Celý život jsem toužil

Po svobodě.

Konečně jsem objevil dvéře

Jimiž je možno k ní vejít…

(Jaroslav Seifert)

Při příležitosti nedožitých 80. narozenin profesora Jiřího Cejpka uspořádal 21. února Kabinet informačních studií a knihovnictví na Masarykově univerzitě v Brně vzpomínkové setkání se studenty, na které mě pozvali.

Někteří mého muže znali osobně, jiní už jenom z učebních textů a publikací. Zaujaly je vzpomínky na jeho skautské období, na studium na Filozofické a Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy, na období vojenské prezenční služby v letech 1951-1953 v pohraničních oblastech Šumavy. Do dalších let spadá jeho působení na Katedře knihovnictví, kterou tehdy vedl docent Jaroslav Drtina a po jeho smrti PhDr. Jiří Kábrt. V dalších letech normalizace následoval zákaz přednášení, přeřazení na výzkumné úkoly, posléze propuštění. V letech 1974 až 1985 působil v Státní technické knihovně v Bratislavě, kde pracoval na automatizovaném systému právních a později novinářských informací. K návštěvě rodiny najezdil mnoho kilometrů. V roce 1985 přešel do Československého střediska výstavby a architektury, kde pracoval na podobném úkolu zaměřeném na automatizovaný systém informací pro stavebnictví. V roce 1989 následoval návrat na Filozofickou fakultu UK, reorganizace studia knihovnictví a informatiky, přepracování učebních plánů. Do dalších let spadá jeho spolupráce a působení na Slezské univerzitě v Opavě a od roku 1999-2005 na Masarykově univerzitě v Brně, kde se rozloučil se studenty v červnu 2005.

Nebylo možno vynechat manželovu publikační činnost, mezinárodní spolupráci a aktivity ve Svazu knihovníků a informačních pracovníků. A také působení v Rozhlasové akademii třetího věku a tři cykly jeho přednášek o významných osobnostech z dějin knihy, tisku a dalších oblastí. Přednášky měly popularizační charakter a zaznamenaly velký ohlas mezi posluchači. S jejich vydáním v elektronické podobě se setkávají posluchači ÚISK UK v Jinonicích.

Studenti pozorně vyslechli mé vyprávění o životě a díle J. Cejpka, o zálibě v hudbě, lásce k horám, turistice a k řece Sázavě, o jeho zahraničních cestách, o tom, jak tradice knihovnické práce pokračuje v dalším pokolení, kdy náš vnuk pracuje ve vysokoškolské knihovně na Novém Zélandě v Hamiltonu.

Setkání splnilo očekávání - přiblížit studentům osobnost jejich profesora, pochopit jeho život a dílo, které je svědectvím a výpovědí o životě.

Iluše Cejpková