůh Brown, Miliónový Marco, Lazarův smích, Dny bez konce, Popelář přichází, Měsíc pro smolaře či Tak trochu básník. Vrcholem O’Neillova díla je Cesta dlouhým dnem do noci, napsaná „slzami a krví“ v roce 1941. Podle autorovy vůle mohla být hra uvedena až posmrtně (stalo se tak v roce 1956) – a posmrtně vynesla svému autorovi také čtvrtou Pulitzerovu cenu. Působivé autobiografické psychologické drama o matce závislé na morfiu, lakomém otci a dvou bratrech hledajících své místo v životě je jednou z největších amerických her vůbec. Mnohé hry byly zfilmovány a většinu z nich známe i z českých překladů a inscenací.

Před 40 lety,  17. 10. 1978, spáchal sebevraždu rakouský esejista píšící pod pseudonymem Jean Améry (vl. jm. Hans Mayer, * 1912), který přežil koncentrační tábory v Osvětimi, Buchenwaldu a Bergen-Belsenu a je mj. autorem pojednání o sebevraždě Vztáhnout na sebe ruku, knihy Karel Bovary, venkovský lékař a autobiografie Marná léta učednická; česky dále vyšly eseje O stárnutí a Bez viny a bez trestu.

Před 120 lety,  19. 10. 1898, se narodil Svatopluk Kadlec († 1971), český básník a překladatel zejména z francouzské literatury, autor prvního úplného českého překladu Baudelairových Květů zla.

Před 85 lety,   21. 10. 1933, se narodila česká spisovatelka a nakladatelka Zdena Salivarová, manželka spisovatele Josefa Škvoreckého, s nímž odešla v roce 1969 do Kanady, kde spolu v Torontu založili v roce 1971 exilové nakladatelství Sixty-Eight Publishers, v němž vydávali díla v Česku zakázaných či v exilu žijících autorů (do roku 1993 zde vyšlo 227 titulů); sama napsala povídkový triptych Pánská jízda, román Honzlová či novelu Nebe, peklo, ráj; s Josefem Škvoreckým pak od 90. let řadu detektivek, např. Krátké setkání, s vraždou nebo Setkání v Praze, s vraždou.

Před 80 lety,  24. 10. 1938, se narodil Venědikt Jerofejev († 1990), kultovní ruský spisovatel, známý především básní v próze Moskva – Petuški, nazývanou „biblí ruských alkoholiků“.

Před 90 lety,  27. 10. 1928, se narodil český literární historik, teatrolog a editor Vladimír Justl († 2010), který mj. v letech 1965–1988 uspořádal a v Odeonu vydal 11 svazků Spisů Vladimíra Holana, pro něž napsal i Holanův životopis a své osobní vzpomínky na něj; dále se podílel na vydávání spisů Františka Langera či Josefa Škvoreckého. Byl režisérem a dramaturgem Violy (Poetická vinárna Viola).

Před 120 lety,  28. 10. 1898, se narodil František Běhounek († 1973), český fyzik a spisovatel, autor zejména literatury pro mládež a sci-fi (např. Trosečníci polárního moře, Boj o zeměkouli, Mořeplavci a objevitelé, Tajemství polárního moře, Kniha Robinsonů, Únik z atomového města, Lovci paprsků, Ostrov draků, Robinsoni vesmíru či Swansonova výprava); psal také vědecko-populární a odborné publikace (např. Neviditelné paprsky, Cesta za objevem, Pierre Curie či Lidé a radioaktivita).

Sestavil MILAN VALDEN

Portréty archiv autora