Main content

UDÁLOSTI: Knižní „výpravčí“ Luboš Drtina vystavoval v Plzni

JIŘÍ MIKA  jirmika@seznam.cz 

Pod názvem Podtrženo představila Západočeská galerie v Plzni ve výstavní síni „13“ během letních měsíců grafické práce, ilustrace, autorské knihy a volnou tvorbu Luboše Drtiny. Výstava navázala na předchozí projekty zaměřené na užitou, zejména knižní grafiku, které v galerii probíhají od roku 2010; ty předchozí byly věnovány typografické práci Karla Teigeho, tvorbě grafického designéra Roberta V. Nováka a knižní kultuře ze sbírek Muzea umění Olomouc a měly by pokračovat i v dalších letech. Pro Luboše

Drtinu, osobně i profesně spjatého kromě Prahy především s Vysočinou, to byla příležitost předvést průřez svou tvorbou takříkajíc na opačné straně Čech, v západočeské metropoli.

Zdálo by se, že pro výtvarníka, jehož práce jsou rozprostřeny v desítkách či stovkách knih a putují s nimi mezi čtenáři po celé republice, není regionální hledisko tak důležité. Drtina je však typ umělce, který sílu místa vnímá a potřebuje. Při bližším pohledu na jeho dílo zjistíme, že je tak či onak propojeno s autorovými působišti. Luboš Drtina (* 1963) pochází ze Železných hor, od školních let žil v Chotěboři, kde také chodil do lidové školy umění. Vystudoval Střední odbornou školu výtvarnou v Praze („Hollarku“) a styk se spolužáky, ale třeba i s návštěvníky pražských hospod a hudebních klubů měl na jeho výtvarné začátky nepochybně vliv. V osmdesátých letech měl blízko k undergroundu, vystřídal nejrůznější zaměstnání (jako uklízeč a topič pracoval mj. i v Klementinu), která mu umožňovala i v období normalizace jistou volnost pro vlastní tvorbu. V té době vznikly jeho prořezávané knihy, ale vytvářel se i jeho grafický styl, který si do značné míry uchoval dodnes. Jeho pečlivý, rukodělný přístup s důrazem na detail se projevuje například na bibliofiliích a autorských knihách, které vytváří komplexně od grafické úpravy a sazby přes ilustrace až po ruční knihařské zpracování.

Po roce 1989 začal pracovat pro někdejší samizdatový časopis Vokno. V jeho – v té době již oficiální – redakci se dostal k typografické práci, ale i tu dál spojoval s vlastní volnou grafikou. Při úpravě knih je Drtinovi blízký ucelený, výtvarný přístup; jeho vzory jsou výtvarníci Zdenek Seydl nebo Jiří Šalamoun. Po básnických sbírkách vydávaných Voknem na začátku devadesátých let graficky upravoval knihy pro vydavatelství ERM a následně navázal spolupráci s řadou dalších nakladatelství. Dlouhodobě spolupracuje s firmami Argo, Akropolis nebo Volvox Globator, svůj rukopis vtiskl do vybraných titulů vydaných Horáčkovým nakladatelstvím Paseka nebo do komorní produkce malého pražského nakladatelství Thyrsus. Pro Mladou frontu vytvořil podobu edice Hrabalových próz, pro Argo výtvarnou koncepci knih Hermana Hesseho a pro Akropolis graficky upravil Dílo Jaroslava Seiferta. Za svou práci získal četná ocenění; například monografie Jiří Šalamoun aneb představitel-né pohledy na svět byla oceněna jak v soutěži Nejkrásnější české knihy roku, tak Zlatou stuhou v oblasti knižní tvorby pro děti a mládež. 

V letech 2003–2013 Luboš Drtina učil tvorbu písma a typografii na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, v současné době však prakticky trvale žije a pracuje na Vysočině. S krajinou svého dětství je spojen i díky spolupráci s básníkem a spisovatelem Milošem Doležalem, jehož texty inspirované Vysočinou výtvarně připravuje pro jiná nakladatelství (např. Nezávislý podmelechovský spolek) nebo vydává ve vlastní bibliofilské edici. Zásluhou Miloše Doležala také vznikl obsáhlý rozhovor s Lubošem Drtinou pro Revolver Revue č. 111, který při vernisáži plzeňské výstavy v květnu 2018 uvedla šéfredaktorka časopisu Terezie Pokorná a v němž Drtina sám sebe charakterizuje jako výpravčího, „kterej vypravuje knížku do světa“.

Drtinou vypravené artefakty jsme měli možnost vidět v sevřeném výběru, pro nějž intimní, potemnělá výstavní síň „13“ Západočeské galerie vytvořila ideální prostředí. Výstava skončila 26. srpna 2018, pozornosti zájemců o knižní kulturu by však neměl kromě rozhovoru v RR uniknout výstavní katalog. O důkladnou charakteristiku Drtinovy tvorby se v něm postarali spoluautor výstavy Petr Jindra a výtvarníci Karel Haloun a David Bartoň, obsahuje však také soupis knižních úprav Luboše Drtiny s více než šesti sty položkami.