Main content
ZE ZAHRANIČÍ: Postřehy z výroční konference Spolku maďarských knihovníků
text a foto JAN KAŇKA
Ve dnech 24.-26. července 2008 se v nejstarším maďarském městě Szombathely konala 40. výroční konference Spolku maďarských knihovníků (Magyar Könyvtárosok Egyesülete - MKE) s podtitulem Věčná renesance knihoven - od knihovny krále Matyáše Korvína ke znalostním centrům 21. století. Župa Vas, jejímž sídelním městem je právě Szombathely, je partnerským regionem Zlínského kraje a díky jejímu pozvání jsem se mohl této knihovnické akce zúčastnit. Jednání probíhalo většinou v prostorách Krajského kulturního a mládežnického centra a částečně také ve dvou spolupořádajících knihovnách - v Berzsenyi Dániel Könyvtár (Knihovna Daniela Berzsenyiho - krajská knihovna pro župu Vas a současně městská knihovna pro Szombathely) a Savaria Egyetemi Központ Könyvtára (Knihovna univerzitního centra Savaria).
Slavnostní úvod konference s názvem Renesance vědění v 21. století patřil maďarskému ministru školství a kultury I. Hillerovi, který byl na počátku své profesní dráhy sám knihovníkem. Plenární zasedání pokračovalo zajímavou přednáškou sociologa G. Csepeliho, jejímž tématem byla Kreativní společnost. Zabýval se předpoklady kreativity a jako jeden z jejích hlavních rysů charakterizoval typicky dětskou, neustále opakovanou otázku: Proč? Dokud si člověk uchová ono nespokojení a udivenost nad stavem věcí, musí se ptát, proč by to nemohlo být i jinak.
Druhý den jednání pokračoval přednáškou Od knihovny krále Matyáše Korvína ke znalostním centrům 21. století, v níž se P. Dippold věnoval zejména historii dostupnosti literárních dokumentů, vývoji role autora, copyrightu a cenzury. Přednášející charakterizoval dnešní roli knihoven jakožto poskytovatelů obsahu (content providers). G. Tóth následně hovořil na téma Poselství z historie čtenářství. Podal přehled významných momentů v dějinách čtenářství a poukázal na analogii tohoto vývoje s individuálním vývojem od dětského k dospělému čtenáři. Dopolední jednání zakončil svým vystoupením zahraniční host konference G. Ruppelt z Leibniz Bibliothek v Hannoveru. Hovořil na téma Změna strategie německých knihoven v závislosti na demografickém vývoji. Stárnutí populace, jazyková bariéra a kulturní odlišnosti imigrantů, nízká úroveň chlapeckého čtenářství - to je jen výběr z problémů, které byly zmíněny.
Z nabídky jednání v sekcích jsem si vybral sekci Pokročilé informační technologie a informační společnost. V rámci MKE byla nově založena u příležitosti této konference.Á. Paszternák zdůvodnil její vznik a vtipně ilustroval současné postavení knihoven v informačním vesmíru na základě přirovnání knihovny k multifunkčnímu švýcarskému armádnímu noži. Následoval příspěvek K. Füzessiho, který představil připravovaný webový portál o knihách a knihovnách pro čtenáře i knihovníky nazvaný jednoduše PORTÁL. Měl by např. poskytovat prostor pro výměnu názorů na knihy, možnost tvorby individuálních virtuálních knihovniček oblíbených titulů, funkci „najdi knihu v nejbližší knihovně“ apod. A. Kardos prezentoval probíhající projekt maďarského souborného katalogu UTCA. Bude podporovat mj. funkci tagování jednotlivými uživateli (social cataloging) a klade si za cíl být co nejúplnějším a pokud možno bez duplicit.
Závěr sekce patřil interaktivnímu hodinovému programu s názvem Informační společnost a knihovny, který měl pomocí techniky scenário formulovat stav a perspektivy vývoje knihoven v kontextu vývoje společnosti. V první části se účastníci společně pokoušeli formulovat klíčové „hnací síly“ v oblasti knihovnictví, ve druhé pak identifikovat čtyři základní varianty vývoje, které vycházely z kombinací podmínek přístupnosti informací (od přísně regulovaného k absolutně svobodnému pojetí) a šíře služeb knihoven (od „barokně“ rigidního k „renesančně“ volnomyšlenkářskému přístupu). Tento program byl zajímavý jak z hlediska jeho výstupů, tak díky použité metodě, která byla pro většinu účastníků nová.
Celou konferenci doplňoval bohatý doprovodný program. V rámci prvního dne proběhlo udělení Cen J. Fitze - ocenění maďarských knihovníků a ministerstva kultury pro nejlepší knihy. Byly také předány pamětní medaile MKE (obdoba Medailí Z. V. Tobolky) a výroční cena pro nejlepšího mladého knihovníka. Milou pozorností pořadatelů byly drobné dárky pro účastníky, kteří v době konference slavili své narozeniny. V závěru prvního dne proběhla slavnostní recepce župana regionu Vas a představení s názvem Kouzlo tance. Po zakončení oficiálního programu druhého dne následoval společenský večer, v sobotu pak několik tematických výletů do okolí. Během konference probíhala také soutěžní přehlídka krátkých filmových dokumentů, které o sobě natočilo několik maďarských knihoven a před místem konání parkoval autobus s pojízdnou výstavou Petöfiho literárního muzea ke stému výročí založení časopisu Nyugat, významného maďarského periodika první poloviny 20. století. Zajímavá a inspirující byla rovněž exkurze do dvou pořadatelských knihoven. Obě sídlí v nedávno rekonstruovaných a dostavěných budovách, které jim poskytují důstojné, příjemné a kapacitně dostatečné prostory pro služby uživatelům.
Mé počáteční obavy z jazykově naprosto neproniknutelného prostředí naštěstí tlumočením do angličtiny rozptýlila naše dokonalá průvodkyně paní Katalin Lovász z Ústavu knihovnictví Univerzitního centra Savaria. I díky tomu mohu konstatovat, že celá konference včetně dalších akcí byla odborně zajímavá a probíhala ve velmi příjemné, srdečné a pohostinné atmosféře. Bylo vidět, že toto jubilejní čtyřicáté setkání je pro zhruba pět stovek maďarských kolegyň a kolegů opravdovou událostí a že je pro ně podobně důležité jako pro nás třeba sečské konference či valné hromady SKIP. Znovu jsem si uvědomil, že tak vysoká míra profesní soudržnosti a kolegiality, jak ji známe z knihovnictví, nemusí být zcela běžná v jiných oborech, a že je třeba si jí vážit a rozvíjet - mimo jiné takovými setkáními, jako bylo to maďarské.