Main content

Zuzana Helinsky odpovídá (nejen) ze Švédska

Dotaz: Jaký je stav školních knihoven ve Švédsku?

Odpověď: Školní knihovny měly v 80. a 90. letech minulého století poměrně velké možnosti a nemusely tolik bojovat s rozpočtem. Byly organizovány do velkých a poměrně mocných „Skobibliotekscentralen” (Center pro školní knihovny), kde dostávaly podporu a pomoc při výběru knih a jiných médií, pořádaly kurzy, konference a podobně.

Během posledních deseti let se všechno změnilo především z ekonomických důvodů, ale i z důvodů decentralizace, a proto mnoho těchto center úplně zmizelo. Řada školních knihoven byla uzavřena nebo se integrovala s městskými pobočkami. Nyní se tento negativní trend obrací a pro rozvoj školních knihoven se otevírají nové možnosti, protože vláda uvolnila fondy na podporu čtenářské gramotnosti. Podle všech výzkumů se totiž ve Švédsku u žáků základních škol a gymnázií čtenářská gramotnost stále snižuje. Doufám, že školní knihovny budou hodně aktivní v nabídce svých možností a schopností přispět k nápravě tohoto trendu, protože právě školní knihovny jsou nutným předpokladem úspěšného vzdělávání žáků. Nejsem si ale jistá, jestli ředitelé a učitelé ve školách tuto nutnost vidí a chápou.

Role školního knihovníka ve Švédsku je podle různých anket poměrně nevýrazná a v mnoha knihovnách neexistuje knihovník s knihovnickým vzděláním, tuto práci tady zastávají učitelé. Úroveň knihoven je tedy různorodá a přestože máme knihovní zákon z roku 1997, je postavení školních knihoven dosti nejasně formulováno.

Proto, aby se školní knihovny rozvíjely, existuje ve Švédsku dokonce samostatné Národní sdružení školních knihoven (Nationella Skolbiblioteksgruppen). Má podobné cíle jako Klub školních knihoven v České republice, například rozvíjení čtenářských dovedností či podporu čtenářství. Právě nyní - v informační společnosti - by se také školní knihovny měly stát moderním informačním centrem školy a využívat moderní technologie.

Národní sdružení školních knihoven vyzdvihuje nutnost zaměstnávat školené knihovníky jako pomocníky pro učitele a vedení školy. Knihovníci ve školních knihovnách začínají, stejně jako všichni knihovníci na ostatních pracovištích, pociťovat větší potřebu marketingu.

Několik kurzu marketingu jsem pro školní knihovny měla a největší potíž vidím v tom, jak přesvědčit vedení škol a některé učitele o možnostech školní knihovny jako studijního a informačního centra, jak mnoho znamená knihovna a knihovníci pro význam a krásu čteného slova a také, jak školní knihovna zvyšuje prestiž školy a zlepšuje studijní výsledky žáků. Výzkumy ve Švédsku i v ostatních zemích ukazují, že žáci kteří hodně čtou, snadněji porozumí jiným předmětům - například matematice, fyzice a chemii. Tento fakt se musí stále zdůrazňovat. Školní knihovny mohou také poukázat na šetření finančními prostředky, vybuduje-li se jedna knihovna, nemusí každý učitel nakupovat knihy pro svůj předmět.

Problém je, že vedení škol vidí často školní knihovnu jen jako extra výdaj. Je to ale výborná investice. Školy s dobrou knihovnou dosahují lepších výsledků. Také je nutno zdůraznit, že školní knihovny a pobočky městských knihoven mají různá poslání. Školní knihovny jsou skladbou knihovních jednotek zaměřené mnohem více na studijní obory školy, jsou také důležité pro žáky, kteří mají z různých důvodů menší předpoklady ke zvládnutí učiva.

Mám dojem a doufám, že po letech úspor a reorganizací dochází k jisté renesanci školních knihoven a že si i vedení škol a švédští politici uvědomují, že „školní knihovny hrají nezastupitelnou roli ve vzdělávacím procesu na školách všech úrovní” (citace SKIP). Podle článků a diskusí na http://www.iasl-online.org/about/ International Association of School Librarians; http://www.ensil.eu/ European Network for School Libraries and Information Literacy se také zdá, že tento pozitivní trend je patrný i v ostatních zemích Evropy.