Zdroje jsou dostupné v Knihovně knihovnické literatury Národní knihovny ČR

Díky finanční podpoře příznivců Bavorské státní knihovny se v roce 2016 podařilo zakoupit třicet vzácných dokumentů ze Srí Lanky psaných na palmových listech. Obdobná nabídka se na uměleckém trhu neobjevila již dlouho a nedá se očekávat, že by se v dohledné době opakovala. Vysokou cenu knihovna uhradila jen díky prostředkům svých sponzorů. Bavorská státní knihovna má ve svých sbírkách 11 700 rukopisů a 362 000 tisků asijského původu. Mimořádně bohaté období na akvizici asijských sbírek začalo v 70. letech 20. století a v posledních 40 letech se kolekce rozrostla čtyřnásobně! Její rozmanitost a bohatost dokumentovala výstava v roce 2008. Rukopisy na palmových listech byly v jižní a jihovýchodní Asii po celá staletí nejdůležitějšími nosiči textu. Než se použije palmový list jako psací plocha, musí se vařit ve speciálním roztoku chloridu sodného, vysušit a vyhladit. Poté se listy rozřežou na požadovanou velikost, následně shrnou do jednoho svazku a opatří jedním nebo dvěma otvory, přes které vede šňůrka – ta drží svazek pohromadě. Akvizici těchto dokumentů přivítalo především akademické prostředí mnichovské univerzity. Pokud by sbírku zakoupil soukromý sběratel, byla by pro výzkumné účely patrně ztracena.

(Bibliotheksmagazin – Jahrgang 12, Ausgabe 34, Februar 2017, s. 27–30)

Vedení výzkumných dat v průběhu celého procesu výzkumu je i předpokladem pro efektivní sdílení a dlouhodobé uchovávání těchto dat. Otázku celkového přístupu ke správě dat a datovým službám řeší v současné době i knihovna technické univerzity ve švýcarském Curychu. Knihovna poskytuje podporu v oblasti koncepčních otázek, nabízí školení a služby týkající se zveřejňování dat a jejich dlouhodobého uchovávání. Neustále rostoucí objem dat produkovaných v oblasti výzkumu vytvořil nové výzvy pro jeho řízení a zajištění kontinuity, transparentnosti a odpovědnosti. Řádná správa dat je klíčovým předpokladem pro efektivní sdílení dat v rámci určité vědecké komunity a pro jejich publikaci pro vybrané cílové skupiny. To pak zvyšuje viditelnost vědeckých prací a jejich citační hodnotu. Knihovny mohou přispět k výzkumu různými způsoby, nejsou však již jedinými poskytovateli informačních služeb na univerzitách – data nabízí výzkumníkům a studentům celá řada poskytovatelů. V tomto konkurenčním boji se knihovny musí soustředit na své silné stránky, jako je řízení metadat a podpora školení uživatelů. Nabízené služby knihoven se musí daleko pružněji přizpůsobit současným potřebám vědy. Úkolem akademických knihoven do budoucna je více se otevřít a úzce spolupracovat s výzkumnými pracovníky.

(IFLA Journal – Volume 42, No. 4/2016, s. 284–291)

Obrovské množství dostupných informací a zdrojů, které internet a elektronické prostředí poskytují, může znamenat problém z hlediska jejich vyhledávání, hodnocení a zpracování – a to zejména ve vztahu k dětskému uživateli. Tvůrci webových stránek a vyhledávacích nástrojů neberou v úvahu dětského uživatele, jeho specifické potřeby a kognitivní schopnosti, a tak se v současnosti vynořuje celá spleť výrazných problémů. Děti neumí v elektronickém prostředí vyhledat relevantní informace a zdroje, spokojí se s prvními zdroji, které vyhledávací nástroj nabídne, nepociťují potřebu a nemají dostatečnou motivaci využívat knihovnické vyhledávací nástroje a poměrně problematické je izolovat je od nevhodných obsahů na internetu, s nimiž se každodenně setkávají. Významným faktorem se v této souvislosti stává míra informační gramotnosti – tu si děti hlouběji osvojují až v období adolescence. Dětem chybí schopnost implikace na základě výsledků vyhledávání a schopnost hodnocení zdrojů. Protože se využívání elektronického informačního prostředí posouvá až k těm nejmladším věkovým skupinám, vstupuje do popředí potřeba navrhovat vyhledávací nástroje, knihovnické katalogy a webové prostředí přímo pro ně. Ze zahraničních zkušeností vyplývá, že aktuální a atraktivní je i prostředí jakési digitální knihovny pro uživatele ve věku 6–10 let, kterou by mohli samostatně prohledávat, je uživatelsky přívětivá a zahrnuje pouze ty obsahy, které projdou důkladnou filtrací a jsou akceptované odborníky z oblasti tvorby webových stránek, dětskými psychology, pedagogy i knihovníky.

(Knižnica – Ročník 17, číslo 34/2016, s. 5–11)

Připravil: ROMAN GIEBISCH