ZOJA SEYČKOVÁ > zoja@martinu.cz  

„Kniha je snad neživá věc, ale je v ní obsažen život lidský ve všech svých variacích, kniha nás spojuje s tím, co už dávno přestalo žít a co žije přesto v nás samotných, lidský ideál, touha po něčem krásném a dobrém, touha být skutečně člověkem…“ 

(Bohuslav Martinů: Pařížská nábřeží. In: Newyorské listy, 28. 10. 1943)

Bohuslav Martinů a jeho knihovna

Již od dětství byl hudební skladatel Bohuslav Martinů (1890-1959) vášnivým čtenářem. Jak se můžeme dozvědět v životopisné monografii Miloše Šafránka,četl vše, co si mohl ve své rodné Poličce vypůjčit z městské knihovny: Aloise Jiráska, V. B. Třebízského, F. J. Rubeše, ale i Karla Maye. Jak uvádí jeho přítel, houslista Stanislav Novák, za svých studií v Praze např. přečetl všechna hlavní díla Dostojevského šestkrát (Běsy, Bratry Karamazovy, Zločin a trest, Idiota). Z ruských autorů si oblíbil hlavně Gogola, dále četl Gončarova, Tolstého a Turgeněva. Poznával další díla světové literatury, například Balzaka, Musseta a Maeterlincka. Jako předlohu pro svou symfonickou báseň Dělníci moře použil stejnojmenný román Victora Huga, na slova čínské poezie složil tři orchestrální písně Kouzelné noci a dva písňové cykly inspirované japonskou poezií Nipponari.

Ve svém vzdělávání pokračuje i po příchodu do Paříže v roce 1923. Aby se naučil nový cizí jazyk, čte hlavně díla ve francouzštině. Často se prochází po břehu Seiny, kde objevuje stánky „bukinistů“ - prodavačů knih. Později, ve smutných chvílích v New Yorku za 2. světové války, na toto místo v Paříži vzpomíná: „Tam v těch nouzových stáncích s knihami […] najdete vše, co kdy zajímalo, těšilo i znepokojovalo lidskou mysl, od řecké filosofie až po dadaistické verše, středověk, renesanci, naši současnou dobu, všechno smíchané dohromady, knihy vzácné i bezcenné, litografie, obrazy, noty […] Byla to moje téměř každodenní procházka […]“¹

Ve 40. letech Martinů čte méně beletrii a více se zajímá o literaturu faktu, například o antropologii, filozofii, politologii a psychologii. V Americe, kde žije od roku 1941, se setkává s Einsteinem a velmi se zajímá o jeho teorii relativity, nechává si od něj podepsat vlastní výtisk v angličtině. V četbě beletrie se v této době vrací k ruským autorům (Gogol - opera Ženitba, Tolstoj - opera Čím lidé žijí), dále je pro jeho tvorbu důležitý např. Antoine de Saint-Exupéry, v 50. letech Nikos Kazantzakis (podle jeho románu Kristus znovu ukřižovaný napsal asi svou nejvýznamnější operu Řecké pašije). Na sklonku života znovu studuje také orientální literaturu a kulturu, zajímá se i o jógu a spirituální vědy.

Bez soustavné četby by těžko mohlo vzniknou tak rozsáhlé hudební dílo. Martinů napsal skoro 400 skladeb, z toho 6 symfonií, 30 koncertů, skoro 100 komorních skladeb, 16 oper a 15 baletů.

Mohli bychom dále pokračovat ve výčtu knih, které přečetl, i skladeb, které napsal na jejich motivy. Některé oblíbené knihy nejspíš vozil neustále s sebou, nemohlo jich však být mnoho, protože často cestoval a stěhoval se. Martinů životopisec Šafránek se často zmiňuje o inspiraci různými literárními předlohami, ale nikdy neuvádí, které tituly konkrétně Martinů vlastnil. Je znám jen seznam těch knih, které měl Martinů u sebe v posledním období svého života. Knihy z jeho pozůstalosti se totiž nacházejí ve švýcarské nadaci Paul Sacher Stiftung ², jejich seznam je k dispozici v Knihovně Nadace Bohuslava Martinů.

Ve fondu Knihovny Nadace Bohuslava Martinů tedy nejsou původní výtisky jeho knih. Pracovníkům Institutu Bohuslava Martinů, kteří knihovnu spravují, se však podařilo mnoho titulů ve starých vydáních, které Martinů četl, sehnat v antikvariátech.

Doufáme tedy, že kdyby v současné době Bohuslav Martinů do „své“ knihovny zavítal, byl by spokojen, a to nejen proto, že by zde našel své oblíbené tituly, ale také proto, že by zde na jednom místě našel shromážděny všechny své noty a partitury, mohl by si poslechnout nahrávky většiny svých skladeb a znovu si pročíst dopisy, které psal svým mnoha přátelům a známým.

Vznik a poslání knihovny

Knihovna Nadace Bohuslava Martinů - tak zní její oficiální název - vznikla v roce 1995 jako součást Institutu Bohuslava Martinů a jejím zakladatelem a hlavním sponzorem je Nadace Bohuslava Martinů. Posláním knihovny je získávat, zpracovávat, uchovávat a zpřístupňovat veškeré možné materiály, které zájemcům poskytnou dostatečné informační zázemí a které umožní trvalé poznávání a rozšiřování skladatelova díla. Knihovna slouží také k uskutečnění důležitého projektu Nadace Bohuslava Martinů a nakladatelství Editio Bärenreiter: kritické vydání všech děl Bohuslava Martinů s názvem Souborné kritické vydání děl Bohuslava Martinů.³

Aby bylo možné posuzovat osobnost a dílo Bohuslava Martinů v kontextu doby, v níž žil a tvořil, je fond knihovny zaměřen na celou problematiku hudby 20. století. Knihovna Institutu Bohuslava Martinů slouží především muzikologům, studentům a badatelům, je ale také otevřena všem dalším zájemcům z řad široké veřejnosti.

Charakteristika knihovního fondu

Knihovna obsahuje přibližně 2500 českých i cizojazyčných knižních materiálů (odborné monografie, životopisné studie, dizertace, diplomové práce, sborníky aj.) a odebírá přes 40 titulů domácích a zahraničních hudebních periodik, shromažďuje články z novin a časopisů. K dispozici jsou základní světové hudební slovníky (např. The New Grove Dictionary of Music - nyní i on-line verze, Die Musik in Geschichte und Gegenwart, Komponisten der Gegenwart, Universal-Handbuch der Musikliteratur) a všeobecné encyklopedie.

Velkým obohacením fondu bylo také zakoupení pozůstalosti významného českého hudebního publicisty, pedagoga a režiséra Edvarda Herzoga. Díky tomu, že knihovna pravidelně nakupuje v zahraničí, najdou zde návštěvníci ojedinělé, pro jiné knihovny málo dostupné publikace. Knihovna je stále doplňována také o další, hlavně odbornou, muzikologickou literaturu.

Těžištěm fondu, kvůli kterému knihovnu navštěvují muzikologové, studenti hudební vědy a interpreti, jsou všakskladby Bohuslava Martinů a jejich notové a zvukové záznamy. Najdeme zde notové zápisy téměř všech jeho skladeb, všechny vydané tištěné noty, klavírní výtahy a kapesní partitury, dále kopie autografů skladeb, jejichž originály najdeme například v Českém muzeu hudby, v Památníku Bohuslava Martinů v Poličce, ale také ve světě - v Library of Congress, Washington, v archivech vydavatelství Schott Music nebo Bärenreiter a v mnoha dalších. Díky velkorysé podpoře Nadace Bohuslava Martinů je asi jedna třetina autografů již zdigitalizována, v současné době však ještě není možné tyto autografy zpřístupnit na internetu, i když mnozí badatelé na druhém konci světa by tuto možnost jistě uvítali.

Jedinečná je stále se rozrůstající fonotéka a videotéka, specializovaná na nahrávky skladeb Bohuslava Martinů z celého světa (cca 300 gramodesek a 700 kompaktních disků) a na skladby současníků Martinů a autorů, jejichž skladby Martinů studoval. Protože u mnoha skladeb skladatele existuje více nahrávek jednoho díla, návštěvníci mohou porovnávat různé interpretace děl. Knihovna shromažďuje kopie dokumentárních filmů a různé unikátní neveřejné a historické snímky z archivů zahraničních rozhlasů a různých světových orchestrů, videozáznamy koncertů, operních a baletních představení.

K dispozici je dále skladatelova korespondence (obsahuje xerokopie dopisů nejen přátelům a příbuzným do Poličky, manželce Charlottě, ale i korespondenci s takovými osobnostmi, jako byl dirigent Sergej Koussevickij, Charles Munch, Václav Talich, Rudolf Firkušný nebo Frank Rybka). Protože Martinů psal několik dopisů denně, je jich zde nashromážděno několik tisíc a po dalších se stále pátrá. Knihovna se tak vedle Památníku B. Martinů v Poličce stává dalším důležitým místem, kde lze studovat kopie materiálů uložených ve sbírkách desítek knihoven, archivů, institucí a soukromých osob z celého světa.

Služby

Zpracování všech dokumentů probíhá postupně v automatizovaném knihovnickém sy-stému KP-Win SQL. Zatím do konce roku 2008 je v prostorách knihovny a institutu pro návštěvníky volně přístupná databáze Grove Music Online ⁴.

Připojení k internetu umožňuje využívání externích elektronických informačních zdrojů (např. katalogů knihoven) a zajišťuje komunikaci a odborný servis zájemcům z celého světa. Návštěvníkům je k dispozici také poslechová aparatura, DVD a videopřehrávač, klavír a xerox. Vzhledem k jedinečnosti a vzácnosti uchovávaných materiálů poskytuje knihovna Institutu Bohuslava Martinů pouze prezenční služby. Pro studijní účely je však možné získat kopie not a nahrávek, nelze kopírovat rukopisy.

Knihovna je otevřena každý všední den, je však nezbytné, aby zájemci ohlásili svou návštěvu předem telefonicky nebo e-mailem.

http://www.martinu.cz

Na této adrese najdete mnoho průběžně aktualizovaných informací o životě a díle Bohuslava Martinů. Je zde on-line katalog skladeb a on-line katalog knihovny. Každý měsíc jsou zveřejňovány aktuální novinky o koncertech a operách, o nových nahrávkách a dalších akcích. Zasílání novinek je možné si objednat e-mailem. V sekci Download je možné si stáhnout některé ze starších čísel časopisu Bohuslav Martinů Newsletter, který vychází v angličtině třikrát ročně, nebo výroční zprávy Institutu Bohuslava Martinů.

Nové sídlo knihovny

Od 1. 1. 2008 sídlí knihovna spolu s Institutem a Nadací Bohuslava Martinů na nové adrese - Bořanovická 14, 182 00 Praha 8-Kobylisy, blízko stanice metra C - Kobylisy. Veškeré kontaktní informace najdete též na www.martinu.cz.

 POZNÁMKY:

1 Bohuslav Martinů. In: Pařížská nábřeží. Newyorské listy, 28. 10. 1943.

2 Mecenáš a dirigent Paul Sacher skladatele významně finančně podporoval a v posledních letech života BM žili manželé Martinů na jeho usedlosti v Schönenbergu.

3 Jde o souborné vědecké historicko-kritické vydání děl Bohuslava Martinů (všech dokončených a nedokončených skladeb ve všech skladatelem vyhotovených nebo autorizovaných verzích a úpravách, všech souvislých skladebných fragmentů, skic, particellů, nenotových textů a literárních prací) na základě všech dochovaných autografií, rukopisných a tištěných pramenů, filmových, obrazových a zvukových dokumentů. Je určeno i pro potřeby provozovací praxe a řídí se nejnovějšími textově kritickými a filologickými metodami.

4 Díky grantu Evropského sociálního fondu, státního rozpočtu České republiky a rozpočtu hlavního města Prahy v rámci programu JPD 3.2 Rozvoj dalšího vzdělávání.Grant získal Institut Bohuslava Martinů, o.p.s. v roce 2006 na projekt s názvem „Profesionalizace v oblasti vydávání hudebních materiálů prostřednictvím dalšího vzdělávání hudebních expertů.“

LITERATURA:

• Březina Aleš. Knihovna Bohuslava Martinů. In: Hudební rozhledy, 1995, č. 3, s. 33-34.

• Březina Aleš. Knihovna Bohuslava Martinů II. In: Hudební rozhledy, 1995, č. 4, s. 32-33.

• Novák Stanislav. O Bohuslavu Martinů. Tempo, 1946, č. 2-3, s. 47-52

• Šafránek Miloš. Bohuslav Martinů: život a dílo. Praha, 1961