Main content
TÉMA: Web 2.0 - hrozba nebo příležitost pro knihovny?
EVA MARVANOVÁ > emarvanov@gmail.com
Následující článek informuje o aplikacích technologií webu 2.0 do veřejných knihoven. Jedná se o diskutovanou oblast, která byla tématem mnoha českých a zahraničních konferencí. V úvodu charakterizuji hrozby a příležitosti webu 2.0, následuje výčet konkrétních technologií, které se dají využít ve službách knihoven a na závěr uvádím některé příklady zahraničních a českých knihoven, které aplikovaly principy webu 2.0 a Library 2.0 do svých služeb.
Hrozby:
• spoléhání na nekvalitní informační zdroje,
• rozhodování na základě nerelevantních informací,
• redukce informačních potřeb odborníků,
• i při vynaloženém úsilí přístup pouze k vymezeným informacím,
• oslabení toku informací,
• ztráta konkurenceschopnosti,
• ztráta času při neefektivním on-line vyhledávání,
• oslabení informačních služeb a další.
Příležitosti:
• přidaná hodnota službám knihoven,
• získání nových pracovních nástrojů a technologií,
• aplikování využívaných služeb,
• doručování znalostí upravených na míru koncovým uživatelům,
• využívání mobilní technologie,
• využívání blogů, wikis, podcastingů ke zlepšení služeb,
• zdokonalení interní a externí komunikace,
• zvýšení výkonnosti,
• zlepšení toku informací a další.
Technologie webu 2.0
Knihovny chtějí poskytovat svým uživatelům kvalitní služby. Technologie webu 2.0 nabízejí nové a zajímavé nástroje k tomu, aby knihovníci pokračovali v činnosti, kterou velmi dobře prováděli i v minulosti, tj. zavádění pořádku do chaosu informací a zajišťování dostupnosti informačních zdrojů. Jednou z velmi důležitých součástí prostředí webu 2.0, která nám umožní okamžité získání aktuálních informací, je RSS.
RSS
RSS (Really Simple Syndication) je určen pro čtení novinek na webových stránkách. Technologie RSS umožňuje uživatelům internetu přihlásit se k odběru novinek z webu, který nabízí RSS zdroj (RSS feed, též RSS kanál). Tento zdroj se většinou vyskytuje na stránkách, kde se velmi často mění a přidává obsah. RSS formát poskytuje obsah celého článku, případně jeho část, odkaz na původní článek a také jiná metadata. Tyto informace jsou posílány jako XML dokument nazývaný RSS zdroj, webový zdroj, RSS feed nebo RSS kanál. Program pro čtení RSS se označuje jako RSS čtečka. Může se jednat o samostatný program nebo o plugin integrovaný ve webovém prohlížeči či o webovou aplikaci (např. Google Reader).
Weblogy
Weblog (nebo zkráceně a neformálněji blog) je aplikace obsahující periodické příspěvky na jedné webové stránce. Autor se nazývá blogger a blogy a jejich vzájemné vztahy tvoří blogosféru. Weblog je podstatně více než jen on-line deník, stoupající měrou se taktéž stává výbornou metodou dodávání aktuálních informací. Je okamžitě a jednoduchým způsobem dostupný. Viz např. http://blog.cz/.
Podcast
Podcast může být jedním ze způsobů, jak představit knihovnu a její informační služby různým skupinám uživatelů. Připomíná, že informace jsou dostupné a mohou být poskytovány i bez osobní návštěvy knihovny. Podcast mohou knihovny využít např. místo fyzického průvodce knihovnou.
Samotné slovo podcast vzniklo ze slov iPod (přehrávač digitální hudby od Apple) a broadcast - tedy vysílání. Jde o zvukové nebo video záznamy, které jejich autor umísťuje na internet v podobě souborů (často ve formátu MP3) a na které odkazuje na webových stránkách, ale především v přizpůsobeném RSS kanálu. Ten pak specializovaný program (zvaný podcatcher nebo podcast receiver) průběžně monitoruje a nové soubory sám stahuje a nahrává do uživatelova osobního přehrávače. Jak stahovat podcasty se dozvíte třeba zde: http://cs.wikibooks.org/wiki/Jak_stahovat_podcasty.
Domácí stránka, home page, start page
Často používaným programem v našich počítačích je prohlížeč, nezáleží na tom, zda se jedná o Firefox, Internet Explorer, Operu… Nastavení domácí stránky je individuální a jednoduché a nejen zaměstnanci knihoven si jej mohou přizpůsobit.
Na webových stránkách knihovny lze nastavit např. miniboxy pro vyhledávání, předpověď počasí, kalendáře událostí, mapy vytvořené v Google Maps a další. Tedy různé moduly tak, aby uživatelé rychle a efektivně nalezli informace, které potřebují.
Inspiraci najdete třeba na www.pageflakes.com, www.google.com/ig.
Bookmarking - služby záložkové aneb Jak se na webu neztratit
V případě, že se již nemůžete vyznat ve směsici uložených záložek - bookmarků v prohlížeči na počítači, je nejvyšší čas začít využívat některou z on-line aplikací, které se záložkováním zabývají. Například http://del.icio.us. Tuto službu založil v roce 2003 Joshua Schachter. Slouží k ukládání a sdílení odkazů. Po registraci na stejnojmenných stránkách získáte účet s adresou ve formátu http://del.icio.us/UZIVATELSKE_JMENO, kde se budou objevovat uložené záložky. Každá stránka služby Del.icio.us, na kterou se dostanete, má vlastní RSS kanál. Ten si můžete zařadit například do RSS čtečky. Obsah svých záložek můžete rovněž zveřejnit v rámci vlastních webových stránek.
Příklady zaregistrovaných knihoven jsou: http://del.icio.us/SanMateoLibrary, http://del.icio.us/LaGrangeParkLibrary.
A další služby pro webové záložky: http://www.jagg.cz/, http://www.furl.net/, http://digg.com/, http://www.blinklist.com/, http://www.fark.com/.
Vytváření stránek zdrojů
Nové a nové informační zdroje dovolují svým uživatelům vytváření stránek, obsahu. Názornou ukázkou je Squidoo.com(http://www.squidoo.com). Příklad vytvořené stránky P. Bradleyem ke knize How to use Web 2.0 in your Library se nachází na http://www.squidoo.com/web2inyourlibrary.
Také Zimbio (www.zimbio.com) nabízí uživatelům vytváření portálu.
Zajímavé ukázky obsahu, který vytvořily knihovny, jsou: http://www.zimbio.com/New+York+Public+Library, http://www.zimbio.com/Institute+of+Museum+and+Library+Services .
Wikis
Wiki je otevřený software, který umožňuje kolektivně vytvářet a editovat dokumenty. V knihovnách se dá využít v situacích, kdy máme skupinu spolupracovníků, kolegů se zájmem o určité téma. Další možnost využití je v oblastech, kde informace nejsou statické, pravidelně se mění, aktualizují. Mohou se uplatnit pro diskusní skupiny, konference.
Některé z projektů si můžete prohlédnout na těchto stránkách: http://instructionwiki.org, www.libsuccess.org, http://liswiki.org/wiki/Main_Page. Zajímavá prezentace ve wiki formátu viz http://theshiftedlibrarian.pbwiki.com/.
IM - instant messaging
Patří mezi komunikační technologie, které spočívají v principu odesílání a přijímání zpráv v reálném čase. Jinými slovy - zpráva je doručena ve velmi krátké době od odeslání. IM umožňuje posílat zprávy, chatovat, přeposílat soubory mezi uživateli. (Yahoo!Messenger, ICQ, Skype). V mnoha zahraničních knihovnách mají uživatelé možnost komunikovat prostřednictvím e-mailu, telefonu a instant messaging - IM Librarian.
Příklady zahraničních knihoven využívajících tyto služby: San Leandro Public Library California - http://www.ci.san-leandro.ca.us/index.html, Thomas Ford Memorial Library - http://www.fordlibrary.org/askalibrarian.html, Evansville Vanderburgh Public Library - http://www.evpl.org/askus/, Denver Public Library - http://denverlibrary.org/.
Sociální sítě a sdílení
Sociální síť - social network tvoří skupiny uživatelů, kteří mají podobné zájmy. Sítě slouží ke komunikaci, sdílení multimediálních dat. Mezi nejznámější patří Flickr, Facebook, Wayn, Webshots, Zoto, BubbleShare, Photosite, Last, MyFilmz, YouTube ad. Ke komunikaci o přečtených knihách slouží např. http://www.connectviabooks.com. Možnost vytvoření vlastního katalogu knih, DVD, médií, hudby nalezneme na http://lib.rario.us/. Své logo si můžeme navrhnout na www.littlefunny.com/Google.aspx.
V Česku patří mezi nejvíce využívané sítě Rajče.net, Libimseti.cz, Spolužáci.cz. Sdílení dokumentů umožňuje služba docs v gmail.com či box.net.
Příklady ze zahraničí
S příklady zahraničních knihoven, které využívají technologie webu 2.0 se setkáváme denně, uvádím některé z nich.
V dánských knihovnách je prioritou letošního roku práce s dětskými čtenáři. Webové stránky knihoven by měly obsahovat chat, e-referenční služby, nejlépe s využitím avatarů. Knihovny by měly zpřístupňovat počítačové hry, programy, vzdělávací aktivity. Ve Finsku Ministerstvo školství a kultury financuje pilotní projekty webu 2.0. V Polsku je čtenářům a knihovníkům k dispozici blog Knihovna (Biblioteka) 2.0 - http://blog.biblioteka20.pl/.
Velké množství zahraničních knihoven využívá ke komunikaci služeb IM, chatu. U této služby si můžeme všimnout generačních rozdílů, teenageři tímto způsobem komunikují mnohem ochotněji než klasickými e-maily.
Vzorem pro ostatní v aplikaci technologií webu 2.0 mohou být veřejné knihovny St. Joseph County Public Library - http://sjcpl.lib.in.us/ a Ann Arbor District Library - http://www.aadl.org/. Pokud se seznámíte s jejich webovými stránkami, určitě získáte inspiraci ke změnám vašich stránek. Hennepin County Library se prezentuje v MySpace - http://www.myspace.com/hennepincountylibrary. Denver Public Library nabízí ke stáhnutí software, pomocí kterého lze přidat vyhledávací políčko katalogu knihovny do Exploreru - http://www.denverlibrary.org/toolbar/index.html.
Server SEOmoz.org uděluje ceny za nejlepší webové stránky 2.0 rozdělené do 41 kategorií (http://www.seomoz.org/web2.0). V roce 2007 se v kategorii Knihy na třetím místě umístila Library Thing (má i českou verzi - http://cz.librarything.com/). Zdese můžete připojit k největšímu knižnímu klubu na světě. Nabízí uživatelům pomůcky k vytváření jejich vlastního katalogu domácích sbírek knih, CD, DVD. Poskytuje rovněž možnost vyměňovat si seznamy literatury a doporučení k četbě knih. V kategorii Start Pages se umístily na prvních třech místech stránky http://www.net.wibes.com, http://www.pageflakes.com/, http://www.google.com/ig, které dávají možnost upravit si vlastní soukromý portál výše zmiňovanými moduly, které si umístíme na plochu stránky a ve kterých můžeme mít např. předpověď počasí, rss zdroje, úkoly, e-mail, html kód atd. Samotné moduly máme možnost jednoduše vytvářet a editovat, nebo použít některý z už připravených. Pokud si prohlédnete vítězné webové stránky různých kategorií, dozvíte se o technologiích webu 2.0 více a můžete si prakticky vyzkoušet to, co vás nejvíce zaujalo.
Příklady z ČR
Městská knihovna Rosice na svých webových stránkách nabízí blog knihovnice, další knihovny, např. Krajská knihovna Vysočiny, o blogu uvažují v nejbližší době. Geografická knihovna PřF Univerzity Karlovy odkazuje na zahraniční blogy. Městská knihovna Třebová, Městská knihovna Dačice a Národní knihovna ČR (v sekci Informace pro knihovny) nabízejí službu RSS kanálů. Využití této služby plánují knihovny P. Bezruče v Opavě či Městská knihovna Litvínov.1Městská knihovna v Praze nabízí v on-line katalogu svým uživatelům možnost přidávat recenze a hodnotit knihy 1-5 body. Firma Lanius, prodejce knihovního systému LANius, Clavius v budoucích změnách počítá ve svých systémech s recenzemi a hodnocením knih, linky na e-shopy dodavatelů knih ad.
Další generace knihovníků (Librarian 2.0)
Je zřejmé, že jsme připraveni stát se knihovníky 2.0. Máme schopnosti, porozumění a znalosti a měli bychom garantovat budoucnost této nové, moderní, dynamické profese.
Předpoklady:
• porozumět síle a příležitostem, které nám umožňuje svět webu 2.0,
• seznámit se s nástroji webu 2.0 a Library 2.0,
• zapojit uživatele a veřejnost do odborné diskuse,
• rozvíjet perspektivní sociální sítě,
• spojit se s uživateli využitím komunikačních technologií (Skype, IM, SMS, e-mail, virtuální reference),
• podporovat účast uživatelů v oblasti metadat, obsahu, komentářů,
• porozumět moudrosti internetových komunit, pochopit dosah a vliv blogosféry, webu, wikisféry na profesní roli.
Několik postřehů a otázek na závěr
• Implementovat a využívat technologie webu 2.0 je jednoduché na personální úrovni, ale jiné je to v organizaci, kde mohou nastat různé konfliktní situace - např. kvůli časovému vytížení, rozdílným názorům; brzdou může být i různá úroveň zkušeností zaměstnanců.
• Softwary jsou nabízeny zdarma, znamená to, že se nemohu reklamovat, objevuje se velká konkurence. Proto se doporučuje nejdřív vyzkoušet produkt individuálně nebo s kolegy, zjistit možné chyby a teprve když se osvědčí, má naději na širší aplikaci.
• Většina softwarů je dělána pro koncové uživatele a nepotřebuje speciální technickou podporu.
• V praxi se můžeme setkat s neochotou kolegů testovat nové produkty, potom může být efektivnější vaše osobní ukázka výhod a snadnější práce s novými technologiemi.
• V oblasti spolupráce můžeme využívat nástroje ke sdílení dokumentů, prezentací pomocí GoogleDocs, SlideShare.
• Podívejte se na zdroje, které v současnosti používáte a přemýšlejte, zda některé z nich nemohou sloužit lépe s orientací na technologie webu 2.0.
• Jaké informační potřeby mají existující uživatelé knihoven a lze některé z nich pokrýt cestou webu 2.0?
• Které služby „navíc“ knihovna nabízí? Zpřístupňuje komunikační IM nebo chat?
• V kolika klubech, uživatelských skupinách, aktivitách, událostech je v současnosti knihovna zapojena?
• Jaká je zpětná vazba, jsou k ní využívány weblogy, psaní komentářů?
• Vytvořila knihovna přizpůsobený vyhledávač např. k nějakým událostem?
• Nabízí knihovna virtuální místo pro návrhy a komentáře uživatelů prostřednictvím wiki, portálů, weblogu?
• Je knihovna pro uživatele jejích webových stránek skutečně „otevřená“?
ODKAZY:
1 Příklady uvádím po hodnocení soutěže Biblioweb 2008 a načerpala jsem je z koncepcí webových stránek přihlášených knihoven.
LITERATURA:
• BLOCK, Marylaine. The thriving library: successful strategies for challenging times. Medford: Information Today, 2007. 352 s. ISBN 978-1-57387-277-5.
• BRADLEY, Phil. How to use web 2.0 in your library. London: Facet, 2007. 212 s. ISBN 978-1-85604-607-7.