MILOSLAV LINC  miloslav.linc@mlp.cz

Proč mít v knihovně koutek pro youtubery? Vcelku nevinná otázka. Dokážete si na ni odpovědět? Pokud ano, berte následující řádky jako inspiraci. A pokud nad touto tázkou přemýšlíte a nejste si jisti, berte následující řádky jako odpověď. A také jako inspiraci. Březen – měsíc čtenářů totiž letos v Městské knihovně v Praze patřil booktuberům.

Fenomém BookTube je relativně nový. A vlastně to není ani žádný pořádný fenomén. Videa o knihách a o čtení zdaleka nedosahují takové sledovanosti jako videa o kosmetice nebo o hrách, přesto se stávají důležitou součástí virtuálního světa a tedy i zajímavým objektem zájmu knihoven.

YouTube je totiž hlavně sociální sítí. Existuje teprve od roku 2005, tedy nijak dlouho, sdílení videí je vlastně jen formou komunikace. Ti nejúspěšnější youtubeři jsou skutečnými celebritami s miliony fanoušků a jejich dosah je stejný jako třeba o pár let dříve dosah hudebních idolů.

Booktubeři tak slavní nejsou. Ti nejslavněší mají sledovanost pár tisíc. Zatím neexistuje žádná oficiální definice, ale anglická wikipedie říká, že booktuber je tvůrce obsahu, jehož videa se dotýkají knih. Slovní spojení BookTube vzniká spojení dvou slov – books (tedy knihy) a YouTube. Nicméně za všemi těmi videi jsou lidé, a to lidé, kteří do knihoven chodí – anebo by ve velkém chodit mohli.

Booktubeři a knihovna

Stále kolem dokola se dokazuje, že mladí žijí v jiném světě než předchozí generace. Videa a fotky se stávají výborným propagačním nástrojem. Komunita bookloverů (tedy milovníků knih) není nijak malá a číst knihu je u těchto lidí stále „in“. Jen je nutné si otevřeně přiznat, že z tohoto hlediska jsou knihovny „out“ – většina knihoven nemá „friendly“ otvírací dobu, nevypadá „cool“ jako moderní bookstory, nejsou dost „hipsta“, aby si v nich booklover dal své oblíbené mathé… A jestli jsme si právě přestali rozumět (přiznávám, krapet to ženu do extrému), tak to je potvrzení téhle teze. Ale nebojte se – v následujících řádcích ji překonáme.

Proniknout do tohoto světa mladých není nijak jednoduché. Sledovat videa s kolísavou kvalitou je občas utrpení. Žít neustále online není pro každého. Takový svět pro mnoho knihovníků prostě je a bude cizí. Ale právě proto bychom se neměli bát se mu otevřít. Nemusíme se hned stát booktubery a démony sociálních sítí. Stačí, když takovým lidem v knihovně nabídneme prostor.

Pro milovníky knih totiž můžeme být skvělými partnery. Nemáme sice možnosti jako nakladatelství, která zásobují své booktubery čerstvými novinkami, ani nemůžeme platit krvavé honoráře za pochvalná videa – ale vlastně ani jedno z toho nepotřebujeme. Nám stačí dokázat lidem, kteří rádi čtou, že knihovny jsou fajn a že knihovna jim nemusí sloužit jenom jako půjčovna knih, ale i jako prostor k setkávání, poznávání, vzdělávání – i jako prostor k natáčení.

Většina knihoven je totiž plná knih. A knihy na pozadí vypadají vždy mnohem lépe než cokoliv jiného. Když už nic dalšího… Navíc, když budeme dobří, booktubeři o nás budou vyprávět dalším lidem, které zajímá čtení, což je cíl, za který nám nikdo ruce lámat nemůže.

A to je i důvod, proč jsme v Městské knihovně v Praze (MKP) udělali booktuberské studio.

Nápad vytvořit booktuberské studio nepřišel z čistého nebe. Nejdřív jsme si s několika booktubery v knihovně sedli a popovídali si, abychom zjistili, čím bychom si mohli být prospěšní. Opět se ukázalo, že knihovna je pro ně zajímavá i jako prostor samotný – což je věc, kterou třeba ne každý doma má. Natočit video pro mnohé znamená v malém bytě složitě uklízet, přeskupovat nábytek a partnery a vůbec si to příliš komplikovat.

Shodou okolností jsme měli i volný prostor bývalé dětské šatny, která již delší dobu nebyla používaná – a jejíž umístění neumožňovalo ani žádné jiné smysluplnější využití. Pro booktuberský koutek byl tedy vyčleněn prostor za zavřenými dveřmi, v relativním soukromí, ve velikosti cca 3 x 6 metrů. S trochou nadsázky lze říci, že něco takového by se vešlo i do nějakého kumbálu.

Jeho vybavení je prosté – místo k sezení se zajímavým pozadím (podle natočení kamery mají uživatelé na výběr regál plný knih, zeď s atypickými poličkami anebo možnost využít zelené plátno). Nevyhovující světelné podmínky jsme vyřešili pořízením reflektorů a možné rušivé zvuky pak odstranili pořízením klopového mikrofonu. K tomu pár dekorací, stativ na kameru a skřín, do níž jsme všechno zamkli. Žádná velká věda!

Celkové náklady dosáhly cca dvaceti tisíc korun, což není malá částka, ale v rozpočtech středních a velkých knihoven nemusí jít o takovou katastrofu. A podle reakcí booktuberů – moc víc potřeba ani není. Částečně jsme využili nábytek z jiných částí knihovny, částečně i starší vybavení, které bychom jinak odepsali. Upřímně – šlo to až nečekaně snadno a levně!

Zkuste to i u vás

Zařízením booktuberského studia to samozřejmě nekončí.  Kromě samotného využívání tohoto prostoru k natáčení chceme komunitu podpořit i dalším setkáváním. Besedami se zajímavými lidmi, různými workshopy – třeba na téma, jak správně využít zelené plátno. Prostě ty lidi k nám chceme dostávat co nejčastěji.

Ukázkovým příkladem může být slavnostní otevření studia, které jsme doprovodili zajímavou diskuzí se spisovatelem Pavlem Barešem a herní recenzentkou Bětkou Trojanovou. Na místě vzniklo několik videí, která se nyní postupně dostávají na internet. Věříme, že podobných akcí se nám povede připravit ještě víc…

Cílíme na komunitu mladých čtenářů. Takových, kteří knihy milují nade vše a nebojí se mít knihu i jako módní doplněk. A zároveň je pro ně online svět neméně důležitý jako ten reálný. Pokud se s knihou fotí a natáčí videa v kavárnách, proč by nemohli v knihovnách? A proč ne v té naší nebo vaší?

Otevření se této komunitě je pro nás možná důležitější než co jiného. Je to nový druh uživatelů. Domnívám se, že to jsou milovníci knížek, kteří knihovnu nepotřebují kvůli knížkám. Potřebují knihovnu – aniž by to třeba věděli – kvůli knihovně samotné.

Nemusíte vytvářet přímo youtuberské studio. Postačí se třeba domluvit, že si někdo u vás natočí video po zavírací době a využije k tomu kulisu knihovny. Možná to bude jen kapka v moři, ale když těch kapek bude dost, tak knihovny přestanou být „out“, ale stanou se zase „in“. Máme na to!