Main content
ROZHOVOR: „Důležité je, pečlivě si vše zvážit a promyslet“...
říká ředitelka Krajské knihovny Vysočiny Mgr. Veronika Peslerová
I když se nedá říci, že by nových a zrekonstruovaných knihoven přibývalo tolik a tak rychle, jak bychom si přáli, přesto je dobře uvést, že za polední roky vzniklo několik zajímavých a významných budov, které odpovídají požadavkům a trendům knihovnictví 21. století.
Jednou z knihoven, která se teprve nedávno zrodila v hlavách architektů a za nemalého úsilí všech zainteresovaných se připravuje její realizace, je Krajská knihovna Vysočiny v Havlíčkově Brodě. Vítězný architektonický návrh svým nezvyklým řešením vzbudil v knihovnické a odborné veřejnosti značný zájem a dá se říct, že i obdiv.
Avšak od záměru postavit novou knihovnu do chvíle, kdy do ní vstoupí první návštěvníci, vede dlouhá a složitá cesta, skládající se z množství dílčích etap. Zajímalo nás, ve které z nich se v havlíčkobrodské krajské knihovně nacházejí, ale i to, kde a kdy „to vše začalo“.
Paní ředitelko, můžete na začátek představit nejdůležitější úkoly, kterými se právě teď v knihovně zabýváte?
Krajská knihovna Vysočiny vznikla 1. 1. 2002 z bývalé Okresní knihovny Havlíčkův Brod a plní všechny funkce, které jsou dány knihovním zákonem, stejně jako ostatní krajské knihovny. Tyto funkce jistě není třeba vyjmenovávat. Podrobněji se vyjádřím ke dvěma specifikům, která každá krajská knihovna nemá. Od roku 2002 provozujeme ojedinělou vzdělávací instituci - Univerzitu volného času. Jedná se o netradiční formu zájmového celoživotního vzdělávání pro nejširší veřejnost. Cílem studia na Univerzitě volného času není obdržení certifikátu, nýbrž zájem o obor, načerpání nových vědomostí a dovedností či prostě jen chuť vrátit se po letech do prostředí přednáškových sálů. V loňském roce Krajská knihovna navázala spolupráci ještě s Centrem Vysočina o. p. s., v Havlíčkově Brodě a společně zastřešujeme velký projekt Univerzity volného času a Akademie třetího věku. Spektrum vyučovaných předmětů se tedy ještě rozšířilo a výuka je více zaměřena na seniory. Naše knihovna má nedlouho též špičkově vybavené digitalizační pracoviště. Jde o první počin tohoto typu v kraji Vysočina a elektronické podoby se dočkají především regionální historické tisky a periodika.
Krajská knihovna sídlí v budově Staré radnice od roku 1974. Kdy se poprvé začalo vážně uvažovat o jejím přemístění?
Knihovna se ve své historii stěhovala několikrát. Od roku 1894, kdy byla založena, působila na čtyřech různých místech. Důvodem stěhování byly vždy nedostatečné prostorové podmínky. Stejný důvod hrál roli i v roce 2001, poté, co se z okresní knihovny stala knihovna krajská, a kdy se opět začalo hovořit o stěhování. Kraj Vysočina zajistil podporu, abychom mohli posílit vybavení knihovny novými informačními technologiemi, doplnit knihovní fondy i zvýšit počet pracovních míst, avšak prostory pro nově vzniklou krajskou knihovnu nebylo možné řešit ihned.
Právě prostorové důvody hrají obecně rozhodující roli při úvahách o novostavbách knihoven. Byly ve vašem případě ještě další důvody, které rozhodly o tomto řešení?
I v našem případě to byly především prostorové důvody. Poté, co se z okresní knihovny stala knihovna krajská, byly výrazně navýšeny prostředky na nákup fondu, bylo rozšířeno spektrum funkcí, které krajská knihovna musí plnit, rozšířily se služby poskytované čtenářům, zvýšil se počet pracovníků apod. Od města Havlíčkův Brod se sice podařilo získat část dalších prostor v budově Staré radnice, ale to nebylo zdaleka dostačující. Knihovna má v tuto chvíli k dispozici zhruba 800 m2, nemá vlastní přednáškovou místnost, téměř dvě třetiny fondu jsou ve skladu mimo budovu apod. Toto všechno hrálo roli při úvahách o nutnosti získat nové prostory.
Uvažovalo se i o jiných variantách než je novostavba?
Kraj Vysočina se v součinnosti s městem Havlíčkův Brod a knihovnou snažil nalézt vhodné řešení ke zlepšení podmínek pro provoz knihovny. Zvažovala se rekonstrukce stávajících prostor a přístavba zadního traktu, v úvahu připadalo i přestěhovaní do budovy zrušené základní či střední školy apod. Žádná z těchto variant by však nesplňovala předem nadefinovanou požadovanou plochu knihovny (kolem 4000 m2) a náklady na přístavbu či kompletní rekonstrukci všech navržených prostor by byly vyšší než v případě novostavby. Bylo tedy schváleno, že jedině novostavba naplní budoucí požadavky na fungování knihovny. Jako vhodné místo pro stavbu knihovny byl zvolen pozemek v majetku kraje Vysočina, který se nachází v areálu Nemocnice Havlíčkův Brod nedaleko centra města.
Bylo těžké přesvědčit kompetentní osoby o potřebě nové stavby a které argumenty se ukázaly jako nejdůležitější?
Ohledně získání nových prostor pro knihovnu proběhla mnohá jednání nejen s krajem Vysočina, ale i s městem Havlíčkův Brod, protože knihovna plní nejen krajskou, ale i městskou funkci. Po mnoha variantách možnosti řešení (viz výše) schválilo v roce 2006 zastupitelstvo kraje záměr vybudovat sídlo Krajské knihovny Vysočiny jako novostavbu ve zmíněném areálu Nemocnice Havlíčkův Brod. Architektonická soutěž o návrh urbanistického, architektonického, technického a provozního řešení novostavby byla vyhlášená 18. dubna 2006. Do prvního kola bylo podáno 40 návrhů, z nichž v červenci 2006 porota v čele s prof. Ing. arch. Miroslavem Masákem vybrala pět nejlepších, které postoupily do druhého kola. Z něj pak vybrala vítězný návrh, pod nímž jsou podepsáni Ing. arch. Aleš Tomášek, Robert Seidl, Ing. arch. Ivo Hermann - Praha. Podle odborníků je netradiční pojetí návrhu krajské knihovny ojedinělým architektonickým počinem. Návrh svou originalitou budí všeobecný obdiv. Především ekologickým charakterem stavby vybočuje ze zavedených standardů veřejných architektonických soutěží. Nová budova knihovny bude mít prosklené stěny, bude zapuštěná do terénu a její boční stěny i střechu bude pokrývat přírodní trávník.
V jaké etapě se připravovaná novostavba právě nachází?
S autory vítězného projektu herman tomášek seidl architekti uzavřel v polovině roku 2007 investor (tj. kraj Vysočina) smlouvu na projektové práce. Bylo rozhodnuto, že projekt stavby bude dopracováním soutěžního návrhu. V průběhu práce na návrhu se ověřovalo a upřesňovalo zadání (stavební program, který zpracovala knihovna) průběžnými jednáními s investorem a uživatelem (tj. Krajskou knihovnou Vysočiny), byly předány základní podklady a průzkumy pro projektovou činnost a ve spolupráci se specialisty byly připraveny a prověřeny základní technická řešení a výpočty. Výstupy z těchto jednání jsou zapracovány v návrhu stavby Novostavba Krajské knihovny Vysočiny, Havlíčkův Brod, který byl v prosinci 2007 investorovi i uživateli představen. Převzetím a potvrzením tohoto návrhu stavby dal investor pokyn k pokračování prací na dalších fázích projektu, tj. na podkladech pro územní a stavební řízení.
Musely se již nyní měnit některé původní představy, plány, myšlenky?
Výrazně nemusely a vidím v tom obrovské štěstí. V průběhu jednání s architekty, kteří se díky rozhodnutí kraje Vysočina stali i projektanty novostavby, se sice několik věcí dopracovávalo, dolaďovalo či upravovalo, nedošlo však k žádným výrazným změnám. Veškeré úpravy byly dohodnuty, vysvětleny, a to ať přicházely připomínky k úpravám ze strany knihovny či naopak. Spolupráce s architekty byla bezproblémová a věřím, že taková bude i nadále. Je to dáno především tím, že již návrh přihlášený do soutěže měl velmi dobře řešenou skladbu funkcí i základní provozní vazby. Prostor zaručuje flexibilitu při pravděpodobných úpravách vnitřního uspořádání knihovny v budoucnosti. Důležité je také to, že hlavní funkce budovy jsou na jediném podlaží.
V jakých konkrétních situacích pocítíte největší výhody nové stavby, jaký bude přínos pro jednotlivá oddělení?
Největší výhodou nové stavby je její vnitřní uspořádání. Všechny činnosti jsou kumulovány v jediném podlaží a to v porovnání s rozvržením služeb ve stávající budově velmi usnadní práci knihovníkům i orientaci ve službách uživatelům knihovny. Knihovna v nové budově bude chápána jako místo setkávání, zázemí a služeb pro kohokoliv. Nabídne uživatelům především dostatečný prostor pro volný výběr dokumentů, dostatečný počet studijních míst a míst s PC, prostor pro školení a vzdělávání apod. Toho všeho se nyní v knihovně nedostává.
Plánujete také některé nové služby?
Vnitřní uspořádání nové knihovny a velké prostory k promýšlení možností nových služeb přímo vybízejí. Všechny úspěšné akce a projekty (např. autorská čtení, akce pro děti, besedy pro veřejnost, školení apod.), které jsou již nyní pro veřejnost pořádány, budou zachovány i v nové budově. Nadále budeme pořádat i Univerzitu volného času, tj. cyklus přednášek pro nejširší veřejnost. Do nové budovy se též přesune špičkově vybavené digitalizační pracoviště, které knihovna nedlouho provozuje a které je nyní umístěno mimo budovu knihovny. Zvažujeme též vytvoření knihvazačské dílny apod.
Máte nějaká doporučení pro knihovníky, kteří se pouštějí do podobného dobrodružství, budou připravovat zadání architektům a pak následně s nimi jednat a spolupracovat?
Jako důležité vidím předem si pečlivě vše zvážit a promyslet. Nechat si dostatečný čas na vytvoření stavebního programu (tj. zadání pro architekty). Stavební program by měl být dostatečně návodný, ale neměl by architekty příliš „šněrovat“, tzn. že by neměl určovat umístění jednotlivých oddělení, ale spíše vazby mezi nimi apod. Hodí se také, když má porota, která rozhoduje v architektonické soutěži, dobrou ruku a vybere nejen dobrý návrh, ale i architekty, kteří jsou ochotní naslouchat. To však knihovna samotná neovlivní, potom je důležité komunikovat, komunikovat a komunikovat…
Bližší informace a třeba i pár tipů a nápadů najdou zájemci na: http://www.kkvysociny.cz/modul_ o_knihovne/novostavba.aspx.
Za odpovědi děkují
LENKA ŠIMKOVÁ > OLGA VAŠKOVÁ