Dotaz: Můžete nám doporučit zdroj, který by se věnoval pokračujícím a nově nastupujícím trendům v oblasti knihovnictví v roce 2008?

Odpověď: Zajímavý souhrn pohledů na knihovnictví a jeho možné směřování v roce 2008 publikovali členové redakční rady časopisu Serials vydávaného UKSG (United Kingdom Seriale Group - Anglické sdružení pro seriálové publikace a elektronické zdroje). Redakční rada časopisu je složena z 22 členů z řad knihovníků, nakladatelů a dodavatelů zdrojů z Ameriky, Anglie, Skandinávie, Austrálie a z Číny.

Ve Spojených státech se v roce 2007 objevily první známky toho, že se elektronické knihy začínají přibližovat pozici elektronických zdrojů, kterou již mají časopisy posledních 10-15 let. Tzv. fenomén „teď hned“, tedy snaha o získání určitého dokumentu právě v tuto chvíli, se začíná stále více objevovat i v případě knih, nejen tedy například u jednotlivých článků z odborných časopisů.

Další trend se projevuje zvýšeným zájmem o nová technická řešení. Zákazníci knihoven jsou stále více aktivní, a tak je velice důležité, aby se jim dovolilo vstupovat do provozu knihoven. Například řešení Mashups (česky by se mashup přeložilo asi nejlépe jako míchanina) umožňuje, že uživatelé mohou pomocí jednoduchých počítačových programů kombinovat a sami si přidávat různé knihovnické služby podle svých potřeb, a nejsou vázáni hotovými technickými programy knihoven. Rozšiřuje se též používání Cloud Architecture, což je vlastně způsob indexování přímo v elektronickém textu pomocí podtrhávání nebo zvýraznění určitých slov nebo skupin slov a shlukování těchto prvků do jedné, na první pohled viditelné, množiny. Je poté ihned jasné, jaké výrazy jsou v elektronickém zdroji nejvíce zastoupené a populární. Ale pozor, opět se předpokládá aktivní účast uživatelů knihoven. Očekává se, že tento trend bude pokračovat a že nám umožní podávat našim zákazníkům „informace šité na míru“. Což ale zároveň znamená především více vzájemné komunikace než jen jednostranné podávání informací. Zde bych se ráda zmínila o samotném slovu „informace“, které zní báječně knihovnickým uším, ale v okolním prostředí se stává už i symbolem stresu či problémů a již dávno nemusí mít pozitivní náplň jako dřív.

Zpřístupnění elektronických zdrojů stále ještě vyžaduje mnoho našeho času a vypadá to, že celosvětově mají knihovny stále méně a méně zaměstnanců. Zde přicházejí na řadu možnosti, které poskytuje národní i mezinárodní spolupráce knihoven. Tato zvýšená spolupráce, která zahrnuje i dodavatele a vydavatele knih a časopisů - ať již elektronických či tištěných, by nám měla umožnit nacházet lepší řešení do budoucna.

Možná, že i fúzování, o kterém jsem psala minule, je možností, jak se dostat k lepším technickým řešením, která nám mohou ušetřit čas, když počet zaměstnanců stále klesá.

Dobrá a častá spolupráce nám může pomoci ve snaze ovlivnit určité vydavatele. Například rozhodnutí Americké společnosti pro vědu (American Association for the Advancement of Science) vyjmout své publikace z databáze JSTORbylo po zásluze hodně kritizováno a zajímavé je, že tentokrát společná kritika pomohla a tato společnost své rozhodnutí odvolala a své články dále do zmíněné databáze ukládá.

Důkazem podobné masivní mezinárodní spolupráce je Directory of Open Access Journals, volně přístupný integrovaný plnotextový on-line systém pro články z vědeckých a studijních časopisů. Tato databáze se stále zvětšuje, zvyšuje se její využití a přibývá i vydavatelů, kteří se do ní zapojují. Nejen v této souvislosti se samozřejmě řeší problémy s copyrightem, ale myslím si, že právě podobnými projekty nastupujeme na správnou cestu.

Tedy ještě jednou: komunikace a spolupráce nejsou jen prázdná slova, která označují směr a trendy v knihovnickém světě. Mají hluboký a vitální význam, i když znamenají nepochybně také hodně práce