Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

věřím, že jste si i během letošního suchého a horkého léta odpočinuli a po dovolených se ponořili do „skoropodzimního“ knihovnického dění. Konference Knihovny současnosti už je za námi a další akce nás čekají. Přejeme hodně sil a výdrže pro všechny následující aktivity.

U nás v redakci začínáme podzim tématem biblioterapie. Martina Košanová ze SVK Plzeňského kraje (v nedávné době rozšířila redakční radu časopisu), Marcela Kořínková z kroměřížské a Markéta Kukrechtová z karvinské knihovny nemají společná pouze tři první písmena v křestním jméně, ale i entuziasmus a trvalý zájem o problematiku biblioterapie, což vedlo k její praktické realizaci v institucích, kde působí. Všechny tři příspěvky jsou opravdu inspirativní a ukazují, že k zavedení této služby v knihovnách není potřeba pouze nadšení a zaujatost pro věc, k těmto nezbytným předpokladům je třeba přidat solidní odbornou přípravu, orientaci ve spoustě dalších oborů, znát specifika města či regionu a spolupracovat s ostatními institucemi a odborníky. Je zajímavé, jak se v jednotlivých článcích různí formy biblioterapeutické práce i okruh klientů právě podle konkrétních podmínek knihoven.

Nově zavádíme nepravidelnou rubriku Z knihovny… aneb Směřovali jinam. Bude věnována rozhovorům s osobnostmi, které život zavál od knihovnictví do jiných profesí. První příspěvek je o Veronice Nürnbergerové, která působila mimo jiné v oblasti vzdělávání a zaměstnanosti v rámci evropské spolupráce.

Ráda bych upozornila alespoň na několik dalších příspěvků. Osmá část seriálu o vzniku Československa (tentokrát je autorem Jaromír Kubíček) dokládá, že ministerský úředník může pro knihovnictví udělat úctyhodný kus dobré práce, podnětný článek dalšího, služebně i věkem mladého člena redakční rady Miloslava Lince přibližuje booktuberské studio v Městské knihovně v Praze (pokud vám adjektivum „booktuberský“ nic neříká, nezoufejte, po přečtení článku budete v obraze), příspěvek o spolupráci Knihovny města Ostravy s Ostravskou univerzitou popisuje důkladné a oboustranně obohacující pedagogické vzdělávání knihovníků pro děti a mládež a Jan Kaňka se v krátkém zamyšlení s praktickými postřehy a téměř filozofickým závěrem ohlíží za letošním ročníkem soutěže Biblioweb.

A tak si přejme, aby knihovny, ať už budou v budoucnu vypadat jakkoli, nepřestávaly být – v souladu s nápisem nad vstupní branou knihovny v Thébách – místy, kde se duše léčí

PAVLA VLKOVÁ